Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je zakreslen již na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Je pravděpodobně ještě starší, protože rybník Rousín, který sloužil jako zdroj energie pro jeho pohon, byl založen již v 16. století.
1838 Václav Lankaš
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
na mlýn se přiženil Boleslav Jareš, syn Josefa Jareše, mlynáře v Proudkovicích na Vltavě
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Jan Kodeš.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Činnost mlýna byla ukončena začátkem 50. let.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1838 Václav Lankaš
1900 Boleslav Jareš
1930 - Jan Kodeš
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Jak je ale zřejmé z matriky narozených 10491 sign. 58 matrika NOZ 1700-1764 ukn 10491 ze snímku 14, působil ve mlejně Rousínov mlynář Jan Králík s manželkou Dorotou již roku 1702. Později se ve mlýně objevili nejpozději v roce 1728 František Lankaš, a v roce 1732 Václav Lankaš, který zde působil dle narozených dětí delší dobu, v roce 1752 je zmíněno narození dítěte ve mlýně Janovi Lankašovi a v roce 1762 Matějovi. Bohužel, přímo jako mlynář žádný z Lankašů jmenován u narození dětí není, vždy jen jako z mlýna Rousínov. Lankašové, přímo jmenovaní povoláním mlynáři však v okolí působili, v Golčově Jeníkově například František v roce 1755, i když netuším, v jakém mlýně. Možná by se našli i z Rousínova, jako kmotři dětí v okolí, hledat se mi to však přímo nechce. (Jiří Vlk)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
