Osli nosí němě své pytle do mlýna.
(německé přísloví)

Lobkovický mlýn

Lobkovický mlýn
1
Palackého
Neratovice - Lobkovice
277 11
Mělník
Lobkovice
50° 15' 18.1'', 14° 31' 40.0''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Velký areál mlýna stojí na levém břehu Labe. Do mlýna je voda vedena z Labe náhonem. V roce 2010 začalo obnovení provozu mlýna na malou vodní elektrárnu, projekt byl spolufinancován z evropského fondu pro regionální rozvoj.
Ve velké budově jsou sklady různých obchodních firem a kavárna.
Uprostřed obce
Labe
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První historická zmínka o lobkovickém jezu a mlýnu pochází z konce 14. století. Tehdy byl majitelem lobkovického panství Jan Čúch ze Zásady, oblíbenec krále Václava IV. Jan Čúch zřídil v roce 1383 na hranicích katastru Lobkovic a Neratovic (ty byly statkem arcibiskupovým) na Labi jez, jenž měl zadržovat vodu na jeho mlýn. Úředníci arcibiskupa Jana z Jenštejna proti stavbě jezu protestovali. Když s protestem nepořídili, okolo 10. června 1384 zaútočili a jez zbořili. To se nelíbilo králi Václavu IV. Povolal arcibiskupa k sobě na Karlštejn a držel ho tam několik dnů. Mezitím Jan Čúch vykrádal arcibiskupovy statky. Jak uvádí František Palacký, tehdy bylo v Lobkovicích, poprvé na českém území, použito pušek na střelný prach. Jan Čúch pak jez znovu postavil. (Martin Čejka)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Další historický záznam o mlýnu je ze 17. století. V matrice je uvedeno, že 19. dubna 1676 se narodil Jiří Pokorný, syn Jiřího Pokorného, tovaryše ve mlýně. 18. května 1693 je zápis o úmrtí mlynáře Jiřího Pokorného ve věku 50 let.

Další zmínka je z 18. století. V roce 1769 byl mlýn emfyteuticky (zaručovalo dědění držby půdy) prodán Václavu Luckovi za 3 100 zl. a s úrokem 12 měřic pšenice, 228 měřic žita a 15 měřic ječmene. Tehdy bylo také mlýnu při zavádění čísel popisných (asi v roce 1771) přiděleno čp. 1.

Vojtěch Hlaváček mlýn, který měl tehdy asi 5 mlýnských složení, rozšířil o nová 3 mlýnská složení v samostatné budově. Tento mlýn byl pak nazýván "Malý", původní "Velký". Úrok byl vyměřen na 302 zl., ze dvou nových složení 28 zl., ze třetího složení 22 zl., ze chléva 5 zl., z rybolovu v řece 7 zl., celkem 364 zl. V Malém mlýně byla v provozu i pila. Situaci budov v této době znázorňuje mapa Stabilního katastru z r. 1842 a plánek na této stránce. (Martin Čejka)

V roce 1855 byla postavena nová hospodářská budova (chlév) s maštalemi, stojící dodnes. Později byly na dvoře stavěny další budovy: stodola, obytný dům ("vila"), garáže, kolny. V roce 1872 byl stav mlýna následující (podle protokolů z 29.7.1872 a 14.8.1872 a podle svědectví Václava Uhra, sekerníka závodu, který zde pracoval od roku 1858 nejméně do roku 1923):
čp. 1 a - Velký mlýn: 5 mlýnských složení s 5 hřebenáči (typ vodního kolo se spodním nátokem).

1. žlab (šířka 1,83-2,57 m): 3 kola o průměrech 5,35, 5,95 a 6,55 m
2. žlab (šířka 1,78-2,55 m): 2 kola o průměrech 5,52 a 6 m
3. žlab (šířka 1,78-2,11 m) sloužil jako jalový.

čp. 1 c - Malý mlýn: měl pravděpodobně 2 žlaby se 3 mlýnskými složeními o 3 kolech a pilu, poháněnoujedním nebo dvěma vodními koly.
V roce 1874 bylo ve 3. (jalovém) žlabu Velkého mlýna zřízeno 6. kolo o průměru 5,55 m pro pohon elektrického generátoru. Stav Velkého mlýna pak zůstal nezměněn až do přestavby na karbidku v roce 1898.

V roce 1872 požádal Vojtěch Hlaváček o povolení přeměny Malého mlýna na papírnu, která měla být hnána 5 turbínami. V následujících čtyřech letech byla na místě Malého mlýna vystavěna velká budova pro papírnu se 4 žlaby. Z finančních důvodů nebyla stavba úplně dokončena a turbíny ani technologie nebyly nainstalovány.
V roce 1877 (nebo 1879) přešel celý lobkovický mlýn koupí směnek na Petra Matěje Fischera (1809-1892), velkoobchodníka dřívím na Smíchově, někdejšiho  starostu tohoto města a zakladatele Slavína na Vyšehradě. Od března 1887 do školního roku 1896/97 byly v nové budově mlýna obě třídy lobkovické školy. Od školního roku 1893/94 i 3. třída.

Karbidka a nový mlýn
V roce 1892 získali mlýn dědictvím Bohdan (Theodor) Kasper a Bohdan Khom. Bohdan Kasper pak získal celý mlýn koupí v roce 1895. Výnosem místodržitelství ze dne 6.7.1898, bylo povoleno Bohdanu Kasperovi upravit nedostavěnou papírnu v budově čp. 1 c na mlýn a v budově 1 a zřídit místo mlýna výrobnu karbidu vápenatého. (Martin Čejka)

Karbidka

Celá budova bývalého Velkého mlýna v čp.la byla přestavěna. Stavební práce pod úrovní vody prováděla italská firma pomocí kesonů. Před nátokem, u mlýnského ostrova, byla postavena v jezu jalová propusť. Ve strojovně byly instalovány 3 třívěncové Girardovy turbíny, každá o hltnosti 10,5 m3/s a maximálním výkonu 100 koní. Dodavatelem byla karlínská továrna J. C. Bernard. Od turbín byla poháněna společná horizontální turbínová hřídel a z ní lanovým převodem třídavý generátor (300 kW, 6700 A, 45 V). Dynamo pro buzení generátoru také dodávalo elektrickou energii pro osvětlení karbidky a celého mlýna. Výroba karbidu probíhala ve 2 elektrických pecích. Generátor, dynamo, pece a jejich vybavení dodala firma Siemens & Halske za 45 000 zlatých.

První zkoušky turbín proběhly 11.8.1899 a první karbid byl vyroben 4.9.1899. Došlo k tomu jen 4 roky po zahájení první průmyslové výroby karbidu na světě. Můžeme tedy obdivovat šíři technického rozhledu i odvážnost celého projektu. B. Kasper byl v té době jediným výrobcem tohoto produktu v Rakousku-Uhersku.

Nový mlýn


V budově původně vystavěné pro papírnu byla podle výše zmíněného výnosu z r. 1898 instalována v pravém žlabu dvou věncová Girardova turbína o hltnosti 7,4 m3/s a výkonu 80 k, kterou dodala také továrna J. C. Bernard. Poháněla přes transmise celé zařízení válcového mlýna, instalované ve 4 podlažích v severní, kratší části budovy čp . 1 c. V levém žlabu dále pracovala turbína pro vodovod do Líbeznic a zbývající dva prostřední žlaby byly používány jako jalové. V severní části  budovy měl mlýn vlastní pekárnu, ze které se dodnes zachoval komín. (Martin Čejka)

1899 - Bohdan Kasper členem výboru Spolku mlynářů česko-moravských, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Karbidka

V druhé polovíně 30. let 20. století bylo průměrně za den vyrobeno 630 kg karbidu. Karbidka pod firmou "Bohdan Kasper válcové mlýny a výroba karbidu v Lobkovicích" pracovala až do 6. června 1940, kdy by la pronajata Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze s podmínkou, že bude firmě Kasper dodávat bezplatně elektrický proud do mlýna, obytných budov a příslušenství. Přesně o rok později Spolek karbidku zakoupil se všemi právy provozování výroby, používání části vodní síly a převzal veškeré dělnictvo. Část vodního práva byla majiteli mlýna Spolku pronajata na 50 let. Došlo k řadě technických úprav a v jedné ze dvou pecí k pokusné výrobě hliníkokřemíkové slitiny jako poloproduktu k výrobě ložiskového kovu Silegal. 

Nový mlýn

V roce 1919 po smrti Bohdana Kaspera se majiteli závodu stali jeho synové Bohdan (1898-1948) a Josef (1895- 1958). Po dokončení nového jezu v roce 1932 došlo ke zmene vodních poměrů v závodě . Do druhého žlabu byla nainstalována nová Francisova turbína o hltnosti 2,8 m3/s a výkonu 50 k, která byla zkolaudována koncem roku 1936. (Martin Čejka)

Karbidka

Výroba pokračovala do května 1945, kdy byla zastavena a zařízení odvezeno do šrotu. Průtok karbidkou byl v 50. letech zaslepen, nátok zavezen a v 80. letech byla také z větší části zavezena mlýnská strouha pod mlýnem. Až do konce století budova karbidky sloužila k různým účelům (koželužna, dílna veslařského oddílu ad.).

Nový mlýn

V roce 1945 byla výrobní kapacita mlýna 2 až 2,5 vagonů denně a kapacita uskladnění 40 vagonů. V mlýně pracovalo 28 dělníků, 1 vedoucí provozu stárek, 2 kancelářské síly a 1 obchodní zástupce. V mlýnici bylo 20 párů válců a 3 páry mlýnských kamenů.

V roce 1947 byla uvalena na mlýn a hospodářství firmy Kasper národní správa. Později mlýn převzala firma Odkolek z Prahy. Mlýn přestal pracovat asi v roce 1949. O rok pozděj i byly stroje demontovány a budovy předány pod dozor Kralupských mlýnů. V budově byla od tohoto roku veřejná prádelna a mandl. Do obytných místností se nastěhovali nájemníci. Část prostor převzal podnik zahraničního obchodu Kovo, později Motokov a Merkuria. (Martin Čejka)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po r. 1989 byl mlýn vrácen původním majitelům. V současné době v části objektů mlýna sídlí firma Akinu CZ S.r.o. V r.2008 zde zahájila společnost Mamacoffee
s.r.o. provoz pražírny fair-trade kávy. Od r. 2011 byla v mlýně kavárna Café Mlýn a nyní Restaurace Mlýn.

V roce 2010 byla založena společnost Lobkovický mlýn s.r.o. Z nátoku a z podzemí karbidky bylo odstraněno 400 m3 bahna a zeminy. Po stavebních úpravách byla v místě střední turbíny bývalé karbidky instalována Kaplanova turbína o průměru oběžného kola 1120 mm, maximální hltnosti 4 m3/s a výkonu 75 kW. Nová, plně automatizovaná, malá vodní elektrárna byla uvedena do provozu v červnu 2011. Po 60 letech se tak znovu roztočilo kolo turbíny v areálu lobkovického mlýna.

(Martin Čejka)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kalaš
  • Biener
  • Hlaváček
  • Kasper

Historie mlýna také obsahuje:

1794 - Antonín Kalaš
1798 - Josef Kalaš
1814 - Jan Biener
1820 - Josef Biener
1826 - Antonín Hlaváček
1832 - Vojtěch Hlaváček

V roce 1930 byl majitelem mlýna a továrny na karbid Bohdan Kasper.

1899 - majitel mlýna Bohdan Kasper

1908, 1939 - Bohdan Kasper (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • papírová pečeť
  • visačka na pytel
  • razítko
částečně adaptován
02 2019
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    • raná moderna do roku 1920
    zděná
    vícepodlažní
    Budova je dvoupatrová. Zbyl komín po pekárně.
    • dveře
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • komín
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      dodavatelé technologie:

      Dodavatel technologie: P & S, a.s.
      Dodavatel elektroinstalace: ELZACO s.r.o.
      Hydraulická zařízení: CHVALIS s.r.o.
      Zaniklý
      • pekárna
      • mletí surovin
      • jiné
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      • hostinský provoz
      výroba karbidu
      • náhon
      • turbínová kašna
      Lobkovický jez prošel od první zmínky ve 14. století určitě mnoha přestavbami. V první polovině 19. století byl jez opravován na náklady majitele velkostatku JUDr. Jana Měchury. Velká oprava jezu proběhla v roce 1856 v souvislosti s jeho poškozením o dva roky dříve. V letech 1878-1879 byla pod vraty postavena navigační stavba. K dalšímu poškození jezu došlo v roce 1903, kdy nastala ledová zácpa nad jezem a ten byl skoro celý stržen. Zůstala stát pouze vorová vrata a okřídlí vrat. Byl to klasický pevný dřevěný jez, vyplněný kamenem. Byl 172 m dlouhý, normální rozdíl hladin byl 1,4 m. V jezu byla vorová propust široká 7,6 m. Za otevření jezových vrat se od voroplavců vybíral poplatek. V roce 1888 to bylo 1 zl. 20 kr., později tomu odpovídající 2 K a 40 hal. za vor. Nad jezem býval přívoz, přeložený po regulaci řeky v roce 1926 výše proti proudu, kde sloužil do roku 1952. Jez byl odstraněn na jaře 1932 po dokončení nového jezu o 300 m dále po proudu. Spád hladin vzrostl na současných 2,7 m.
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisV místě bývalé středové kašny byla vestavěna celá strojovna MVE. V ní je nainstalována jedna přímoproudá Kaplanova turbína. Proměnu mechanického výkonu turbíny na elektrický zabezpečuje na zakázku speciálně konstruovaný generátor se zvýšenou účinnosti a optimalizovaným vinutím pro daný výkon turbíny. Přenos výkonu je řešen řemenovým převodem s hydraulickým napínáním násobných klínových řemenů. Celá MVE je řízená automaticky průmyslovým počítačem s grafickým dotykovým displejem. Elektrárnu je možné kontrolovat a ovládat na dálku pomocí internetu.
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisV místě bývalé středové kašny byla vestavěna celá strojovna MVE. V ní je nainstalována jedna přímoproudá Kaplanova turbína. Proměnu mechanického výkonu turbíny na elektrický zabezpečuje na zakázku speciálně konstruovaný generátor se zvýšenou účinnosti a optimalizovaným vinutím pro daný výkon turbíny. Přenos výkonu je řešen řemenovým převodem s hydraulickým napínáním násobných klínových řemenů. Celá MVE je řízená automaticky průmyslovým počítačem s grafickým dotykovým displejem. Elektrárnu je možné kontrolovat a ovládat na dálku pomocí internetu.
      Typturbína Girardova
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 byla ve mlýně 1 turbína Girard, hltnost 6 m3/s, spád 1,7 m, výkon 98,20 HP, v továrně na karbid byly 3 turbíny Girard, hltnost 14,2 m3/s, spád 1,4m, výkon 330,75 HP.
      Typturbína Francisova
      StavNezjištěn
      Popis1932 nainstalována nová Francisova turbína o hltnosti 2,8 m3/s a výkonu 50 k, která byla zkolaudována koncem roku 1936.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorInternet
      NázevObnovení provozu Lobkovického mlýna - MVE
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://tvstav.cz/clanek/1792-obnoveni-provozu-lobkovickeho-mlyna-mve
      Datum citace internetového zdroje23.3.2013
      AutorInternet
      NázevObnovení provozu Lobkovického mlýna - MVE
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://tvstav.cz/clanek/1792-obnoveni-provozu-lobkovickeho-mlyna-mve
      Datum citace internetového zdroje23.3.2013
      AutorInternet
      NázevLobkovický mlýn obnovení provozu MVE
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.hobst.cz/foto2/Lobkovicky%20mlyn_c45/mlyn.html
      Datum citace internetového zdroje23.3.2013
      AutorInternet
      NázevLobkovice
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesněníhistorické fotografie
      Odkazhttp://www.nerafoto.estranky.cz/fotoalbum/lobkovice/lobkovice/lobkovicky-mlyn.jpg.html
      Datum citace internetového zdroje23.3.2013
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesněníPraha, str. 9
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorFr. Duška
      NázevKapesní kalendář mlýnů česko-moravských
      Rok vydání1899
      Místo vydáníPraha,
      Další upřesněníviz Ostatní
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      23.3.2013 22:36 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 15.3.2023 21:12
      Radomír Roup (Radomír Roup) 19.6.2018 12:09