Pobuřuje jako vodník pod mlýnem.
(ruské přirovnání)

Podhorský, Korábův mlýn

Podhorský, Korábův mlýn
225
Pod Horou
Ústí nad Orlicí
562 01
Ústí nad Orlicí
Ústí nad Orlicí
49° 58' 13.8'', 16° 23' 19.4''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn zde stál od 16. století až do r. 1896, kdy vyhořel a na jeho místě byla postavena městská elektrárna.
Mlýnská budova byla vyznačena na stabilním katastru jako zděná, zbylé dvě stavby dřevěné. Dvůr byl trojstranný, s průjezdem do dvora. Příjezdová cesta vedla pouze k mlýnu.
Třebovka
nepřístupný

Obecná historie:

     V Ústí nad  Orlicí bývaly od pradávna dva mlýny: "Podhorský a "Kamenný" později zvaný "Panský".

     Nejstarší dosud známý doklad o existenci mlýnů v Ústí nad Orlicí máme z roku 1547, zapsaný v knize "Registra, v níž se zapisuje prodej gruntův všelijakých na panství lanškrounském i také landšperském, též také rukojemství" - založené roku 1538.

"Letha 1547 v outery velikonoční dány jsou na rukojmě osoby níže psané, zejména tyto: Filip Šlechtův, Lukáš Kozlův, Marek Cibulka švec, když jsou proti jeho Milosti Pána svévolně jse toho dopustili, tak že jsou vrše, kteréž sládek v řece u mlejna kladl, posekali" - atd.

Z obsahu zápisu nevíme, u kterého mlýna vrše (t.j. proutěné košíky na chytání ryb) v řece u mlejna "posekali". Podle všech znaků spíše u mlýna "Podhorskýho".

     Dosud z knih městských nejstarší známý majitel mlýna "Podhorského" připomíná se k roku 1555 mlynář Hanuš. Vdova a děti po Hanušovi pozůstalý, obdržely podíly z mlýna prodaného roku 1566: "Letha Panie 1566 v outery po Nandebevzetí Panny Marie koupil jest Jiřík, syn Václava Michalova, mlejn Podhorský s zahradou a lukami a hory (lesy) oboje za 400 kop míš. Co se dotýče závdavku, ten podle rozdílů což se toho podle jiných sirotků potůstalých po týmž nebožtíkovi Hanušovi mlynáři a Kateřině manželce jeho dostane, v závdavku sobě poráží (ponechává). Placení při každém soudě, úroky po 12 kop míš. počnou letha 1568. V takovej statek s tím vším příslušenstvím jest Jiříkovi, jakož nebožtík Hanuš mlynář toho v držení byl puštěn." (Gruntovní kniha z r. 1566).

     Jiřík, syn Václava Michalova, nový majitel mlýna pojal za manželku Kateřinu, vdovu po mlynáři Hanušovi. Díl dědický, který Kateřina, manželka jeho z mlýna dostala "sobě poráží", t.j. závdavek splácí podílem manželky a teprve ze splátek dostanou podíly dědicové (sourozenci ostatní).  Smlouva svatební byla uzavřena téhož roku v úterý před Nanebevzetím Panny Marie. (Knha Gruntovní z r. 1566).

     V neklidných dobách třicetileté války byl mlýn zničen a mnoho let byl v troskách. Teprv r. 1646 byl obnoven Jakubem Korábem. Korábové byli v mnoha generacích mlynáři. Jeden z nich, také  Jakub, koupil tento Podhorský mlýn v roce 1716. Po něm držel mlýn jeho syn Antonín Koráb s manželkou Dorotou. Měli dva syny: Františka Xavera, nar. r. 1762, kterému bylo určeno stát se lékařem a Ignáce, jenž převzal mlýn. František Xaver, obrozenecký lékař a český vlastenec, zřídil u Podhorského mlýna mezi Třebovkou a strání za mlýnským náhonem (podle vzoru tehdejších zámeckých zahrad), velkolepou  zahradu zvanou po svém zakladateli  "Korábovka".   Ta zdobila Ústí třicet let, zanikla v roce 1844 při stavbě železnice.

      Městská rada ústecká koupila mlýn "Podhorský" dne 11. července 1900 z 19.000 zl. rak. a zřídila z něho elektrárnu. Podhorský mlýn  tak rozsvítil Ústí nad Orlicí. Východočeskému Svazu elektrárenskému v Pardubicích pak prodala elektrárnu za 460.000 Kč dne 28.února 1938.

 

Z Letopisů kraje a města Ústí nad Orlicí

O starých zápisech na mýny v Ústí nad Orlicí

Národní knihovna Praha, Knihovna  Městského muzea Ústí nad Orlicí

 

 

 

    


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1547 - 1. zmínka o mlýně

1555-1566 mlynář Hanuš

1566 Jiřík, syn Václava Michalova, nový majitel mlýna pojal za manželku Kateřinu, vdovu po mlynáři Hanušovi

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V neklidných dobách třicetileté války byl mlýn zničen a mnoho let byl v troskách.

Teprv r. 1646 byl obnoven Jakubem Korábem. Korábové byli v mnoha generacích mlynáři. Jeden z nich, také Jakub, koupil tento Podhorský mlýn v roce 1716. Po něm držel mlýn jeho syn Antonín Koráb s manželkou Dorotou. Měli dva syny: Františka Xavera, nar. r. 1762, kterému bylo určeno stát se lékařem a Ignáce, jenž převzal mlýn.

Městská rada ústecká koupila mlýn "Podhorský" dne 11. července 1900 z 19.000 zl. rak. a zřídila z něho elektrárnu.

 Východočeskému Svazu elektrárenskému v Pardubicích  prodalo město elektrárnu za 460.000 Kč dne 28.února 1938.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Koráb

Historie mlýna také obsahuje:

1555 mlynář Hanuš

1566 Jiřík Michalův

1646 Jakub Koráb

1651 Jan Koráb

1716 Jakub Koráb

Antonín Koráb

Ignác Koráb

1900-1938 město Ústí n/O

1938 Východočecký svaz elektrárenský

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
              Žádná položka není vyplněna
                Popis
                Popis
                Žádná položka není vyplněna
                Historické technologické prvky
                Žádná položka není vyplněna

                Žádná položka není vyplněna

                Základní obrázky

                Historické mapy

                Obrazy

                Historické fotografie a pohlednice

                Současné fotografie - exteriér

                Vytvořeno

                5.5.2013 22:56 uživatelem Hana Klimešová

                Majitel nemovitosti

                Není vyplněn

                Spoluautoři

                Uživatel Poslední změna
                Rudolf (Rudolf Šimek) 10.10.2014 14:18
                Jarmila 12.10.2014 22:53
                doxa (Jan Škoda) 26.4.2021 20:55