Dva tvrdé kameny melou zřídka drobné.
(německé přísloví)

Hlučovský mlýn; Galgenmühle,

Hlučovský mlýn; Galgenmühle,
520
286, 309
Hlučov
Bělá pod Bezdězem
294 21
Mladá Boleslav
Bělá pod Bezdězem
50° 30' 48.4'', 14° 47' 42.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Opravený mlýn stojí o samotě v údolí Bělé. Je v soukromém vlastnictví a není přístupný.
Samota
Bělá
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka o mlýnu je z roku 1558: Jakub, mlynář hlučovský uveden jako rukojmí při koupi domu po Jiříku Zemanovi

1563 Václav Strach odkoupil od Jakuba a jeho manželky Markyty, vdovy po mlynáři Antošovi, a jejích synů 70 kop kop grošů míšeňských, váznoucích na mlýně, které se mají splácet po pěti kopách na každého sv. Jiří

1576 hlučovský mlynář má v pronájmu kopaninu a kus lesa nad rybníkem hlučovským, platí z ní úrok po 12 groších míšeňských při každém sv. Jiří a sv. Havle, při žních povinen jedním dnem roboty.

1580 mlynářka Magdalena, původem z Dětele (zaniklá osada na místě dnešní uličky Na Jeteli)

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1622 zboží konfiskované Bohuchvalu Berkovi zakoupil Albrecht z Valdštejna, ve zprávě o stavu panství uveden mlýn Hlučovský o jednom kole jako příslušenství panství, mlynář z něho odvádí vejmelné 12 korců žita pražské míry

Jako panský mlýn je uveden před rokem 1630.

během třicetileté války mlýn neobydlen, zpustnul

opuštěného mlýna se s povolením vrchnosti a obce Bělé ujal mlynář Martin Bajer a znovu jej vlastním nákladem postavil

1679 po smrti Martina Bajera převzalod své matky Kateřiny syn Jan Bajer za 170 zlatých rýnských (20 zl.hotově závdavku, zbytek po 5 zl. na každého sv. Havla)

1737 Václav Bajer s manž. Dorotou koupili za 12 zl. rýnských pole u Vazačky a později za 18 zl. stráň naproti mlýnu, zvanou od starodávna Fišmejstrská

1816 František Bajer s manž. Dorotou

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

pachtýř  Štěpán Kuna

1842 Valentin Baumann

1869 od Bajerových koupil mlýn Karel Baumann, nadlesní v Doksích, Štěpán Kuna ponechán v nájmu

1885 od Karla Baumanna zakoupil za 9.000 zl. rak.č.  (4.000 zl.hotově a zbylých 5.000 ve splátkách s 5% úrokem) Jan Lauerman, majitel  Podzámeckého mlýna, s manž. Alžbětou, poté co Podzámecký mlýn přenechali nejst. synu Františkovi

Štěpánu Kunovi zde ukončen pronájem, propachtoval si Pilský mlýn

Jan Lauerman se zde věnoval též chovu ryb, dal pod mlýn brlení a pod jalovou výpusť odchytávací koš. Rybáři z valdštejnského velkostatku mu ale při jednou za 2 roky prováděném rybolovu ryby vylovili, on podal na velkostatek žalobu, avšak bělský okresní soud 1890 rozhodl, že mlynáři patří pouze vodní právo na pohon mlýna, kdežto právo rybolovu náleží velkostatku. Mlynář musel zaplatit 138 zl. 78 kr. soudních výloh a pod pokutou 50 zl. měl zakázáno rybaření na potoce.

1900 převzal syn Jan ml. s manž. Marií, rodiče se přestěhovali do zakoupeného domku v Podolí

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930  byl majitelem mlýna Jan Lauermann, č.p. 309

1935 převzal syn Jan III. Lauermann, vyučený u otce

Ke mlýnu náleželo cca 3 ha orných polí nahoře nad strání, louky dole u mlýna a ve stráních naproti mklýnu a kousek lesa na Vrchbělé. Polnosti obdělávali párem koní.

1942 mlýn nuceně zastaven

po válce již mletí neobnoveno, pouze se zde několik let šrotovalo

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

2021 Jitka Pitlounová, vnučka Jana Layermana II.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Lauermann
  • Bajer
  • Kuna
  • Lauerman
  • Bayer

Historie mlýna také obsahuje:

před 1558 Antoš

1558-1563 Jakub

1580 Magdalena

před 1679 Martin Bajer 

1679 Jan Bajer

1737 Václav Bajer 

1816 František Bajer

1860-1885 Štěpán Kuna (nájemce)

1842 Valentin Baumann

1869-1885 Karel Baumann

1885-1900  Jan Lauerman

1900-1936 Jan Lauermann II.

1936-1950 Jan Lauermann III.

2021 Jitka Pitlounová

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2013
      vrchnostenský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      roubená+zděná
      jednopatrový
      Přízemí z pískovcových kvádrů, patro roubené. Z roubenky vystupoval do dvora přístavek podepřený dřevěnými sloupy, starými údajně 500 let, sloužící mlynářskému provozu.
      jedna třetina budovy byla obytná, zbytek zaujímala mlýnice a skladovací prostory. V přízemí velká kuchyň, společenské centrum mlýna, v patře dvě obytné světnice.
      1916 mlýnská budova po celé délce rozšířena do dvora o 1/3, odstraněn přístavek včetně památných sloupů.
      Mleči přiváželi obilí po hoření cestě a sypali ho do násypky v úrovni I. patra, zde byly také pytlovací lávky na mouku a šrot. Pytle s produktem se posílaly šoupačkou na druhou stranu mlýna na dvůr, kam si mleči s povozem zajížděli.
      Na mlýn navazovala hospodářská budova k chovu zvířectva, dnes přestavěná na garáže. Velká stodola na druhé straně dvora zbořena koncem 20. stol.
          • zcela bez technologie aj.
          dochovány mlecí kameny
          Žádná položka není vyplněna
          1939:
          žejbro
          triér
          kamenný šrotovník o prům. 70 cm (sloužil též jako špicovací stroj)
          1 mlecí stolice s rýhovanými válci od fy Prokop Pardubice
          hranolový vysévač
          moučný vysévač
          štoska
          2 korečkové výtahy
          (vodní síla neumožňovala spouštět vše najednou, muselo se postupně)
          Zaniklý
          • pohon zemědělských strojů
          od transmise vyveden plochý řemen pod přístřešek před mlýnem, zv, "Na cimentě", kde bylo možno pohánět mlátičku, řezačku nebo pilu cirkulárku.
          • náhon
          Voda přitékala náhonem od rybníka zvaného Tišerův (nacházel se nad býv. Deltou a vida do něho přitékala od pramenů z Vrchbělé).V hrázi rybníka bylo stavidlo, kterým se pouštěla voda ke mlýnu. Náhonem o délce 700 m bylo vlastně koryto Bělé, veškerá voda z potoka tak šla na mlýn. Před mlýnem se potok stáčel o 90° doprava a protékal pod cestou ke dvěma stavidlům. Jedno z nich pouštělo vodu dřevěnými vantroky na vodní kolo uložené v přístavku, druhé bylo jalové, voda skrz něho odtékala, když mlýn stál, pod mlýn. V případě velká vody se dala ještě voda upouštět stavidlem nad Kuřivodskou silnicí na níže položená luka, kde byl odvodní příkop.
          Dnes se voda mlýnu vyhýbá, náhon, který sledoval vrstevnici, je zavezen a koryto potoka se přesunulo do míst býv. příkopu.
          Ve sklepě vyvěrá pramen, jeho voda je stále využívána na vaření, zbytek odtéká pod býv. kolo do odpadní strouhy. Užitková voda byla přivedena samospádem od stavidla v náhonu.
          Popis
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1622: 1 kolo
          1825: 2 kola
          1869: 1 kolo o prům. 4,36 m, uloženo v přístavku
          1916 výměna vodního kola za větší o prům. 5,25 m, šířce 0,73 m, hltnosti 27 l/s, na spádu 5,45 m, při 5 ot/min, výkon 1,5 HP
          V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,048 m3/s, spád 5,54 m. výkon 2,5 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorInternet - Miroslav Kolka
          NázevVodní mlýny II, sborník
          Rok vydání2005
          Místo vydáníVysoké Mýto
          Další upřesněníStručný nástin pramenů k dějinám mlýnů na Bělském potoce na příkladu Podzámeckého mlýna (Bělá pod Bezdězem, okr. Mladá Boleslav)
          Odkazhttp://vodnimlyny.cz/data/uploaded/downloads/14.pdf
          Datum citace internetového zdroje14.5.2013
          AutorInternet - Miroslav Kolka
          NázevVodní mlýny II, sborník
          Rok vydání2005
          Místo vydáníVysoké Mýto
          Další upřesněníStručný nástin pramenů k dějinám mlýnů na Bělském potoce na příkladu Podzámeckého mlýna (Bělá pod Bezdězem, okr. Mladá Boleslav)
          Odkazhttp://vodnimlyny.cz/data/uploaded/downloads/14.pdf
          Datum citace internetového zdroje14.5.2013
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 24
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorVáclav Šolc
          NázevMlýny na Bělském potoce
          Rok vydání1922
          Místo vydáníTurnov
          Další upřesněnís. 28-33
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 260

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          14.5.2013 20:06 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.5.2013 20:38
          Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 11:24
          doxa (Jan Škoda) 12.11.2024 22:45