Na svatou Kateřinu nemá běžet žádný kolovrátek,
kolo od vozu ani mlýnské kolo.
(německá pověra)

Řehákův, Herzánův mlýn

Řehákův, Herzánův mlýn
209
204
Komenského
Brandýs nad Orlicí
561 12
Ústí nad Orlicí
Brandýs nad Orlicí
49° 59' 58.5'', 16° 17' 25.3''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Mlýn je třípatrová budova ze 70. let 19. století, postavená již pro moderní válcový mlýn. Půdorys připomíná písmeno H. K mlýnu patřila obytná samostatná budova, pila (dnes zbouraná), chlévy a garáže pod skalou a stodola (zbouraná). Mlýn dnes vyrábí krmné směsi a krmiva.
Mlýn se nachází asi 150 m od náměstí, při hlavní silnici ve směru na Ústí nad Orlicí.
Tichá Orlice
nepřístupný

Obecná historie:

První zmínka o mlýně pochází z roku 1483 z listiny Kostky z Postupic. V Tereziánském katastru je uveden jeden mlýn o dvou složeních jako dominikální. Ve fasi z roku 1713 se uvádí vrchnostenský mlýn tzv. koželužský, o dvou složeních. Současná budova mlýna byla postavena roku 1872 Josefem Herzánem, podle plánů stavitele Schmoranze z Chrudimi. Poslední rekonstrukce mlýna proběhla v letech 1924 – 26. Pila roku 1823 Antonínem Pohlem a obytné stavení roku 1927. Elektrárna byla založena roku 1902. Dne 26.5.1951 převzaly mlýn Pardubické mlýny a pekárny. Následně prostory sloužily Zemědělskému zásobovacímu a nákupnímu podniku v Ústí nad Orlicí. Od roku 1960 či 1961 sídlila ve mlýně Výrobna krmných směsí, jež byla první výrobnou krmných směsí v tehdejším Československu. Ve druhé polovině 90. let 20. století byl mlýn v restituci navrácen rodině Řehákových. V letech 1997 a 1998 postihly mlýn záplavy.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka o mlýně pochází z roku 1483 z listiny Kostky z Postupic.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V r. 1871 vlastnil mlýn Josef Jeništa (RR)

1899 - Josef Herzán členem výboru Společenstva mlynářů pol. okr. Vysokomýtského (Fr. Duška, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských, r. 1899) (HŠ)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

1924 zahájen provoz pily a elektrárny

1930 elektrárna, mlýn a pila Alois Řehák

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1948 mlýn, pila a elektrárna znárodněny

1951 pila zrušena, ve mlýně zasateveno mletí, nadále se jen šrotuje a míchají krmiva pro JZD

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Herzán
  • Jeništa
  • Řehák

Historie mlýna také obsahuje:

1871 - Josef Jeništa

1888 - J. Herzán (RR)

1930-1939 - Alois Řehák (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • papírová pečeť
  • plomba na pytel
  • reklama, inzerát
  • razítko
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    městský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    zděná
    vícepodlažní
    Mlýn je třípatrová budova ze 70. let 19. století, postavená pro válcový mlýn. Půdorys připomíná písmeno H. Na hlavním průčelí vystupují dva boční rizality, které mají zvýšené podstřeší. Pravé průčelí má rizalit ve svém středu. Střechy jsou sedlové, kryté eternitovými šablonami, procházejí z rizalitů hlavního průčelí nad zadní průčelí. Do kříže je sedlovou střechou zastřešena centrální část mlýna mezi dvěma bočními střechami. Původní omítka byla pískové barvy, zvýrazněná lizénovými rámci po stranách a obloučkovým vlisem v podstřeší rizalitů. Nad okny byly ponechány odkryté cihlové odlehčovací oblouky. Současná omítka je břízolitová, respektující lisénové rámce, ale ne obloučkový vlis. Na čelním průčelí je nová bílá vápenná omítka se světle modrými lisénovými rámci. Obloučkový vlis nebyl obnoven. Okenní osy jsou pravidelně rozmístěné, ve střední části hlavního a zadního průčelí sdružené a stejně tak na pravém bočním rizalitu. Na mlýn navazuje patrový dům s elektrárnou, s rovně ukončeným štítem, jež překrývá sedlovou střechu. Elektrárna si uchovala původní podobu. Obytný dům byl patrový s mansardovou střechou. Po úpravách ve 20. letech 20. století byla mansardová střecha odstraněna, dům zvýšen na úroveň elektrárny a patro elektrárny připojeno k obytnému domu. Střecha je dnes rovná.
    K mlýnu patřily chlévy s garáží pro nákladní auta, v patře se seníkem s holubníkem (vlevo od silnice, pod skálou). Vedle chléva stávala roubená stodola. Pila za mlýnem byla pouze dřevěná, bedněná, se sedlovou střechou s eternitovými šablonami (zbořena po r. 2004).
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • existující umělecké složení
    Stroje jsou nové, z původního mlýna zbyly: výtah, dopravní cesty a šnekové dopravníky, zásobníky na obilím a míchací stroje.
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    VýrobceBratři Machaňové a Vavřena, Pardubice
    VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
    Stav k roku 1939: (nadále probíhaly výměny strojů až do doučasnosti)
    Čistírna: hranolový vysévač Machaň 4 000 x 800 mm, automatická váha Červený na 5 kg, jednoduchý aspiratér Machaň 700 mm, magnet, tlakový filtr Machaň se 144 hadicemi, koukolník Machaň 2 000 x 500 mm, spirálový vykulovač Machaň 2 000 mm, periodická loupačka Kašpar, tlakový filtr Machaň s 80 hadicemi a klíčkový hranolový vysévač Machaň 2600 x 700 mm. V čistírně se dalo vyčistit až 15 q obilí za hodinu.
    Mlecí stroje: stolice čtyřválcová rýhovaná Prokop 1000 x 220 x 220 mm pro šrotování, čtyřválcová porcelánová stolice Prokop s hladkými válci 800 x 300 x 300 mm na vymílání, čtyřválcová rýhovaná stolice Machaň s válci 800 x 300 x 300 mm a 500 x 300 x 300 mm na domílání pšenice i žita, a dvouválcová rýhovaná stolice Prokop 400 x 300 x 300 mm na domílání.
    Vysévací stroje: rovinný vysévač Machaň jednoskříňový, dvoudílný se 12 síty se skříní o rozměrech 1 600 x 1 200 mm pro pšeničné mletí, rovinný vysévač Prokop jednoskříňový, dvoudílný se 12 síty, 1 600 x 960 mm pro pšeničné mletí a rovinný vysévač Machaň dvouskříňový, pětidílný se 12 síty, 1 600 x 860 mm pro domílání pšenice i žita.
    Reforma byla dvojitá Machaň 2 x 336 mm a jednoduchá Prokop 1 x 470 mm.
    Pro aspiraci mlýna se používala sací aspirace Machaň s 8 hadicemi pro pšeničnou stranu a tatáž pro žitnou stranu, tlakový filtr Machaň se 100 hadicemi pro aspiraci reforem.
    Míchačky: válcová Machaň s válcem o délce 2 000 mm na obsah 125 q mouky, šneková Prokop o délce šneku 1 800 mm na 50 q otrub a šneková Prokop o délce šneku 2 250 mm na 150 q mouky.
    Pomocné stroje: devítidílný zásobník pro výměru mouk na 173 q, přenašečka pytlů, zařízení na bělení mouk „Bratenberger Duisturg“.
    Šrotovalo se na smirkových kamenech s kolmou hřídelí o průměru 105 cm a na dvouválcovém mačkadle 700 x 300 mm.
    Dva generátory Siemens o 48 KW na střídavý proud a od r. 1945 elektromotor Škoda na 53 KW.
    Zaniklý
    • pila
    Nezjištěn
    • pekárna
    Dochovaný
    • výroba elektrické energie
    Elektrárna při mlýně postavena r. 1902, funkční i dnes.
    Od r. 1891 byla při mlýně pekárna.
    1924 zahájen provoz pily a elektrárny
    Mlýn měl také pilu (katr).
    1948 pila zrušena
    • jez
    • stavidlo
    • náhon
    • odtokový kanál
    • turbínová kašna
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    Popisdvě turbíny: Francisovy, fy Prokop, jedna na 5 500 l/s, spád 2 m a o výkonu 76 KS, druhá 1 700 l/s s výkonem 37 KS.
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    Popisdvě turbíny: Francisovy, fy Prokop, jedna na 5 500 l/s, spád 2 m a o výkonu 76 KS, druhá 1 700 l/s s výkonem 37 KS.
    Typelektrický motor
    StavNezjištěn
    VýrobceŠkodovy závody, Plzeň
    Popis
    Typelektrický motor
    StavNezjištěn
    VýrobceŠkodovy závody, Plzeň
    Popis
    Historické technologické prvky
    • šneková
    • šnekový dopravník | Počet:
    • AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
      NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
      Rok vydání2005
      Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
      Další upřesněníDP
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
      NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
      Rok vydání2005
      Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
      Další upřesněníDP
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorFr. Duška
      NázevKapesní kalendář mlýnů česko-moravských
      Rok vydání1899
      Místo vydáníPraha,Tiskárna Dra Grégra
      Další upřesněnístr. 29, viz Ostatní, (HŠ)
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 27

      Místo uloženíNA Praha
      Název fonduMlynářské ústředí
      Název archiválie
      Evidenční jednotka387
      Inventární číslo, signatura4085/63
      Místo uloženíNA Praha
      Název fonduMlynářské ústředí
      Název archiválie
      Evidenční jednotka387
      Inventární číslo, signatura4085/63

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      22.5.2013 21:56 uživatelem Hana Klimešová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 8.6.2022 07:32
      Helena Špůrová 15.3.2019 10:59
      Radomír Roup 9.6.2018 14:14
      doxa (Jan Škoda) 20.10.2022 11:06