Procházkův, Hořejší mlýn

V r. 1695 je zmiňován Matěj Severa, mlynář od vrchnosti. Mlýn mu prodal hrabě Špork za 170 fl. + roční pronájem 50 fl. + povinnost dodávat určité naturální dávky.

Roku 1697 koupil mlýn od Severy Jiřík Hejcman. V r. 1804 byl majitel Jan Veliš.

1840 na skice je zapsán majitel Aloys Beran. /RR/

------------------------------------------------------

V urbáři smiřického panství se sice 11. dubna 1651 uvádí stáří 50 let "Martina Szyffnara jako mlynarze a Matiega Seweru, 17 let, jako stuparze", ovšem není uvedeno, jedná-li se o majitele jednoho či dvou mlýnů. Zpráva z roku 1697 již hovoří o mlýnu Hořejším: " Dne 15. listopadu prominul Jeho Eminence milostivě hořejšímu mlynáři v Plesu Matesu Severovi polovinu roční činže z jeho mlýna 25 zlatých, a sice pro jeho velké stáří".

František Antonín hrabě Špork pleské panství prodal 24. února 1698 hraběti ze Šternberka. Pak bylo panství krátce v majetku říšského knížete z Paarů. Dne 1. ledna 1780 smiřické panství i s Plesem  zakoupila císařská komora.  Z té doby, z roku 1780, pochází zmínka, že"na Metuji vesele klapaly dva mlýny". 

Mlýn, v pozemkové knize zapsaný jako mlýn Hořejší, koupil 10. ledna 1797 od panství František Hejcman za 300 zl.

Hořejší mlýn dostal při přečíslování domů v roce 1804 a katastrální úpravě popisné číslo 29. Jeho majitelem byl tehdy Jan Veliš. Poté zřejmě došlo k prodeji mlýna, neboť  je jako jeho vlastník uváděn František Hejsman.

Roku 1825 mlýn prodal za 15 600 zl. Václavu Procházkovi./EN/

V adresáři z r. 1903 jsou zapsáni jako majitelé Václav a Antonín Procházkové. /RR/

--------------------------------------------------------------------------------------------------

V roce 1857 Hořejší mlýn převzal syn předchozího mlynáře Václav Procházka, po němž jej zdědil v roce 1878 jeho syn, opět Václav.

 Od roku 1902 měl Hořejší mlýn v nájmu Václav Stárek. Za něho také v roce 1909 došlo k přestavbě mlýna na válcové složení a pro pohon byla instalována turbína. Celková přestavba a modernizace mlýna i s elektrickým vedením stála 350 000 Kč. /EN/

V roce 1917 zemřel mlynář Václav Procházka. /EN/

V r. 1930 je zapsán jako majitel Hospodářské družsto.

Rybník má 6 ha a hloubku 1 - 2 metry. /RR/

----------------------------------------------------------------

 V roce 1919 převzal mlýn postupní smlouvou Josef Procházka.

Od roku 1922 se uvádí jako majitelka Hořejšího mlýna Anna Svobodová. /EN/

Po druhé světové válce, v roce 1953, se jako vlastník Hořejšího mlýna čp. 29 zmiňuje Karel Procházka. Mlynář byl v témže roce odsouzen na sedm měsíců do vězení pro neplnění dávek - jeho manželka totiž musela do nemocnice a on na všechno nestačil. Procházka se po propuštění z vězení do mlýna nevrátil, začal pracovat na stavbě elektrárny v Poříčí u Trutnova. Tehdejší MNV dal mlýn i pozemky k němu náležející do povinného pachtu a prozatímním správcem se stal Václav Peřina. V roce 1955 převzal polnosti státní statek Smiřice a Hořejší mlýn byl vyvlastněn ve prospěch Východočeských mlýnů v Předměřicích. Za jejich správy byla některá potřebná zařízení demontována a mlýn pak začal sloužit jako provoz i pro ubytování sezonních dělníků. 

Roku 1959 byl mlýn znárodněn. V roce 1963 byla mlýnská turbína v provozu pro výrobu elektrického proudu. Od roku 1977 vlastnilo mlýn JZD v České Skalici, později v Josefově. Od osmdesátých let byl vodní režim znovu upraven, po opravě byla spuštěna turbína o výkonu 60 kWh. /EN/

V roce 1992 byl Hořejší mlýn v restituci vrácen původnímu majiteli Karlu Procházkovi. Mlýn však nebyl dán do provozu, sloužila pouze turbína a v obytné části bydlel správce majetku.

V roce 1998 nebyl mlýn v příliš dobrém stavu, jejich majitel provedl pouze nejnutnější opravy. /EN/

2020 MVE výkon 75 kW