Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn na Konvici
Poddaní z Růžďky postavili v průběhu 16. století mlýn v místě pusté vsi Konvice, tedy již na území meziříčského panství. To nevadilo do té doby, dokud Vsetín i Meziříčí měli společnou vrchnost. Po rozdělení obou panství roku 1548 se situace změnila. Ještě roku 1560 meziříčská vrchnost růždeckému poddanému Janu Segešovi držení mlýna potvrdila, ale po vypuknutí hraničních sporů roku 1577 byla pila na příkaz meziříčského pána rozbořena. Růždeckých poddaných se dotýkaly i další hraniční spory, při kterých docházelo k zasekávání cest do hor a pálení dřeva, čehož se aktivně účastnily za podpory svých pánů na vsetínské straně Pržno a na meziříčské ves Jarcová.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Segeš
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
