To je něco ve mlýně.
(německé rčení)

Pecháčkův mlýn

Pecháčkův mlýn
78
Dolní Čermná
561 53
Ústí nad Orlicí
Dolní Čermná
49° 58' 41.9'', 16° 34' 5.4''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Jedná se o areál s více budovami a složitým uspořádáním, s průjezdným dvorem. V současné době stojí obytná patrová budova ze 30. let 20. století, přiléhá bývalý mlýn a pila. Proti pile a mlýnu se nachází chlévy. Za chlévy stojí stodola. Sýpka stojí stranou, nejblíže příjezdové cestě, od hlavní silnice.
Mlýn se nachází ve středu obce, pod rybníkem. Z druhé strany k němu přiléhá areál kostela.
Čermenka
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Rybník, u něhož mlýn stojí byl založen v roce 1450 za pánů Kostků z Postupic. Lze předpokládat, že mlýn zde byl postaven současně se založením rybníka, či krátce po něm. Mlýn byl pronajímán vždy s rybníkem. V Tereziánském katastru je uveden jeden vrchnostenský mlýn s pilou. Počet složení není uveden. Mapa indikační skici zachycuje mlýn jako trojboký dvůr, se zděným mlýnem a obytným domem. Ostatní stavby, tedy pila a chlévy jsou označeny jako spalné objekty. Pila ještě není stavebně propojena s mlýnem, jak je tomu v současné době. Dosud nestojí sýpka ani stodola. V roce 1839 zde byl v nájmu mlynář Vincenc Šulc, který byl zároveň rychtářem. V roce 1852 byl mlýn s rybníkem prodán Petru Pirklovi za cenu 3 465 zlatých. Z toho můžeme usuzovat na špatný stav mlýna, protože cena je na tehdejší poměry značně nízká. V roce 1887 mlýn od Pirkla kupuje Jan Marian Pecháček za rovných 6 000 zlatých. Rod Pecháčků má pak mlýn v držení až do znárodnění v roce 1959.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pirkl
  • Pecháček

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - Oldřich Pecháček (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Jedná se o areál s více budovami - obytná budova, mlýn, pila, stodola, chlévy a sýpka. Obytná patrová budova je ze 30. let 20. století.
      Mlýnská budova zděná, dvoupatrová, na půdoryse 19 x 12, 5 m o výšce 15 m. Mlýnice zabírala část 12, 5 x 11 m, na ploše 12, 5 x 8 m byly byty. Připojená hospodářská budova byla také zděná, 19 x 12, 5 m. V části přiléhající k mlýnu na ploše 6 x 5 m byl sklad mouky, zbytek objektu zabírala truhlářská dílna.
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • existující torzo uměleckého složení
        Na dvoře stojí vyřazená dvouválcová stolice s válci 500 mm. Před vstupem do mlýna jsou v zemi usazeny staré mlecí pískovcové kameny.
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceFriedrich Wegmann, Vídeň a Zürich
        VýrobceBedřich Appl, Dolní Čermná
        1939 dle dotazníku Mlynářského ústředí:
        Čistírna: loupačka Appl 95 x 180 x 102 mm, trier Heid 1 900 x 450 mm, prachový hranolový vysévač 1 800 x 700 mm, magnet Prokop bez stírače a klíčkový vysévač 1 200 x 700 mm. Kapacita čistících trojů byla 40 q obilí za hodinu.
        Mlecí stroje: dvouválcová stolice Prokop s rýhovanými válci 500 x 320 pro žitné mletí, dvouválcová porcelánová stolice Wegmann s válci 500 x 400 mm pro pšeničné mletí, dvouválcová stolice Ganz s rýhovnými válci 500 x 220 mm. Tužkou je dopsána čtyřválcová stolice Prokop s rýhovanými a hladkými válci 500 x 300 x 220 mm, dvouválcová stolice Prokop s rýhovanými válci 500 x 300 mm a dvouválcová stolice Ganz s válci 500 x 200 mm.Šrotovalo se na francouzských kamenech neznámé výroby o průměru 105 cm. tužkou je ještě dopsán smirkový kámen Prokop o půrměru 800 mm.
        Vysévací stroje: hranolový vysévač 3 800 x 850 mm pro žitné melivo, hranolový vysévač 1 800 x 750 mm pro žtné melivo, hranolový vysévač V. Brázda Přerov 3 000 x 850 mm pro pšeničné melivo, hranolový 2 700 x 850 mm pro pšenici, hranolový 1 550 x 700 mm pro pšenici, hranolový 1 350 x 600 pro melivo z loupačky, hranolový 1 800 x 700 mm od loupačky. Tužkou je dopsán moučný vysévač 3 900 x 800 mm, vysévač Saiber 2 000 x 800 mm a moučný rovinný vysévač Prokop 1 700 x 970 mm se 2 x 12 síty. Reforma byla Prokop 2 100 x 460 mm.
        Pomocné stroje: malá aspirace napojená na žitnou stolici. Tužkou jsou dopsané dva sací filtry Appl se třemi hadicemi. Míchačka byla stojatá Fantl se šnekem o délce 4 850 mm a o obsahu 30 q.

        1957
        V přízemí: prášička na pytle, hlavní transmise, obilné silo a dvojitý výtah
        Válcová podlaha: šrotovník, loupačka, dvoupárová stolice 500 x 300 x 300 mm, pšeničná stolice 500 x 300 x 220 mm, mačkadlo na oves 500 x 300 mm, tři dvojité kapsové výtahy, jeden výtah moučný a čtyři jednoduché, elektromotor o výkonu 20 KW a dynamo.
        Manipulační podlaha: odchytávací lávka s 23 hrdly, čtyřdílné zásobníky na výměnu, dvoudílné zásobníky na výměnu otrub, dvoudílné zásobníky na loupačku, pětidílné zásobníky nad stolicemi.
        Podstřeší: dva rovinné vysévače, jednoduchá reforma, autokap, aspiratér s koukolníkem v jedné konstrukci, hranolový vysévač, tlakový filtr s 80 hadicemi, stojatá míchačka Rapid, míchačka na otruby, šnek pro šrotovník, dva tlakové filtry s větrákem, větrák pro silo, transmise se 20 řemenicemi a tři pomocné řemenice.
        Dochovaný
        • pila
        Pila je dosud v provozu, využívá turbínu. Zachován je asi 100 let starý katr od firmy Gebr – Lein v Pirně.
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • rybník
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        Na západním kraji hráze rybníka jsou stavidla a navazuje asi 138 m dlouhý náhon (dnes zatrubněný), končící v kašně při zadním průčelí mlýna.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        PopisTurbína o síle 16, 6 KS od fy Prokop (dle slov majitele).

        Ve 40. letech postavena jedna turbína a zachováno jedno kolo, poté postaveny 2 Francisovy turbíny o síle 16 a 8 KS.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        PopisTurbína o síle 16, 6 KS od fy Prokop (dle slov majitele).

        Ve 40. letech postavena jedna turbína a zachováno jedno kolo, poté postaveny 2 Francisovy turbíny o síle 16 a 8 KS.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisJeště r. 1939 mlýn poháněla tři korečková kola na svrchní vodu, první p. 495 cm, š. 90 cm, hl. 30 cm, s 9 obr/min a o výkonu 12 KS, druhé kolo p. 480 cm, š. 82 cm, hl. 26 cm, 9 obr/min a výkon 7 KS, třetí kolo p. 505 cm, š. 98 cm, hl. 34 cm, 8 obr/min a výkon 20 KS.
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        VýrobceLanz Menheim, Kurting
        Popis1939 - Jako pomocný hnací pohon byla ve mlýně lokomobila „Lanz Menheim“ z roku 1908 o výkonu 15 KS a parní kotel Lanz z roku 1926 o výkonu 10 KS. Dalším pomocným strojem byl spalovací motor na koks od firmy Kurting o výkonu 30 KS a další motor 20 KS pro polon pily.
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        VýrobceLanz Menheim, Kurting
        Popis1939 - Jako pomocný hnací pohon byla ve mlýně lokomobila „Lanz Menheim“ z roku 1908 o výkonu 15 KS a parní kotel Lanz z roku 1926 o výkonu 10 KS. Dalším pomocným strojem byl spalovací motor na koks od firmy Kurting o výkonu 30 KS a další motor 20 KS pro polon pily.
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        VýrobceGerhard Adam továrna motorů, Oskava-Bedřichov
        Popis1957 - Jako pomocný pohon pro pilu sloužil plynosací motor značky Adam, o výkonu 30 HP. Dále zde byl generátor, čistič plynů a elektromotor o výkonu 20 KW.
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
        AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
        NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
        Rok vydání2005
        Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
        Další upřesněníDP
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
        NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
        Rok vydání2005
        Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
        Další upřesněníDP
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autor
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé. Stav koncem roku 1930.
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJansa Jaroslav
        NázevZ historie čermenského mlýna a pily
        Rok vydání2001
        Místo vydáníÚstí nad Orlicí
        Další upřesněníin: Nové letopisy města Ústí nad Orlicí a jeho okolí, 2/2001, s. 20 – 23.
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Místo uloženíNA Praha
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka370
        Inventární číslo, signatura3867
        Místo uloženíNA Praha
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka370
        Inventární číslo, signatura3867
        Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
        Název fondu
        Název archiválieVložka Vodní knihy
        Evidenční jednotka2
        Inventární číslo, signatura
        Místo uloženíNA Praha
        Název fondu
        Název archiválieIndikační skica
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signaturaIS 388

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        7.6.2013 13:12 uživatelem Hana Klimešová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 14:45
        Radomír Roup 10.6.2018 10:07