Historie
Obecná historie:
Dne 25. 7. 1880 bylo osazeno normální znamení. Stálý bod byl vysekán do skály na levém břehu, vedle obecní cesty do Klášterce nad Orlicí. Nesl monogram mlynáře a dataci: „K. W. 1880“. Ve mlýně tehdy byl špičák, jedno složení a pila. Sčítání lidu 1890 - Karel Vašíček (1841, Žamberk), který mlýn vlastní k tomuto roku uvádí jako hlavní živnost polní hospodářství a jako vedlejší mlynářství. Mlýn vlastní napůl se ženou Marií. Jan Doleček (1849, Mistrovice) z Mistrovic tu pracuje jako mlynářský pomocník. Sčítání lidu 1900 - Majiteli jsou titíž, jako při sčítání z roku 1890. Navíc se zde dozvídáme, že rodina je v obci od roku 1866. Vašíček tentokrát jako vedlejší živnost již neuvádí mlýn, ale vodní pilu. Mlýn zde tedy zřejmě za jeho působení nebyl již provozován. Sčítání lidu 1910 - Majiteli stejní. Objekt je hlášen jako truhlářství. Mlýn (přestal mlít někdy mezi lety 1890 a 1900) byl zbořen 25. 5. 1939 kvůli výstavbě Pastvinské přehrady.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1668 Mandalena, mlynářka
1674 Martin Mlynář s manž. Annou
1685 Faltin Křen
1726 Augustin Buchtel
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
13. dubna 1913 zemřel ve věku 72 let mlynář Karel Vašíček, vdova Marie roz. Buchtelová zemřela 17. března 1931 ve věku 83 let
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1930 majitel Karel Vašíček
1933-1937 po dobu výstavby přehrady sídlily ve mlýně kanceláře projektanta a stavební správy, za pronájem bylo účtováno 8000 Kč.
1937 před napuštěním přehrady mlýn demolován
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1668 Mandalena, mlynářka
1674 Martin Mlynář s manž. Annou
1685 Faltin Křen
1726 Augustin Buchtel
-1913 Karel Vašíček
1930 Karel Vašíček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
