Mlynářova slepice a vdovina děvečka zřídkakdy trpí hladem.
(německé přísloví)

Zourovský mlýn; Sauermühle

Zourovský mlýn; Sauermühle
3
Zourov
463 48
Česká Lípa
Jabloneček
50° 37' 51.2'', 14° 54' 12.1''
Mlýniště bez mlýna
Z obce Vápno kolem Zábrdky můžeme narazit na tajemné, zarostlé místo. Nacházel se na něm dříve Zourovský mlýn, po kterém dnes zbylo jen pár kamenů. Jeho zbytky naleznete podle makety připomínající větrný mlýn. Je patrné, kde byl dříve rybník, hráz, náhon i přepad. V okolí bývalého mlýna jsou vyhloubené místnosti do skály, které dříve sloužily jako maštale nebo jako garáž. Dále je poblíž ruiny bublající pramínek čisté vody.
samota
Zábrdka
volně přístupný

Obecná historie:

Mlýn je připomínán již v Tereziánském katastru z roku 1715. Zakladatelem mlýna byl údajně jakýsi Sauer, od kterého je odvozováno jméno mlýna. Z dalších majitelů je k letem 1788 a 1843 jmenován Franz Korselt, 1877 Ferdinand Schwarz a od roku 1890 Josef Weiser, jehož potomci drželi mlýn a pilu až do roku 1957.

K samotnému mlýnu patřily tři rybníky. Chovaly se v nich ryby a to hlavně pstruzi duhoví. Dále k němu náleželo 14 ha půdy a pila. Řadil se k větším mlýnům - zaměstnával až devět lidí. Mlýn pracoval do roku 1945, pila při něm až do roku 1957.

Mlýn zanikl někdy ve 2. polovině 20. století v souvislosti s vojenským prostorem Ralsko.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Podle J.V.Šimáka byl rybník nad mlýnem posledním v řadě 6 nádrží na horní Zábrdce, které původně patřily johanitské komendě v Českém Dubu.

Nejstarší nalezené zmínky o mlýnu jsou ze začátku 17. století. Nejstarším známých mlynářem byl v roce 1612 Georg Sauer. (MH)

Georga Sauera vystřídal na mlýně jeho syn Andreas Sauer. V 70. a 80. letech 17. st. je na mlýně uváděn Habel (Havel) Sauer a manželkou Ludmilou, který 1675 převzal mlýn po otci a uhradil stavební náklady. V roce 1670 se mu narodil syn Václav, při křtu byl za svědka Václav Nieikel, mlynář ze mlýna z Českého Dubu. Havel Sauer zemřel před rokem 1691 a tehdy mlýn koupila bělská vrchnost (tehdy Valdštejnové) za 300 kop. Mlýn byl zadlužen, proto část kupní ceny padla na úhradu druhou, zbytek (273 kop) měl postupně připadnout 4 sirotkům Václavovi, Jiřímu, Jakubovi a Magdaleně.  Vyplaceni byli nakonec pouze 2 potomci, a to Jakub a Magdalena, syny Václava a Jiřího poslala vrchnost na vojnu a splátky pro nejsou uvedeny.(MH)

1722-1746 Adam Buntzman

1746 aby mlýn zůstal v rodě, postoupil jej vlastní dceři Monice a do Zourovského mlýna se přiženil František Rott.

1746 Václav Riegl  z Podzámeckého mlýna v Bělé pod Bezdězem a František Rott ze Zourovského mlýna pod Křídou si své mlýny vyměnili. Podzámecký mlýn oceněn na 685 kop gr. míš., Zourovský mlýn s pilou na na 589 kop, František Rott tak má doplácet 96 kop. Manželka Monika si přitom dala podmínku, že kdyby se mlýn dále prodával, bude nejprve nabídnut do příbuzenstva Buntzmanových.

V roce 1746 koupil od vrchnosti mlýn a pilu Václav Rigl za 445 kop. K mlýnu tehdy ještě patřila ovocná zahrada, dvě panské louky nad a 2 pod rybníkem, 4 strychy pole nad mlýnem a 11 strychů pole nad rybníkem. Mlýn koupil s podmínkou, že pokud by ho chtěl prodat, musí ho nejprve nabídnout Janu Franzi Rutovi. Mlynář musel vrchnosti každoročně platit 60 zlatých ze mlýna a 6 zlatých z pily. Na oplátku dostával od vrchnosti 1 zlatý a 30 krejcarů na nový běhoun a jeho vykroužení, 45 krejcarů na spodní kámen, dříví v kládách na opravu vantrok, jednu fůru habrového dříví na klíny a jiné potřeby, jednu pilu jednou za 3 roky. Povinnost mlíti v tomto mlýně měli obyvatelé Malého Lesnova, Dehtár, Dolánek, Těsnova, Cetenova, Vystrkova a Křídy. Dalším mlynářem z tohoto rodu byl František Rigl, jako zourovský mlynář je v matrikách uváděn v 1. polovině 70. let 18. st. (MH)

V roce 1778 je jako zourovský mlynář jmenován Franz Korselt, a to jako svědek při křtu dítěte mlynáře Antonína Rigla v Dolánkách. Antonín Rigl byl synem zourovskému mlynáře Václava Rigla, který po něj mlýn v Dolánkách čp. 3 koupil v roce 1762. Tím se zourovský mlynářský rod Riglů dostal na mlýn do Dolánek. (MH)

Franz Korselt měl za manželku Markétu, se kterou měl 9 dětí. Nejstarší syn František narozený roku 1787 se později stal pokračovatelem roku ve mlýně. Kolem roku 1801 Franz Korselt zemřel a vdova Markéta se znovu provdala, a to 15. 12. 1803 za Franze Fischbacha, mlynáře z Hamru. Na mlýně se jim narodily další 2 děti, syn Václav (1804) a dcera Johanna (1806). (MH)

Franz Korselt mladší je na Zourovském mlýně uváděn jako mlynář v roce 1811. Tehdy se mu a jeho manželce Rosalii, rozené Pešlové z Krupé, narodila dcera Rozalie, která se v 1. 7. 1837 provdala za Josefa Schwartze, syna českodubského mlynáře Ferdinanda Schwartze z čp. 16, který v té době pracoval jako mlynář na mlýně v Psinici čp. 18. Rozalie Schwartzová zemřela 13. ledna 1847. (MH)

Vdovec Josef Schwartz po smrti Rozalie kouopil celý mlýn15. 1. 1850 a brzy na to se znovu oženil s Antonií Langovou, dcerou soukenického mistra z Českého Dubu. V červnu 1852 se jim v Zourově narodila dcera Františka. (MH)

Od počátku 90. let 19. st. vlastnil mlýn rod Weiserů.  Prvním z tohoto rodu byl Josef Weiser, syn rolníka z Kundratic, s manželkou Paulinou, rozenou Müllerovou ze Svébořic. Manželé Weiserovi sem přišli z Osečné, kde měli v 80. letech pronajatý Jenišovský mlýn a narodil se jim tam v roce 1882 syn Josef. V lednu 1890 se manželům Weiserovým narodila v Zourově dcera Anna. (MH)

Josef Weiser mladší, narozený 1882 na Jenišovském mlýně v Osečné, se v roce 1905 oženil s Marií Valešovou z Vápna. Postupně se jim v Zourově narodily 4 děti, dcery Anastazie, Otilie a Marie, a v roce 1909 budoucí mlynář syn Oskar. Od roku 1906 sloužila k pohonu pily nová Francisova turbína o hltnosti 162 litrů za sekundu. Kolaudace se uskutečnila 7. Ledna 1906. V roce 1910 nechal mlynář pro pohon mlýna nainstalovat Francisovu spirálovou turbínu. Při spádu 4 m, hltnosti 180 listrů na sekundu a 345 otáčkách za minutu dávala výkon 9 HP. Kolaudace proběhla 14. srpna 1912, povolení k užívání vydaly úřady 17. srpna 1912. Stavbou druhé turbíny mlynář překročil povolenou hranici pro odběr vody ze Zábrdky. Podle úřadů směl odebírat 260 litrů za vteřinu. Obě turbíny by ale při plném výkonu teoreticky spotřebovaly 342 litrů. Nedostatečné množství vody vylepšoval rybník. (MH)

V roce 1920 se porouchala turbína pohánějící pilu a musela být vyměněna. Josef Weiser podal žádost o její výměnu 11. června 1921. Nová turbína měla průtok 281 litrů za sekundu. Následovalo vodoprávní řízení, které úřady svolaly na 4. července 1921. Tehdy proti zamýšlené stavbě protestovali všichni mlynáři, kteří měli mlýny níže po toku Zábrdky. I přes protesty získal Josef Weiser dne 21. prosince 1921 od okresní politické správy v Mimoni povolení k provozu s jistými omezeními. Následovaly další protesty mlynářů, které se táhly několik let. Zemská politická správa v Praze nakonec rozhodnutí o povolení provozu dne 24. 11. 1926 zrušila. Mlynář Weiser se odvolal, ale ministerstvo zemědělství mu výnosem z 18. 6. 1930 nevyhovělo. (MH)

Novou žádost o povolení podal až jeho syn Oskar, poslední zourovský mlynář, narozený v roce 1909, manž. Jarmila roz. Skálová z Podhoře, který je jako majitel a provozovatel uváděn od roku 1930. Jednání mělo proběhnout 21. 11. 1932. Zvažovalo se zřízení dalšího rybníka těsně pod mlýnem, který by stabilizoval tok Zábrdky. Není přesně známo, o jaký druh nové turbíny se jednalo. Ze záznamu lze pouze vyčíst, že nová turbína měla nahradit starou a byla větší (měla větší hltnost). Pravděpodobně se jednalo o Francisovu turbínu. (MH)

Oskar Weiser přenechával řízení mlýna s 9 zaměstnanci stárkovi, sám e starl o pilu a hlavně o chov ryb.

Po druhé světové válce úřady zkonfiskovaly polovinu mlýna, která patřila Oskaru Weiserovi, protože byl německé národnosti. Polovinu patřící jeho manželce Jarmile Skálové (dcera mlynáře z Podhory) vyplatily. (MH)

Manželé Oskar a Jarmila Weiserovi bydleli dál v Zourovském mlýně a pracovali v nedaleké čerpací stanici. Později si koupili dům v Bakově nad Jizerou, kam se v 60. letech přestěhovali. Josef Weiser, otec Oskara Weisera, zemřel v roce 1955 v Německu. (MH)

V 70. a 80. letech mlýn udržoval kdosi z příslušníků armády a využíval ho k rekreaci. Ani to ho ale nezachránilo, byl vyrabován a v 80. letech zbourán. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sauer
  • Rigl
  • Korselt
  • Fischbach
  • Schwartz
  • Weiser
  • Buntzmann
  • Buntzman

Historie mlýna také obsahuje:

1722-1746 Adam Buntzman

1930 Oskar Weiser


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • razítko
zřícenina
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      Z budov zbyly jen ruiny zdí a ztrouchnivělé trámy\n

      V roce 1887 za mlynáře Ferdinanda Schartze došlo k přestavbě vodního díla: do té doby mlýn poháněla 2 vodní kola, jedno pro klasické mlecí složení a druhé pro špicovací složení. Třetí kolo pohánělo pilu. Po přestavbě pohánělo jedno vodní kolo současně obě mlýnská zařízení, jedno kolo pro pilu zůstalo. (MH)


      Pravděpodobně v roce 1899 byla provedena modernizace strojního vybavení. (MH)


      V roce 1906 byla instalována nová Francisova turbína pro pohon pily a v roce 1901 další Francisova turbína pro pohon mlýna. V roce 1921 byla stará turbína pro pohon pily nahrazena novou s větším výkonem. (MH)


      Naproti mlýnu byly stáje, chlévy a mladší garáž a několik hospodářských budov.
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Pitnou vodu brali ve sklepě ze studny. Vchod je vybourán a litinová pumpa ukradena. Dnes je vstup za dvěma smrky. Pamatuji je metr vysoké.

        Více zde: https://informacni-stredisko-roven6.webnode.cz/vesnice/samoty/zourov/
        Žádná položka není vyplněna
        vpusť vody do turbíny
        1899: z mlecí podlahy odstraněn špičák, který nahradily 2 válcové stolice a loupačka. V prostoru pod mlecí podlahou hlavní transmise. Mlýn má 4 podlahy a podstřeší, všechny protíná kapsový výtah.
        Zaniklý
        • pila
        Přenos síly byl transmisemi. Pod pilnicí, která byla na patkách, byla transmise pod celou podlahou, asi 15 m.
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • normální znamení
        • rybník
        • turbínová kašna
        • lednice
        Voda přiváděna z náhonu z rybníku vedle mlýna. Byl zde velký přepad, který umožňoval vyšší rychlost vody v náhonu.

        Dle popisu vodního díla z roku 1874: Nad mlýnem byl rybník, který zadržoval vodu přitékající se Zábrdky. Na levé straně u skalní stěny byla zřízena stavidla se 3 okny, každé široké 1,39 m. Dva stavidla blíže ke mlýnu byla otvíratelná, třetí u skalní stěny nepohyblivé. Výška všech 3 byla shodná 2,15 m. Ve vzdálenosti 66,5 m od skalní stěny bylo v hrázi vpouštěcí stavidlo do vantrok, tvořené třemi stavítky. Postranní mají šířku 0,34 m a prostřední 0,8 m, je výška je 0,82 m.
        Pevný bod byl na skalní stěně 2 m vzdálený od levého sloupu stavidel. Je tvořen vodorovnou rýhou se dvěma na hrot postavenými trojúhelníky. Další pomocný fixní bod pro měření vpouštěcích stavidel byl vyznačen vodorovnou 0,5 m dlouhou čarou na mlýnské budově umístěnou ve výšce 1 m nad horní hranou stavidla.(MH)
        1887: vantroky široké 1,1 m, dlouhé 6 m. Na počátku jsou kamenné, před koly dřevěné, rozšiřují se na 1,6 m při 60 cm výšky. Nad každým kolem je stavidlo široké 80 cm.
        Dnes zachovány betonové turbínové kašny se zbytky 2 odlomených litinových přívodových rour, zbytky hrází a zničená stavidla. Nejlépe dochována pstruží líheň pod mlýnem.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
        Popis1906 instalována Francisova turbína pro pohon pily, hltnost 162 l/s, kolaudována 7.1.1906.
        1910 instalována Francisova spirální turbína pro pohon mlýna dle plánů fy. Hübner & Opitz ze srpna 1910, spád 4 m, hltnost 180 (178) l/s, 345 ot./min., výkon 9 HP. Kolaudace 14.8.1912, povolení k používání 17.8.1912.
        Celková hltnost obou turbín při max. výkonu 342 l/s ovšem překročila povolený odběr ze Zábrdky, který činil jen 260 l/s.
        1920 musela být vyměněna porouchaná turbína pro pohon pily, instalována nová dle plánů fy. Hübner & Opitz. Žádost o výměnu podána 11.6.1921, uvažovaný průtok 218 l/s. 4.7.1921 svoláno vodoprávní řízení, všichni níže položení mlynáři však protestují. 22.12.1921 od okresní politické sptávy v Mimoni uděleno povolení k provozu (s jistými omezeními). 24.11.1926 Zemská sptáva politická v Praze toto povolení zrušila, odvolání Josefa Weidera 18.6.1930 ministerstvo zemědělství nevyhovělo.
        V roce 1930 jsou uváděny 2 Francisovy turbíny, hltnost 0,204 m3/s, spád 4,1 m, výkon 8,6 HP.
        21.11.1932 podal syn Oskar Weiser novou žádost o povolení turbíny pro pilu.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
        Popis1906 instalována Francisova turbína pro pohon pily, hltnost 162 l/s, kolaudována 7.1.1906.
        1910 instalována Francisova spirální turbína pro pohon mlýna dle plánů fy. Hübner & Opitz ze srpna 1910, spád 4 m, hltnost 180 (178) l/s, 345 ot./min., výkon 9 HP. Kolaudace 14.8.1912, povolení k používání 17.8.1912.
        Celková hltnost obou turbín při max. výkonu 342 l/s ovšem překročila povolený odběr ze Zábrdky, který činil jen 260 l/s.
        1920 musela být vyměněna porouchaná turbína pro pohon pily, instalována nová dle plánů fy. Hübner & Opitz. Žádost o výměnu podána 11.6.1921, uvažovaný průtok 218 l/s. 4.7.1921 svoláno vodoprávní řízení, všichni níže položení mlynáři však protestují. 22.12.1921 od okresní politické sptávy v Mimoni uděleno povolení k provozu (s jistými omezeními). 24.11.1926 Zemská sptáva politická v Praze toto povolení zrušila, odvolání Josefa Weidera 18.6.1930 ministerstvo zemědělství nevyhovělo.
        V roce 1930 jsou uváděny 2 Francisovy turbíny, hltnost 0,204 m3/s, spád 4,1 m, výkon 8,6 HP.
        21.11.1932 podal syn Oskar Weiser novou žádost o povolení turbíny pro pilu.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1840: 1 kolo
        1874: 2 kola pro mlýn, 1 kolo pro pilu, prům. všech 4,726 m, šířka kol pro mlecí zařízení a pro pilu 1,17 m, šířka kola pro špicovací zařízení 1,02 m
        1887: dosavadní 2 kola pro mletí a špicování o prům. 3,5 m a šířce 1,12 m umístěna střídavě za sebou měla být dle projektu libereckého inženýra Julia Krczka nahrazena jedním kolem o stejném prům. a šířce 1,4 m, které by otáčelo palečným kolem o prům 220 cm, které by pomocí pastorku o prům. 76 cm roztáčelo svislou hřídel. Hned nad pastorkem by se otáčelo ještě jedno vodorovné ozubené kolo o prům. 180 cm, které uvádělo do pohybu na každé straně další svislou hřídel pohánějící na mlýnské podlaze klasické složení a špičák (této svislé předlohové hřídeli se říkalo hever). Schváleno 3.5.1887, nadále 2 kola (pro mlýn a pro pilu).
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        PopisNáhradní pohon při nedostatku vody byl stabil motor na svítiplyn. Plyn si mlynář vyvíjel z antracitu, dováženého z Ukrajiny, ohřívaného v nádržích, připomínajících lázeňská kamna. Motor byl vyroben v Kroměříži.
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        PopisNáhradní pohon při nedostatku vody byl stabil motor na svítiplyn. Plyn si mlynář vyvíjel z antracitu, dováženého z Ukrajiny, ohřívaného v nádržích, připomínajících lázeňská kamna. Motor byl vyroben v Kroměříži.
        Typkarbidový motor
        StavZaniklý
        Popispro pstruží líheň
        Historické technologické prvky
        • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1930
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníLitoměřice, str. 26
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1930
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníLitoměřice, str. 26
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 208-212
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        18.9.2013 12:22 uživatelem Přírodní škola

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 1.8.2015 17:46
        doxa (Jan Škoda) 27.8.2024 23:55
        kolssteyn 1.8.2015 12:35
        cestovatelka 13.12.2016 12:12