Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1650-60 postaven
1703 po Janu Hadincovi (či Hadů) převzal syn Václav Hadinec (+ 1735)
1735 převzal nejmladší syn (z 10 dětí) Jiřík Hadinec
1800 koupil Josef Rüger
1830-35 Jan Tůma, syn Daniela Tůmy ze mlýna Podlánu
1840 Jan Šantroch
1841-1850 František Jodas, 1847 mlýn přestavěl
1850-1878 Josef Řehák
1878-1919 Josef a Justina Krejčovi
První světová válka (1914–1918)
1919- Rudolf a Anna Krejčovi
1930 Rudolf Krejčí, mlýn a pila
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Krejčí
- Jodas
- Motejl
- Hadinec
- Hadů
- Rüger
- Tůma
- Šantroch
- Řehák
Historie mlýna také obsahuje:
-1703 Jan Hadinec (Hadů)
1703-1735 Václav Hadinec
1735 Jiřík Hadinec
1800 Josef Rüger
1830-35 Jan Tůma
1840 Jan Šantroch
1841-1850 František Jodas
1850-1878 Josef Řehák
1878-1919 Josef a Justina Krejčovi
1919- Rudolf a Anna Krejčovi
1930, 1939 - Rudolf Krejčí
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Ve mlýně prý přebývala tlupa zlodějů. Ústečtí si na ně časti stěžovali,, jelikož jim působili škody, ale nic to nepomohlo .A tak ho jednou, když zloději vyrazili na lup a mlýn zůstal opuštěn, zapálili. Ze mlýna zůstalo jen pár ohořelých trámů ze stavidla.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
