Menu
Uživatel
Hledat
Sign in | Sign up
Mlynáři a pekaři nekradou, člověk jim sám nosí.
(německé přísloví)

Navrátilův, Třebelický mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie
Navrátilův, Třebelický mlýn
44
14, 23
Vojslavice
396 01
Pelhřimov
Vojslavice nad Želivkou
49° 36' 29.3'', 15° 14' 47.0''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn je pod hladinou vodní nádrže Želivka.
Severozápadně od obce Hojanovice
Želivka
volně přístupný

Historie

Obecná historie:

Mlýn vlastnil v r. 1838 Joseph Kwasch, v r.1930 mlýn a pilu František Navrátil. Původní č. p. bylo 23.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn za 30,leté války zpustošen, obec Třebelice tehdy zanikla.

1650 mlynář Jan Hamzů, 1661 z mlýna zběhl

1661 Pavel Vrzák, povinen pod pokutou 10 zl. dodávat ryby pouze želivskému klášteru

1710 syn Matouš Vrzák

František Vrzák

Mlýn matrikami doložen v r.1727 (pep)

1737 syn Martin Vrzák, zemřel 1782

1782 syn Jan Vrzák-Veselý

1809 postoupil synu Josefu Veselému za 1607 zl.

listopad 1810 Josef Veselý prodal mlýn Františku Procházkovi za 11 000 zl.

1826 František Procházka vyměnil mlýn za mlýn v Podolí Josefa Kváše

1844 Josef Kváš zemřel v 52 letech, mlýn převzal syn Jan Kváš

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1849 mlýn přestává být dominikální a přechází do plného vlastnictví Jana Kváše, mlýn prohajímá Janu Kulíkovi

1859 nájemce Jan Jonáš, syn Bernarda Jonáše, mlynáře ve Smrčné na Sázavě

1863 nájemce Antonín Francl, syn Vojtěcha Francla, mlynáře ze Soutic

1864 mlýn koupil Karel Navrátil (37 let), syn Františka Navátila, mlynáře z Kobylího dolu u Kožlí. Manželka Marie roz. Zatočilová ze Zahrádky, měli 17 dětí.

1894 předal mlýn synu Františku Navrátilovi (34 let), ten však musel na 3 a 1/2 roku narukovat jako kanonýr do Bosny, po návratu se oženil, manželka přinesla věnem 2000 K.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

za války přiděleny vsi Jiřice, Hojanovice, Miletín, Lísky, Lhotice, Vitice, Vřesník, Bolechov a Poříčí.

 

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Mlýn s pilou uveden v Seznamu vodních děl republiky Československé

1930 František Navrátil, mlýn a pila

1931 mlýn vyhořel, znovu postaven, stavitel Josef Urban z Ledče n/S, mistr zednický František Michalíček z Poříčí u Želiva

zakoupena starší turbína od mlynáře Melichara z Malechova u Plzně za 10.000 Kč, na nákup dalšího zařízení si manželé Navrátilovi museli vzít půjčku 80.000 Kč , mlýn se pak musel orientovat na obchodní mletí, dodával 5 pekařům výhradně žitné výrobky

syn Jindřich Navrátil s manželkou Annou roz. Jiříkovou z Vojslavic

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

mlýn zůstal v Provozu, přiděleny vsi Vojslavice, Hojanovice, Koberovice, Lohenice, Holušice a Speřice.

po válce odešli zaměstnanci do pohraničí, 1945-1947 zaměstnáni 3 Němci, 1947-1950 maďarská rodina

15.1.1951 mlýn združstevněn a předán Krajským výzkumným podnikem v Jihlavě Hospodářskému skladištnímu a výrobnímu družstvu v Humpolci, Jindřich Navrátil zde zůstává jako vedoucí.

1952 mlynář Jindřich Navrátil měl nehodu na motorce, syn František musel nastoupit vojenskou službu, mlýn tudíž nesplnil předepsanou normu a bylo mu odebráno obchodní mletí.

provoz zastaven, Navrátilovi se nadále věnují pouze soukromému zemědělskému hospodářství

1959 budovy znárodněny

1963 Jindřich Navrátil odsouzen na  3 roky za neplnění dodávek, vězněn v Českých Budějovicích a Ilavě, v říjnu 1964 za dobré chování propuštěn.

manželka musela za jeho nepřítomnosti dát hospodářství do JZD Vojslavice

1975 manželé Navrátilovi z mlýna nuceně vystěhováni, na podzim mlýn armáda odstřelila a následně byl zatopen Švihovskou přehradou.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Třebelický
  • Brož
  • Veselý
  • Procházka
  • Kvaš
  • Jonáš
  • Frančl
  • Navrátil
  • Hamza
  • Vrzák
  • Kulík

Historie mlýna také obsahuje:

1611 - Václav Mlynář

1650-1661 Jan Hamzů

1661-1710 Pavel Vrzák

1710-  Matouš Vrzák

František Vrzák

1737-1782  Martin Vrzák

1782-1809 Jan Vrzák-Veselý

1809 -1810 Josef Veselý

1810-1826 František Procházka

1826-1844 Josef Kváš

1844-1864 Jan Kváš

nájemci:

1849-1859  Jan Kulík

1859-1863 Jan Jonáš

1863-1864 Antonín Francl

majitelé:

1864-1894 Karel Navrátil

1894-1935 František Navrátil

1935-1975 Jindřich Navrátil


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    Architektura

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        1931 znovu vystavěn po požáru, stavitel Josef Urban z Ledče n/S, mistr zednický František Michalíček z Poříčí u Želiva

            Technologické vybavení

            • zcela bez technologie aj.
            NEEXISTUJE
            Fond OÚ Humpolec, Vodní kniha I (Výpis)
            Protokol z 21.7.1888:
            Mlýn Třebelický čís.44 leží na pravém břehu Želivky, přímo u jezu 54 m dlouhého, zhotového z dřevěného rámu, vyplněného kamenem, přepadový bez vrat.
            Přebytečnou vodu odvádí se splávkem 1,47 m ve světlosti širokýám na konci jezu. Ve vanztrokách jsou vedle sebe tři stavidla, pravé 1,01 m široké pro dvě kola a sice pro jedno složení a 4 stoupy, prostřední 1,03 m pro jedno složení a lévé jalové 1,05 m ve světlé šířce.
            Jsou tady dvě složení a čtyři stoupy, 3 kola na spodní vodu, z nichž pravé hořejší pro složení v průměru 3.96 m, 0,95 m široké; druhé kolo pro složení v stejných rozměrech a dolejší k stoupám 3,54 m v průměru a 1 m široké.
            Mlýnské kameny měří v průměru 0,82 m. (pep)
            Žádná položka není vyplněna
            před 1894: 2 české kameny a stoupy
            1894: francouzský kámen
            1895: objednána válcová stolice od firmy z Drážďan (údajně první na Želivce) a další stroje od firmy Škrdlant a Opic Pardubice
            1910: objednána nová válcová stolice od firmy Amegiseke Konegen Brunšvik, instaloval montér Plavec, srbské národnosti
            1915: objednán čistící stroj na pšeničné krupice a reforma od firmy Union České Budějovice a loupačka od firmy Amegiseke
            1931: po požáru si Navrátilovi museli vzít půjčku 80 000 Kč na nákup nového zařízení.
            Zakoupena žitná dvouparová stolice 500/300 a 1 loupací stroj omega č. 2 od firmy Josefa Prokopa synové Pardubice.
            Dále zakoupeno použité zařízení od Daňků z Bělského mlýna: jednoduchý pláncichtr a 1 reforma od firmy Amegiseke Konegen.
            1940 Jindřich Navrátil zakoupil od firmy Prokop Pardubice:
            1 žitný dvoudílný pláncichtr
            1 pšeničný jednoduchý pláncichtr
            1 dvoudílná reforma
            1 pšeničná stolice dvoupárová 500/300
            1 válce hladké
            1 válce válce šrotové
            vše instaloval montér Arnošt Sekera z Ježova za pomoci Josefa Hůly z Hojanovic
            staré stroje od Daňků prodány mlynáři Vlkovi v Humpolci
            Zaniklý
            • pila
            • stoupa
            • šindelka
            1894 postavena šindelka
            1920 postavena jednolistá pila
            • jez
            • stavidlo
            • turbínová kašna
            Fond OÚ Humpolec, Vodní kniha I (Výpis)
            Protokol z 17.7.1931:
            Vodní dílo sloužilo k pohonu mlýna, který dnes následkem vyhoření se staví nový s rámovou pilou
            Vodní dílo sestává, z pevného jezu na řece Želivce a mlýnské budovy ležící na pravém břehu řeky spojené s pilou. Na konci jezu na pravém břehu počíná zděný mlýnský kanál, kterým přivádí se voda ku turbinovému stavidlu. Před turbínovým stavidlem je zřízeno jalové stavidlo. Před turbínovým stavidlem jsou umístěny česlice. Turbínová komora je zřízena o šířce 3,56 m, výšce 2 m a délce 4,2 m. V turbínové komoře bude umístěna Francisova turbína se svislou hřídelí, průměr oběžného kola 1 m, max. průtočné množství vody 2000 l/s, max.výkon 29 HP při spádu 1,45 m.
            Dodavatel turbíny: Jos. Prokopa synové v Pardubicích
            Výměr ze 14.8.1933 – povolení k používání Francisovy turbíny (pep)
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1894: 3 kola (stoupa, český kámen, franc. kámen)
            V r. 1930 zde byla 2 kola na spodní vodu, první s průtokem 0,618 m3/s, druhé 0,828 m3/s, spád obou kol 1,2 m, celkový výkon 7 k.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1894: 3 kola (stoupa, český kámen, franc. kámen)
            V r. 1930 zde byla 2 kola na spodní vodu, první s průtokem 0,618 m3/s, druhé 0,828 m3/s, spád obou kol 1,2 m, celkový výkon 7 k.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            VýrobceJos. Prokopa synové v Pardubicích
            PopisFrancisova turbína se svislou hřídelí, průměr oběžného kola 1 m, max. průtočné množství vody 2000 l/s, max.výkon 29 HP při spádu 1,45 m.
            Turbína zakoupena 1931 za 10 000 Kč jako použitá od mlynáře Melichara z Malechova u Plzně, mlynář Navrátil si jim musel sám vymontovat, instaloval ji Václav Fialka, majitel strojírny v Zahrádce.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky

            Prameny

            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 3 (Čáslav), s. 12
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 3 (Čáslav), s. 12
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Vojslavice
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-v-vojslavice
            Datum citace internetového zdroje28.11.2018
            AutorSokA Pelhřimov
            NázevFond OÚ Humpolec, Vodní kniha I
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníč.přír.30/2018
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje28.11.2018
            AutorFrantišek Pleva
            NázevŽelivka naše řeka
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPelhřimov
            Další upřesněnís. 120-123
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Ikonografie

            Historické mapy

            I. vojenské mapování, výřez, 1764 - 1768, © viz. oldmaps.geolab.cz
            Mlýn na letecké mapě, 1953, © http://kontaminace.cenia.cz/
            II. vojenské mapování, výřez, 1836 - 1852, © viz. oldmaps.geolab.cz
            III. vojenské mapování, výřez, 1877 - 1880, © viz. oldmaps.geolab.cz
            Císařský povinný otisk, výřez, 1838, © viz. archivnimapy.cuzk.cz
            Identifikační skica, výřez, 1838, © viz. archivnimapy.cuzk.cz

            Plány - stavební a konstrukční

            Náčrtek pložení mlýna, nedatováno, DigiArchiv SOA v Třeboni
            Náčrtek pložení mlýna, nedatováno, © DigiArchiv SOA v Třeboni

            Obrazy

            Skautský tábor u mlýna, 1947, © Filip Jaroslav Pašek

            Historické fotografie a pohlednice

            Pohled na mlýn, 1860, © František Pleva (ed.)
            Obytné stavení, 1860, © František Pleva (ed.)
            Pohled na mlýn, 1965, © František Pleva (ed.)
            Cesta z Osin ku mlýnu, 1970, © František Pleva
            Mlynář Karel Navrátil s manželkou Aloisií a synem Jindřichem, později posledním zdejším mlynářem, 1912, © František Pleva (ed.)

            Autoři

            Vytvořeno

            3.12.2013 19:03 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 30.1.2014 17:26
            doxa (Jan Škoda) 20.1.2024 00:09
            pepino 3.11.2021 17:22

            Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

            Černodolský, Černý mlýn; Schwarzthaler Mühle

            Černodolský, Černý mlýn; Schwarzthaler Mühle             velká karta

            Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn

            Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn             velká karta

            Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn

            Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn             velká karta

            Passtreicherův mlýn, mlýn Byňov

            Passtreicherův mlýn, mlýn Byňov             velká karta

            Strnadovský mlýn

            Strnadovský mlýn             velká karta
            Reklama