1633 na hospodářství rod Richterů (až do 20. stol.)
1653 připadl pod správu nově zřízeného panství Bynovec
Mlýn na třech kolec, mlynář odevzdává ročně vrchnosti 3 korce pšenice, 8 korců žita, 90 korců krmné směsi a 40 korců hrubozrnné mouky, úhrnná hodnota mlýna 1.423 kop a 45 grošů
povinně přimlýněni hospodáři z Vysoké Lípy a Kamenické Stráně, později i zahradníci z Růžové, vozilo se sem obilí ze 4 poplužních dvorů
10. září 1696 prodán za 300tolarů Johannu Christophovi Pohlovi ze Šluknova, synovi panského mlynáře Baltazara Pohla (kupní smlouva v příloze)
jelikož pozemky u mlýna náležely k dominikálu, byli mlynáři osvobozeni od roboty a pouze odváděli pevný plat. Potřebné dříví a kameny naopak dováželi robotníci.
V suchých letech sem sedláci z Bynovce dováželi semlít slad pro panský pivovar, za takové mletí dostával mlynář 6 pint piva
Mlynář navíc získal právo čepovat pivo, vyráběla se tu i kolomaz.
1713: mlýn se 3 chody na stálé vodě a se stálými mleči. U mlýna kus louky, mlynář drží 2 krávy a 1 kozu
1743 dohoda o plavení dřeva: "Zaviní-li mlynář provozem zdržení plavby dřeva, je polvinen zaplatit pokutu 6 tolarů. Pouze tehdy, provádí-li mletí sladu k vaření piva pro bynovskou vrchnost, smí zadržet vodu, nejdéle však po dobu 6 hodin,"
1771 samota čp. 3
1814 mlynář získal dekret na pálení kořalky, za což vrchnosti odvádí 12 zl.ročně
1833 na mlýně a na Richterovském gruntě 24 obyvatel
1845 objekt upraven pro potřeby finanční stráže
