Jaké na mlýn nasypeš, takové se mele.
(hornolužické přísloví)

Červený, Červenský mlýn

Červený, Červenský mlýn
175
175
Tovární
Dolní Bousov
294 04
Mladá Boleslav
Dolní Bousov
50° 26' 49.5'', 15° 7' 40.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na okraji Dolního Bousova nedaleko silnice na Sobotku. Obytná část mlýna je dvoupatrová budova, o patro vyšší mlýnice není udržovaná. Ve srovnání se stavem v minulých letech má obytná část novou střechu.
Mlýn byl postaven pod Červenským rybníkem, v historických mapách je také uváděn jako Červenský.

Na okraji města nedaleko silnice na Sobotku
Klenice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1618 v knize cechu pekařského, mlynářského a pernikářského města Sobotky uveden cechovní mistr Ondřej Janatka, mlynář na mlýně Červeném, syn Jana Janatky z mlýna Šlejfernského

1643 převzal syn Jiřík Janatka

1664 Václav Čáslavský

1684 Jan Nechanský

1691 Jan Štěpánek

1720 Jiřík Nechanský

1738 v úředním odhadu zadluženého kosteckého panství po zemřelém hraběti Františku Josefovi Černínovi z Chudenic uveden Červený mlýn pod rybníkem Prostředkem, nyní Červenským. Mlýn měl původně 4 složení, nyní má jen 3. Držitel Jiřík Nechanský platí 56 zlatých činže (nejvíce ze všech panských mlýnů), 6 zlatých náhrady za vykrmení vepře a odvádí 20 korců pšenice a žita.

1738 Jan Kolář

1780 Jan Pleštil

1806 syn Jan Pleštil ml.

1814 prodává mlýn Josef Kuchta mlynáři podnebákovskému Františku Šumovi za 11.500 zl. Z mlýna se platí činže 63 zl., 20 korců pšenice a 68 korců žita.

1825 koupil Jan Hanuš za 4.000 zl.

1829 od kostecké vrchnosti přikoupil za 520 zl. pilu při mlýně

1834 prodal mlýn a pilu Karlovi Zieggrosserovi za 5.200 zl.

1858 Albín Zieggrosser

1860 Albín Srosinger, na pile pilař Jan Opočenský

1876 syn Karel Zieggrosser s manž. Marií, mlýn silně zadlužen

1888-1889 v exekuci zakoupil František Balák

1903 syn František Balák ml.

1906 prodal mlýn s pilou Václavu Čekalovi

1909 Václav Čekal prodal culrovaru v Dolním Bousově, pozd. Průmyslové závody Dolní Bousov

mlýn pronajímán, nájemci se rychle střídali

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

do 1926 poslední nájemce František Zajíc

Mlýn vlastnil v r. 1930 František Zajíc (RR)

15. července 1926 mlýn do základů vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi. Vedení Průmyslových závodů nechalo provést adaptaci přední části budovy a v roce 1927 zde byly  zřízeny 3 bytové jednotky. V roce 1933 rozhodla správní rada Průmyslových závodů o znovuvybudování mlýna, ale nakonec v roce 1934 objekt koupil Bohumil Homolka z Mezisvětí na Českomoravské vrchovině, kde provozoval na Chrudimce pronajatou pilu (dříve rovněž působil na malém mlýně Klapálku v Podmoklanech). 1935 se pustil do stavby moderního válcového mlýna, stavba trvala 7 měsíců, od roku 1936 byl mlýn v provozu. Veškeré stavební dříví si vozil z pily v Mezisvětí koňským povozem (116 km).

Pořízen nákladní automobil, provozováno i obchodní mletí.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

mlelo se zde i načerno

1952 mlýn pronajat Hospodářskému družstvu v Mnichově Hradišti

1959 mlýn znárodněn, začleněn do n.p. Liberecké mlýny a pekárny, poté převeden pod Středočeské mlýny a cukrárny, Kladno

1962 Bohumil Homolka zemřel

1963 mlýn předán pod správu n.p. Pardubické mlýny a těstárny, provoz Čerčany, využíván jen jako skladiště

1970 demontována a odvezena technologie

1984 zemřela vdova Anna Homolková, obývající zde jednu místnost

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1992 navrácen potomkům v restituci

1992 prodán firmě Modelar-Medico

1992 prodán firmě AP Liquors, výroba lihovin

2014 budova nevyužívána, pouze 2 byty pro zaměstnance firmy AP Liquors.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zajíc
  • Janatka
  • Čáslavský
  • Nechanský
  • Štěpánek
  • Kolář
  • Pleštil
  • Kuchta
  • Šum
  • Hanuš
  • Zieggrosser
  • Srosinger
  • Balák
  • Čekal
  • Homolka

Historie mlýna také obsahuje:

1618-1643 Ondřej Janatka

1643-1664 Jiřík Janatka

1664-1684 Václav Čáslavský

1684-1691 Jan Nechanský

1691-1720 Jan Štěpánek

1720-1738 Jiřík Nechanský

1738-1780 Jan Kolář

1780-1806 Jan Pleštil

1806- Jan Pleštil ml.

-1814 Josef Kuchta

1814-1825 František Šum

1825-1834 Jan Hanuš

1834 Karel Zieggrosser

1858 Albín Zieggrosser

1860 Albín Srosinger, Jan Opočenský

1876-1888 Karel Zieggrosser

1889-1903  František Balák

1903-1906 František Balák ml.

1906-1909 Václav Čekal

1909-1934  Cukrovar v Dolním Bousově, pozd. Průmyslové závody Dolní Bousov

-1926 František Zajíc (nájemce)

1934-1962 Bohumil Homolka

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
dochován bez větších přestaveb
10 2008
    městský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    vícepodlažní
    Obytný dům je dvoupatrový, mlýnice třípatrová. Dům a mlýnice spolu přímo sousedí společnou zdí.
    Po požáru 1926 nejprve postavena 1927 přední obytná část s 3 bytovými jednotkami, 1935 vystavěn válcový mlýn jako čtyřpodlažní a navazoval na obytnou budovu. K mlýnu na zadní starně přiléhala garáž na osobní a nákladní auto, část přízemí obytné budovy sloužila jako sklad materiálu pro mlýn, ale hlavně zde byla pekárna. V 1. patře byla kancelář, obytné proistory a kuchyň s velkým sporákem na vaření, vytápění a ohřev vody. V 2. patře byla ložnice.
    • okno
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • drobné sakrální památky
      • zcela bez technologie aj.
      1970 zařízení demontováno a odvezeno
      Žádná položka není vyplněna
      před 1738 4 složení
      1738 3 složení
      1935 po požáru 3 válcové stolice a další zařízení od firmy Josef Prokop a synové, Pardubice
      Zaniklý
      • pila
      Nezjištěn
      • pekárna
      Na mapách II. a III. vojenského mapování je u mlýna uvedena pila.
      1829 pila odkoupena od vrchnosti
      1935 zřízena pekárna
      • náhon
      • jalový žlab
      • rybník
      • odtokový kanál
      Náhon vedl od mlýna Šlejferna podél červenského rybníka do rybníčka nad mlýnem, který sloužil jako akumulační nádrž i k chovu ryb. Držitel mlýna byl povinen udržovat a čistit náhon v úseku od Šlejferny po Červený mlýn.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,12 m3/s, spád 3,8 m, výkon 4 k.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,12 m3/s, spád 3,8 m, výkon 4 k.
      Typturbína Francisova
      StavNezjištěn
      VýrobceJosef Prokop a synové, Pardubice
      Popis1935 instalována
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popis1935 instalován
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popis1935 instalován
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      VýrobceLaurin & Klement Mladá Boleslav, licence Brons
      Popis1911 pořízeny 2 naftové motory 10 HP a 16 HP
      Historické technologické prvky
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorVáclav Šolc
      NázevMlýny na Klenici a v okolí
      Rok vydání2015
      Místo vydáníTurnov
      Další upřesněnís. 60-67

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      24.9.2012 18:24 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 24.9.2012 19:45
      Radomír Roup 22.9.2013 21:47
      doxa (Jan Škoda) 5.1.2023 17:44
      kolssteyn 30.4.2017 14:36