Ledhujský, Resslův mlýn

Mlýn č.p. 3 ve Velké Ledhuji byl jedním ze starodávných mlýnů na Policku: je o něm zmínka už v urbáři z roku 1406. Nejstarší zmiňovaný mlynář je Kašpar Krinwald na začátku 16. století. Mlýn po něm zdědil jeho syn Jan Krinwald. 

Roku 1558 jej Jan Krinwald prodává panskému úředníkovi Stanislavu Sladkovskému / byl to vladyka-nižší šlechta/.

1616 ho koupil opat Beno I.

R. 1634 je majitelem mlýna Jan Albrecht Dvorský.

Od něho ho roku 1646 koupil opat Benno I. / 1621-1646/ a vrchnost mlýn dále pronajímala, jména mlynářů v té době nejsou známá.

Roku 1732 vlastnil mlýn Václav Cihlář, platil roční nájemné 72 zlatých a 20 krejcarů.

Opat Benno II. prodal mlýn r. 1739 za 650 kop míšeňských měšťanu Václavu Pášmovi.

Ten ho prodal 24.12.1753 za 800 kop míšeňských Petru Hartmanovi.

Petr Hartman ho dále prodal svému synovi Janovi Hartmanovi 7.9.1782 rovněž za 800 kop míšeňských. Poté ještě žádá, aby mohl přistavět jedno další mlýnské složení. (Povoleno s podmínkou, že tak učiní na své náklady.)

29.1.1783 připisuje polovinu mlýna Alžbětě Teuberové, své manželce, dceři hořejšího mlynáře Karla Teubera z Broumova.

1789 byl mlýn přestavěn

13.6.1801 je mlýn v licitaci vydražen za 3554 zlatých, kupcem je Josef Hofman. Ten dále mlýn prodává 19.1.1808 Václavu Andresovi z Broumova za 5000 zlatých. 

12.8.1823 mlýn kupuje Klement Hofman z Trutnova za 4000 zlatých CMze.

Dne 20.10.1840 mlýn kupuje František Rychlovský prostřčednictvím svého otce Josefa Rychlovského z Police za 2400 zlatých CMze.

Roku 1896 je zde mlynářem Josef Rössel.

V r. 1930 je psán majitel mlýna Václav Míl (RR). 

Dne 9.2.1931 mlýn kupuje Josef Beran, majitel Podklášterního mlýna. Je to však spekulativní koupě, aby zlikvidoval konkurenci. Před koncem roku 1931 ve mlýně mletí končí.

4.6.1932 objekt Josef Beran prodává manželům Josefu a Marii Klimešovým, tkalcům z Hlavňova, za 112 000 Kč. Ti ho přestavují na textilní výrobu. Vodní kolo nahrazují Kaplanovou turbínou. 

1948 vzorkovací středisko n.p. Meta (později Veba)

Takto textilní továrnička pracovala až do 50. let, kdy byla turbína zničena.

1.12.1949 byla  na podnik uvalena podvodným způsobem státní správa / měl 6 zaměstnanců a dalších 45 si jich přišlo sednout na práh, aby byl splněn požadovaný počet pro znárodnění továren nad 50 zaměstnanců/. Posléze bylo do budovy umístěno údržbářské středisko. Koncem 80. let objekt dostal do užívání Autoklub.

V r. 1991 byla budova restituována potomky původních majitelů a dnes je v budově tiskárna firmy Matěna.