Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn stojící pod vysokou hrází Podleského rybníka je údajně ze středověku. Mlýn byl údajně svobodný, nepodléhající robotě.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn byl svobodný, ovšem voda náležela knížecí vrchnosti. Mlynář ročně odváděl 12 zl. 10 kr. úroku vrchnosti a z každé krávy 3 libry másla uhříněveskému faráři.
V 18. stol. k mlýnu náleželo 26 jiter (cca 15 ha) polí a 6 jiter (3,5 ha) zahrad.
(doplnil jšk)
V 19. stol. je zde uváděn mlynářský rod Ponců, po něm (od roku 1886) rod Krausů
1865 byl mlýn nabízen na prodej
První světová válka (1914–1918)
Ve 20. a 30. letech 20. stol.byli ve mlýně Šandovi.
V roce 1930 byl majitelem Školní zemědělský závod Uhříněves, mlýn šrotoval.
Dle tradice se do Podleska jezdil koupat za svého pobytu v Kolodějích T. G. Masaryk.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Posledním mlynářem byl Václav Urban.
Provoz mlýna byl zastaven za 2. sv. války.
Mlýn byl funkční až do 50. let 20. století.
Mlýn až na stodolu zbořen a na jeho místě vystavěna luxusní hacienda.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
19. stol. do r. 1886 . rod Ponců
1885 - V. Ponec (RR)
po r. 1886 - rod Krausů
20-30. léta 30. stol - Šandovi
1930 - Školní zemědělský závod Uhříněves
poslední mlynář - Václav Urban
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
První pověst:
Dle pověsti rybník vybudovali turečtí zajatci a zalesněný pahorek nad višňovkou pochází ze zeminy, kterou tam při stavbě rybníka vynosili.
Druhá pověst:
Pověst mluví o vodnici Kapřivce, která se zamilovala do místního mlynáře; ten však její city pouze zneužíval pro vlastní prospěch a nakonec se oženil s bohatou statkářkou, proto oba utopila. (Tato pověst se začala šířit po různých turistických průvodcích až v posledních letech, jaký je její původ netuším.)
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
