Mezi Osečnicí a Dobrým směrem po toku Zlatého potoka se za "Krupárnou" přicházelo ke starému mlýnu a k pile. Říkalo se tu V Panském mlýně. Panský mlýn patřil do obce Hlinného a měl číslo popisné 74. V Hlinném na Hlineckém potoce, který ústí do Zlatého potoka, byly ještě další dva mlýny: mlýn dřevěný čp. 31 a mlýn čp. 38.
Z mlýna pocházel mlynář Jiří Dlouhý (Langr), zvaný Tonk, který za velkého selského povstání 1628 dělal vzbouřencům jízdní spojku, rozvážel do okolních měst opovědní cedule, byl dopaden a třičtvrtě roku vězněn v Praze v Daliborce.
Historie Panského mlýna sahá až do středověku. Kdy mlýn vznikl, není známo, každopádně ještě roku 1742 patřil k černíkovickému panství. U mlýna bývaly v minulosti železné hutě, mlýnská budova prý stávala přímo v jejich areálu. Šlo o patrovou roubenou stavbu na kamenné podezdívce. Uvnitř mlýnského stavení, ve světnici nade dveřmi, býval výklenek zbylý po zazděných dveřích, kudy se chodilo k pecím. Ruda se sem dovážela z Dobrého, z Hluků, ze Svinného a z Rozkoše. Jednalo se o nejzachovalejší a nejcennější mlýnskou stavbu na Dobersku.
Prvním známým mlynářem i majitelem Panského mlýna byl Jakub Rýdl /Riedel/, i když je možno předpokládat, že nebyl prvním, komu vrchnost mlýn přenechala. Rod Rýdlů zde byl od 2. poloviny 18. století skoro sto let. V r. 1787 byl majitelem Ignác Riedel.
