Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Již roku 1708 je však zmíněn v Nedošíně mlýn Jana Lokaje, na kterého byla převedena daň z vody tzv. vodní nájem z kozderkovského mlýna Martina Kopeckého.
Jednalo se asi o nově vystavěný mlýn, protože v roce 1704 ještě v Nedošíně žádný obilní mlýn nebyl. Tomu by nasvědčoval i
převedený vodní nájem. Další zmínku o nedošínském mlynáři najdeme v gruntovním zápise z roku 1764, týkajícím se zmíněné jirchářské valchy. Kromě platu do zámeckého důchodu platili jircháři ještě: „…nedošínskému mlynáři Janovi Jiršovi a jeho potomkům 2 kopy,
protože v době valchování se mlejnu voda ubírá…“. V roce 1764 byl tedy mlynářem Jan Jirša.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Dle záznamu ve vodní knize měl zdejší mlýn k roku 1879 dvě vodní kola na vrchní vodu o průměru 2,7 m. Podle stejného záznamu došlo k založení rybích sádek již v roce 1862, tehdy ještě coby přidružené činnosti vedle mlýnské živnosti. Nedatovaný zápis nejspíš z 20. až 30. let 30. století zde tehdy uvádí: "Sádky skládají se ze 7 komor a napájejí se voud z náhona." (RUr)
1899 - Stan., Vacek členem výboru Spolku mlynářů pol. okr. Litomyšlského (fr. Duška, Kapesní kalendár mlýnů česko-moravských) (HŠ)
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Dle zápisu ve vodní knize mlýn v období 1. světové války vyhořel. (RUr)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1708 Jan Lokaj
1764 Jan Jirša
1899 - Stanislav Vacek (HŠ)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
