Mlynářská chasa se bije.
(německé rčení – o sněžení)

Nový mlýn

Nový mlýn
98/306
306/II
Samoty
Vodňany
389 01
Strakonice
Vodňany
49° 9' 30.8'', 14° 9' 11.6''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Pomejův, Šebelův, Nový - mlýn se nachází na mlýnském náhonu řeky Blanice nedaleko Vodňan v těsném sousedství několika rybníků s výhledem na skočický Hrad. Jeho majitel Josef Pomej byl za mletí nepřihlášeného obilí vězněn a zemřel v roce 1945 v koncentračním táboře Waihingen. Od roku 1946 se k výrobě elektrické energie pro potřeby mlýna používá kašnová Francisova turbína. Prohlídka mlýna se může uskutečnit po dohodě s majitelem.
Blanický potok
přístupný po domluvě

Obecná historie:

MLÝN POMEJŮ
Pohledem na současné fotografie zjistíte, že mlýn je dobře udržovaný a dost moderní. Rodina M. Nováka, která jej vlastní, se stará o budovy velmi zodpovědně. Je zde snad nejidyličtější krajina co do čisté přírody, senzační výhled na skočický hrad v sousedství dvou rybníků (první je Hluboký a druhý za náhonem Zámecký), přímo romantický vstup dubovou alejí, která tvoří jakýsi tunel.
Tímto mlýnem začínají takzvané krašlovické mlýny. Z našeho blízkého města je sem pěkná procházka. Přicházejte s úctou, původní majitelé za svou mlynářskou čest, jak jsme již psali, zaplatili i životem. Pan Pomeje byl zatčen německými okupanty a po věznění v Klatovech, jak je již pozorným čtenářům známo z vyprávění pana Majera, byl odsunut do koncentračního tábora, kde zemřel.
V nedávné minulosti zde hospodařila Státní traktorová stanice a později i kroužek vodňanských kynologů.
Tento objekt postihl také požár a mlýn pak musel být zásadně přestavěn. Své sídlo tady mělo i JZD Vodňany, a v dílnách používali elektřinu z turbíny, jiný zdroj zde nebyl a není. Současný majitel se o její provoz stará neustále a tak voda slouží dál.

http://www.infocentrumvodnany.cz/infocentrum/subj/31-tipy-na-vylet/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/4-expozice-muzea/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/38-nemelem-nemelem-9.-dil


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn matrikami doležen v polovině 18. století

1712 město zde nechalo postavit mlýn s 3 složeními a 4 stoupami, prvním mlynářem ustanoven Matěj Bohuslávek, do obecního důchodu má ročně odvádět 86 zl.

1749 nájemce Matěj Šebele

13.7.1749 město "pod svou ruku potáhlo obecní mlýn", v důsledku sekvestrace bylo stožickým sedlákům zakázáno mlít v obecním mlýně, Šebelovi proto slevena činže na 130 zl.

1753 ve mlýně provedeny opravy za 150 zl. a za 28 zl. opraven zchátralý most k Bavorovské bráně

město zamýšlelo mlýn odprodat,původně za minimální cenu 1000 zl. a roční nájem 161 zl., jelikož však mlýn byl ve špatném stavu a navíc čerstvě poškozen povodní, musela být cena snížena

Bylo vyhlášeno ofertní řízení do něhož se přihlásil nájemce obecní mlynář Matěj Šebele, Josef Drexler z Nové Bystřice a František Příbramský.

23.8.1758 podkomořský úřad přiklepl mlýn Šebelemu po složení 600 zl., musel se zavázat, že mlýn opraví na vlastní náklady. Mele pro obyvatele města, poddané ze dvora Pražáku a opě pro poddané ze Stožic, kteří zde musí mlít povinně. Při prodeji do cizích rukou má město předkupní právo. Obec zde dle požárního řádu zanechla 1 žebřík a 2 džbery na vodu.

Mlýn měl 3 složení, 5 stoup a pilu stojící vedle cesty vedoucí ke křtěticům. K mlýnu patřilo jedno pole pod 5 strychů výsevku a druhé pole u mlýna pod 1/2 str.

1773-1774  Matěj Šebele podal několik stížností na stožické podruhy, kteří se s melivem jeho mlýnu vyhýbají

1787 Matěj Šebele nechal mlýn připsat synu Václavovi (1767-1822)

září 1793 v testamentu odkázal mlýn synu Václavovi a jeho ženě Anně

říjen 1822 Václav Šebele zemřel, mlýn oceněný na 5000 zl.  zdědil syn Antonín

1827 Antonín Šebele, zastoupený matkou Annou, pronajal mlýn krupaři Václavu Žahourovi

1829 za 4200 zl. prodal mlýn Václavu Nedbalovi (jehož manželkou byla Anežka, dc. Josefa Ciglosera z Karáskovského mlýna u Krašlovic) pro jeho nezl. syna Václava (1812-1883), který se záhy oženil s Marií (1813-1882), dc. Josefa Vaňka z Vodňan

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V září 1848 se městský mlynář Šebelovský Václav Nedbal, libějický Karel Souhrada, Josef Denk a protivínský Josef Omcírek připojili ke smlouvě, dle níž se mlynáři na hořejší vodě přizpůsobí dolejším mlynářům ve výši odměny za mletí a že zavedou jednotný příspěvek od mlečů pro čeleď a chasu.

27.2.1883 Václav Nedbal zemřel v domě v Bavorovské ul. čp. 103, který 1857 zakoupil a od té doby v něm bydlel.

mlýn zdědila dc. Marie, vdova po Matyáši Pomejovi (1843-1881), mlynářském z Třeboně, synovi domkáře z Vodňan

1900 se syn Josef Pomej oženil s Růženou Šrámkovou ze Křtětic, matka mu nechala přepsat mlýn, kde byl již od roku 1890 veden jako mlynářský pomocník

Ve mlýně chovali 3 koně, bydlela zde i svobodná sestra Marie

1929 se syn Josef Pomej ml. (1902-1945) oženil s Annou Švecovou, byl mu připsán mlýn

1930 Josef Pomej

prosinec 1932 prodal prodlužený mlýn svému bratru Jaromírovi a odstěhoval se do Českých Budějovic

Jaromír Pomej se svou ženou Eleonorou však žil na svém mlýně v Hluboké n. Vlt. a mlýn pronajal Zahradníčkovi

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1941 do mlýna se navrátil Josef Pomej s manž. Annou jako nájemce, Zahradníček zde zůstává jako stárek

vánoce 1942 Josef Pomej zatčen na udání pro černé mletí, vyšetřován v Klatovech, odsouzen k 7 letům káznice, vězněn v Bernau am Chiemsee v Bavorsku, zemřel 22. ledna 1945 v důsledku nelidského zacházení v pracovním táboře ve Waihingen

do mlýna dosazen jako komisař český četník Svoboda, choval se slušně

1947 se vdova Anna s dětmi odstěhovala do domu u náměstí ve Vodňanech

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

prosinec 1950 státní soud v Praze rozhodl o vložení vlastnického práva na čs. stát, 24.4.1951 toto rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší soud

15.3.1951 MěNV ve Vodňanech uvalil národní správu na majetek Jaromíra a Eleonory Pomejových

1954 mlýn převeden na Strojní a traktorovou stanici ve Vodňanech

poté užíván JZD jako sklad a opravářská dílna

1987 mlýn vyhořel

zahájena rekonstrukce a přestavba na rekreační zařízení

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1990 navrácen v restituci

1994-1995 zakoupil Miroslav Novák

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šebele
  • Nedbal
  • Pomej
  • Bohuslávek
  • Žahour
  • Zahradníček

Historie mlýna také obsahuje:

1712- město Vodňany

nájemci:

1712-1749 Matěj Bohuslávek

1749-1758 Matěj Šebele

majitelé

1758-1787 Matěj Šebele

1787-1822 Václav Šebele

1822-1829  Antonín Šebele

1827-1829 Václav Žahour (nájemce)

1829-1883 Václav Nedbal

R. 1869 Václav Nedbal

1883-1900 Marie Pomejová

R. 1890 Marie Pomejová

1900- Josef Pomej

R. 1910 Josef a Růžena Pomejovi

1929-1932 Josef Pomej ml.

1930 Josef Pomej

1932-1951 Jaromír Pomej

R.1933 Jaromír a Eleonora Pomejovi

1932-1941 Zahradníček (nájemce)

1941-1942 Josef Pomej (nájemce)

1942-1945 Svoboda (úř. komisař)

1990-1994 dědici

1994- Miroslav Novák

 


Zobrazit více

Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        1822: v budově 3 pokoje, 2 kvelby, 2 kuchyně, 2 předsíně, v patře šalanda. K mlýnu patřila nová stodola, kůlna, 3 maštale a velká zahrada.
        1941: 3 obytné místnosti, nad jednou šalanda
        po požáru 1987 přestavován na rekreační zařízení, jediným pozůstakem starého mlýna je pec
          • topeniště, kamna, pec
          • zcela bez technologie aj.
          zařízení z větší části demontováno a sešrotováno po znárodnění, zbytek zničen při požáru 1987
          Žádná položka není vyplněna
          1712: 3 složení a 4 stoupy
          1758: 3 složení, 5 stoup a pila
          1801: 3 složení a pila
          1822: 3 složení, 3 stoupy a pila
          1874: 3 obyčejná složení
          1941: 4 válcové stolice
          Zaniklý
          • pila
          • stoupa
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          1712: 4 stoupy
          1758: 5 stoup
          1822: 3 stoupy
          pila připomínána od 1758, stála vedle cesty ke Křtěticům
          • stavidlo
          • náhon
          • jalový žlab
          • akumulační nádržka
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          • turbínový domek
          4.11.1851 Okresní soud ve Vodňanech potvrdil závazek mlýnů krašlovických čp. 25, 26 a 27 a pro mlýny městské a příměstské čp. 98 - Pomejů, 33 - Hliněný, 42 - Kamenný a 71 - U valchy, že každoročně v červenci po skočické pouti mají spustit stoku, která je spojuje, a nechat po 3 dny proudit vodu, aby se stoky vyčistily.
          xxx
          Libějický panský mlynář Šebestián Rothbauer si stěžoval na Matěje Šebeleho, že má stavidla u Nového mlýna přes míru vysoko, čímž mu působí velkou škodu. 26.4.1766 vyslaná kolise stavidla snížila.
          xxx
          1874 vodní kniha:
          mlýn na pravém a pila na levém břeho mlýnské stoky, od mlýna č. 27 v Krašlovicích vzdálen 712 metrů, má 3 kola ve dvou vedle sebe ležících 1,20 m širokých žlabech.
          xxx
          Vodní kniha III, str.234 (kopie příspěvku-částečný opis):
          Vodní mlýn číslo 306/II Vodňany, vlastník Jaromír a Eleonora Pomejovi, náhon řeky Blanice.
          Mlýn tento leží na pravém břehu mlýnské stoky, kteráž od mlýna čp.27 v Krašlovicích, tedy ve vzdálenosti cca 712 m sem přichází a ve vzdálenosti asi 948 m odtud zpět se řekou Blanicí spojuje. Mlýn sám má tři mlýnská obyčejná složení, kteráž se 3mi koly na spodní vodu ve dvou vedle sebe ležících 1,2 m širokých žlabech umístěnými, ženou. Pak pilu s jedním kolem ze žlabu 1,23 m širokým. Kromě toho nalézá se zde ještě jeden jalový prah 1,1 m ve světlosti širok. Voda pouští se do těchto žlabů obyčejnými kolmými 82 cm vysokými stavidly, jejichž hořejší hrany v jedné výši s normálním znamením leží. Dle protokolu ze dne 30. srpna 1854 číslo 1757 má tento mlýn obsahovati 2 mlýnské 40“ a 39“ = 1,052 a 1,02634 m širokými žlaby, 1 pilní žlab 34,5“ = 1,146 m a pak jeden jalový žlab 38“ = 1 m široký. Výška stavidel byla ustanovena na 28“ - 737 mm. Spád tohoto mlýna dle tohotéž protokolu má obnášeti 69“ = 1,817 m, obnáší ale dle výšky nynějších stavidel 1,9 m.
          Úroveň vodního díla byla navázána na stálý bod rybníka „Hlubocký“, náležícího městu Vodňany.
          2010: náhon zanesený
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceUnion a. s., České Budějovice
          Popis1941 na místě dřevěného kola na střední vodu nová Francisova regulační turbína se svislým hřídelem od fy. Union, strojírna v Českých Budějovicích na průtokové množství nad 1800 l/s pro spád užitečný 165 cm, přičemž výkonost turbíny jest maximálně 30 HP, která slouží pro pohon mlýnského zařízení a dynama pro vlastní osvětlení.
          2010: spád 1,8 m, výkon 6 - 9 kW
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceUnion a. s., České Budějovice
          Popis1941 na místě dřevěného kola na střední vodu nová Francisova regulační turbína se svislým hřídelem od fy. Union, strojírna v Českých Budějovicích na průtokové množství nad 1800 l/s pro spád užitečný 165 cm, přičemž výkonost turbíny jest maximálně 30 HP, která slouží pro pohon mlýnského zařízení a dynama pro vlastní osvětlení.
          2010: spád 1,8 m, výkon 6 - 9 kW
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1874: 3 kola obilní ve 2 vedle sebe ležících 1,20 m širokých žlabech, 1 samostatné kolo pilní
          1913: 2 kola pro mlýn, jedno kolo pro pilu
          1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,208 m3/s, spád 1,4 m, výkon 7 HP
          Typdynamo
          StavDochovaný
          PopisMVE pro vlastní osvětlení
          Typdynamo
          StavDochovaný
          PopisMVE pro vlastní osvětlení
          Historické technologické prvky
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Vodňany
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-v-vodnany
          Datum citace internetového zdroje12.1.2020
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Vodňany
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-v-vodnany
          Datum citace internetového zdroje12.1.2020
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevSčítání lidu pro čp.98/306 obce Vodňany
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/scitani_lidu-soka_pisek-1869-soudni_okres_vodnany-v-vodnany
          Datum citace internetového zdroje12.1.2020
          AutorMinisterstvo veřejných prací
          NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 41
          Datum citace internetového zdroje12.1.2020
          AutorJaroslava Pixová
          NázevNa břehu Blanice - Vodňansko
          Rok vydání2011
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 148-163

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          14.1.2015 20:13 uživatelem No.666

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 28.8.2017 12:54
          doxa (Jan Škoda) 3.2.2023 10:04
          pepino 12.1.2020 21:01