Již v době 1. světové války byl ve Statenicích činný "dramatický kroužek", který občas hrál divadelní představení. Po založení místního sokola 29. 8. 1919 se tento kroužek do Sokola začlenuje. V roce 1921 kupuje Sokol Statenice tzv. panskou louku u Kopanského mlýna, ale v katastru obce Statenice. Louka vklíněná pod šumící háj, vroubená ze dvou stran bublavým potokem, se od té doby nazývá Sokolskou. V kronice čteme: "Veselá pracovní četa ji vyrovná, vyhloubí se nové koryto potoční a naveze a upěchuje se jeviště. Hlediště je po obvodu osázeno stromky." Tak vzniklo přírodní divadlo za Štěpánkovic mlýnem. Ještě dnes žijí ve Statenicích a Tuchoměřicích, ba i jinde, občané, kteří zde jako ochotníci hráli (p. Brant, p. Balák). První představení se hrálo 1. máje 1921. Hrály se "Máje" - veselý obrázek od Robka. Hrálo se neustále. Např. k r. 1925 je záznam, že sokol z Tuchoměřic zakoupil pohádkovou dekoraci, ve které se pořádala pohádková taneční zábava. Také je známo, že když se hrála "Lucerna" , tak vodník vylezl z opravdového rybníka po opravdovém stavidle. Jednalo se o malý rybník v zahradě pod mlýnem. Divadlo bylo umístěno tam, kde dnes stojí chaty tak, že jeviště zasahovalo do prudkého svahu lesního a hlediště bylo na louce, kde jsou chaty. Ještě po roce 1960 byla v lesním svahu betonová budka, kde bývala nápověda. Je známo, že velkým mecenášem, režisérem a sokolem byl právě mlynář Václav Štěpánek. Také zajištoval osvětlení přírodnímu divadlu tak, že traktor poháněl dynamo. Je psáno, že pokračovatel sokola - Osvětová beseda Statenice - zahrála v přírodním divadle v roce 1955 tři kusy. Je nutno napsat, že na této louce se jen nehrálo divadlo, ale Sokolové zde i cvičili a k cvičení zvali hosty.
Na OÚ Tuchoměřice je zachován plán mlýna a pekárny z r. 1933. Po roce 1960 byla ještě ve mlýně zachována velká knihovna a různé staré spisy. Zřejmě se v ní nalézaly i staré tisky, nebot p. Štěpánek ukazoval, kam je za starých časů schovávali. Dnes tu nejsou ani včerejší noviny.
