O mlynářovu slepici, pekařovu svini
a vdovina pacholka není třeba se starat.
(německé přísloví)

Kopaninský, Kopanský, Štěpánkův mlýn

Kopaninský, Kopanský, Štěpánkův mlýn
42
Ke Statenicům
Tuchoměřice
252 67
Praha-západ
Tuchoměřice
50° 8' 11.7'', 14° 18' 38.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Kopaninský mlýn stojí u silnice mezi obcemi Tuchoměřice a Statenice pod soutokem Kopaninského s Únětickým potokem. Současný majitel mlýn přistavuje a přestavuje.
Nad mlýnem je rybník.
Samota
Únětický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Již okolo r. 1650 se připomíná Petr Otta, mlynář na Kopanském mlýně.

1667 rybník nad mlýnem Kopanskkým

Asi roku 1775 byl v tomto mlýně hospodářem Jakub Charvát, jenž je v letech 1780 - 1784 v matrice zapsán jako mlynář z Kopanského mlýna.

V Kopanském mlýně se 7. 12. 1824 narodil František Slavomír Štěpánek. Budoucí spisovatel a básník český studoval na malostranském gymnasiu a na učitelském ústavu "Budeč" v Praze. Pracoval jako soukromý vychovatel a pomocník při školách na venkově i v Praze do r. 1866. Potom se uchýlil do Zlonic, kde byl 12 let jako účetní ve mlýně svého bratra a od r. 1878 žil ve svém rodišti - Kopanském mlýně - a věnoval se spisovatelské činnosti. Zemřel 8. 10. 1899. Psával do Lumíra "Pověsti z okolí pražského", do Mlynáře "Povídky zeleného potoka". Přeložil též několik románů historických od Louisy Miilbuchové a jiných. Psával pod pseudonymem Lilie Milada. Podrobnější rozbor života a díla tohoto spisovatele najdeme v brožuře "Statenice a Černý Vůl" z roku 1999 od Ing. V. Kinského, str. 104.

1840 Václav Štěpánek

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1865 mlýn Václava Štěpánka o 2 českých složeních

Ze Statenic. Dne 30. června strhla se u nás mračna. Mlýn p. V. Štěpánka byl v tom nejhůř. Obyvatelé sotva životem vyvázli. Mlynář vida spoustu deště, uzavřel vrata a pospíšil vytáhnouti stavidla;  avšak již nemohl zpět, voda se valila seskal přes prolomenou hráz do dveří u mlýna, přes podlahu po schodech dolů do světnice. Odkud manželka dítko šestileté na zádech v proudu po schodech vynesla. Ve mlýně byla spousta vody a bahno, zdi jsou podmočeny struha a zahrady, pole a luka pískem štěrkem zanešena.

Posel z Prahy, datum vydání výtisku:  14.7.1875, číslo výtisku:  165

1.5.1884 žádost  Václava Štěpánka o zbourání velkého a chatrného mlýnské stavení a postavení nového, 8.6.1884 se dostavila komise se starostou Tuchoměřic Františkem Čermákem a po prohlídce straveniště stavbu povolila

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

mlynář načerno vypomáhal moukou sousedům

1921 na panské louce za Kopanským mlýnem vybudoval dramatický kroužek Sokola přírodní divadlo

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Štěpánek.

1933 u mlýna pekárna

ještě 1960 se v mlýně nacházela velká Štěpánkova knihovna i se starými tisky, dnes je nezvěstná

1984 od dědičky p. Štěpánka koupil p. Hůla s manželkou

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Otta
  • Charvát
  • Štěpánek

Historie mlýna také obsahuje:

1650 Petr Otta

1775 Jakub Charvát

1840 Václav Štěpánek

1870 - Václav Štěpánek (RR)

1930 - Josef Štěpánek

1939 - Josef Štěpánek (RR)


Zobrazit více

Ve farní kronice z let 1914-1915 Jakub Bittner píše: Na cestě do Kopaniny potkávám 10-15 žen s nůšemi, které chodí do mlýnů v Kněžívce a Tuchoměřicích pro mouku. Mlynář nechával jedné osobě 5-10 kg mouky. Ano, mlynáři bývali lidé dobrého srdce a za první světové války, kdy byl hlad, lidem pomáhali. Za 2. světové války to bylo poněkud jinak. Mlynáři a sedláci si nechávali za potraviny velmi dobře zaplatit. Ba většinou ani přeplácení penězi neúčinkovalo (říkali, že jich mají dost) a obzvláště od "Pražáků" chtěli zlato a cennosti.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    12 2014
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Současná budova pochází z roku 1884.
      Některé přistavované budovy jsou přízemní.
      Opravený původní klasicistní štít s malými okénky
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1865: 2 složení
        Zaniklý
        • pekárna
        1933 pekárna
        • rybník
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,104 m3/s, spád 3,9m, výkon 4,5 HP.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,104 m3/s, spád 3,9m, výkon 4,5 HP.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPraha , str. 37
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPraha , str. 37
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autor
        Název
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttps://www.geocaching.com/geocache/GC45H4G_ve-slepejich-mlynarskeho-krajanka-8?guid=959a11cd-38e6-4461-a3e0-305dc5363423
        Datum citace internetového zdroje9.11.2016
        AutorPetr Jirásek
        NázevMlýny na Únětickém potoce
        Rok vydání2009
        Místo vydáníTuchoměřice
        Další upřesněnís. 39-40

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Ostatní

        Vytvořeno

        26.9.2012 21:30 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 7.10.2017 18:00
        Radomír Roup (Radomír Roup) 22.6.2018 15:54
        doxa (Jan Škoda) 26.3.2024 15:39