Seslávecký mlýn

1651 Soupis poddaných podle víry - mlýn u zámku: mlynář Mikoláš Sezemský (45 let), manželka Marjána (35), oba svobodní nekatolíci s nadějí na obrácení 

Dne 22.9.1690 je u křtu Václava Vavřince (syna mlynáře chroustovického) kmotrem Jiří Vojta mlynář seslávský.
Matrika Chroustovice NOZ 1665-1711 sign.2149 fol.85

Seslávecký mlýn patřil mezi mlýny rosického panství, které v roce 1703, jako jedno z prvních, předalo mlýny mlynářům. Ti oproti placení "úroků" a povinnosti mlít pro vrchnost zdarma, mlít pro poddané, zajišťovat opravy a vybavení mlýna včetně vodních kol měli právo: "... chovati dobytka co chtěli, kameny a hřídel přivážeti robotou, dostávat dříví z panských lesů na hřídele a prkna, nekonat robotu, mlýn komukoli odkázati nebo prodati."

Mlýn býval druhým mlýnem postaveným téměř proti středověké tvrzi a pozdějšímu zámku. Mlýn mohl být součástí hospodářství při panském sídle. V roce 1704 vykazuje dvě složení, v roce 1757 se třemi stoupami.

V roce 1876 tři kola na vrchní vodu o průměru 253 až 285 cm a šířce 69 až 77 cm poháněla tři složení, krupník a jahelku. Před rokem 1909 byl mlýn vybaven uměleckým složením a jednou mlecí stolicí.

V roce 1923 nahradilo jedno širší kolo kola předešlá.

V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Josef Janda, mlýn.

V roce 1935 došlo k instalaci Bánkiho turbíny o výkonu 4,95 HP. Turbína se neosvědčila a mělo se znovu používat vodní kolo, avšak za poslední majitelky Kuchyňkové provoz ještě v témže roce skončil.

Zděná přízemní budova mlýna byla v roce 1960 zbořena.