Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn patřil k nejvýše položeným malým podhorským mlýnům. Přesný vznik mlýna není znám, ale je zakreslen již na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Pod hrází rybníka Šantrůček jej prý nechala postavit rychmburská vrchnost, aby zde mlel šrot do kuchyně pro lovecké psy, s čímž může souviset pozdější název tohoto místa.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Antonín Vodička, mlýn a pila.
Poslední mlynář Antonín Vodička zde mlel do roku 1940 na jednom složení. Nově pořízená válcová stolice zůstala nevyužita. V témže roce také skončila práce na jednolistové pile "jednušce", poháněné vodním kolem mlýna.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vodička
Historie mlýna také obsahuje:
1930-1940 Antonín Vodička
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Tuto samotu doprovází pověst o vodníkovi: "Z nedaleké Mariánské sklářské huti se ztrácely sklářské výrobky. Některé uviděl zdejší mlynář vyplavené při povodni, když přetékal rybník. Ten ho proto vypustil a na dně našel další krásně zdobené barevné sklenice, které sem nanosil vodník".
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
