Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn se připomíná již v 16. století (pila v 19. století). Pohon mlýna o dvou mlecích složeních (i později pily) zajišťovala kola na vrchní vodu o průměru 270 cm.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Šimon Šmahel (45 let), manželka Mandalena, synové Jiřík (16) a Václav (14), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení
Také zde stával hamr a v období 1671 až 1723 vysoká dřevouhelná pec. Hamr pracoval do roku 1755 .
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Pila se zde připomíná až v 19. století .
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Okolo roku 1920 byl mlýn vybaven uměleckým složením.
Poslední mlynář Josef Janoušek v roce 1926 přežil těžký úraz ruky zachycené loupačku.
V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Josef Janoušek, mlýn.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Poslední mlynář Josef Janoušek zde mlel do roku 1940 .
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Zařízení mlýna bylo v letech 2008 až 2009 převezeno do expozice Muzea lidové architektury Zubrnice u Ústí nad Labem.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Šimon Šmahel
1939 - Josef Janoušek (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Pověst
Josefa Petrová, poslední mlynářka na mlýně Vrtilka čp. 35 v Hamrech, která se v tomto mlýně čp. 45 narodila tvrdila, že její otec rád vyprávěl o častých setkáních s vodníkem. Ten prý v noci přicházel s lucernou, prošel mlýnicí, dveřmi na vantroky a pak vždy skočil pod vodní kolo.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
