Kdo má mouku, může péct chleba a paštiky.
(německé přísloví)

mlýn Brousek

mlýn Brousek
79
87
Na Brousku
Soběslav
392 01
Tábor
Soběslav
49° 16' 14.4'', 14° 42' 58.4''
Mlýniště bez mlýna
Po mlýně s velkou tradicí nezůstalo nic. Snad je směr vody v náhonu dává tušit, kde mlýn byl.

GPS upřesněna adminem (RŠ)
Na severním okraji města.
Černovický potok
volně přístupný

Obecná historie:

Petr Lintner: POHLEDY SOBĚSLAVSKÉ, díl druhý, Město Soběslav, 2010
Str.67 Mlýn Brousek (Výpis)
Prastarý nenápadný mlýn byl postaven na Černovickém potoce severně od města pod klenovickou strání. První doložená historická zmínka pochází z patnáctého století. Tehdy se celý objekt nejmenoval Brousek, nýbrž mlýn Hamr. Vedla kolem něho původní středověká cesta do Prahy. Kdysi se v těchto místech ve stráni těžil kámen pro soběslavské domy. Součástí mlýna bylo nejen mechanické zařízení na zpracování obilí poháněné vodním kolem, ale i pila. Roku 1549 město Soběslav odkoupilo mlýn od Víta Cihláře, mlynáře z Hojovic. Mlýn několikráte změnil svého majitele i s rybími sádkami, které k mlýnu náležely. Teprve od roku 1638 přešel do majetku Jakuba Brouska a později jeho potomků. Tehdy se ujal název celého území od mlýna k Soběslavi „Na Brousku“, který se udržel v podvědomí obyvatel dodnes. Velkým dílem k tomu přispěly i nechvalně proslulé činy mlynářů z rodu Brousků. Kromě dobře odváděné a kvalitní práce byli známi i výtržnosti v místních hospodách. Svoje prohřešky museli občas odpykávat v soběslavské šatlavě. Například v roce 1665 byl dle archivních záznamů kvůli potřebě mletí panského obilí z vězení alespoň dočasně propuštěn Vít Brousek.
Po více jak sto letech hospodaření Brousků se v roce 1760 stal mlynářem Josef Pleyle. Jeho rod působil ve mlýně až do počátku 20. století. Na místní poměry to byla neobvykle dlouhá doba. Malý mlýn si za tu dobu získal dobré jméno. V roce 1909 celou mlýnskou usedlost se všemi pozemky, zahradami s ovocnými stromy, nádržemi a rybníčkem, pilou, strání se vzrostlými stromy i jezem koupila ve veřejné dražbě obec Soběslav. Mlýn měl pro město strategický význam. Na jezu byla udržována stálá hladina vody pro Nový rybník a oba městské vodovody. Ještě ve třicátých letech 20. století se ve mlýně mlelo obilí a na pile řezalo dřívo. Posledním nájemcem byl mlynář Heran. Za druhé světové války se však mlýnské kolo zastavilo a ve mlýně se po válce pouze šrotovalo obilí pro krmné účely. Objekt přešel do správy Komunálních služeb města Soběslavi a sloužil pouze jako sklad. Původní vodní náhon byl nad mlýnem i pod mlýnem zavážen... V roce 1964 byla členy Českého rybářského svazu zbourána pilnice a o několik let později i zbytky mlýnského stavení...


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První doložená historická zmínka pochází z patnáctého století. Tehdy se celý objekt nejmenoval Brousek, nýbrž mlýn Hamr.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

Mlýn za 2. světové války mimo provoz

V roce 1964 byla zbourána pilnice a o několik let později i zbytky mlýnského stavení...

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Brousek
  • Mařík
  • Vodička
  • Plaile
  • Heran

Historie mlýna také obsahuje:

před r. 1549 Vít Cihlář mlynář z Hojovic

1549 město Soběslav

1638 Jakub Brousek

26.12.1687 převzetí mlýna Jiřím Brouskem

před r. 1760 Matěj Vodička

27.3.1760  Josef Plaile

1909 město Soběslav


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        • drobné sakrální památky
          • zcela bez technologie aj.
          Vodní kniha I p. č. vl. 7, str. 14:
          Soběslav, potok Černovický, pravý břeh, držitel Václav Plaile. Provozování živnosti mlynářské a pilaření. Tři vodní kola, dvoje mlýnské složení, stoupy a pila. Právo užívání vody jest neomezeno. Výška stavidel na mlýny obnáší 1,5 m, šířka prvního obnáší 52 cm a druhého 48 cm. Stavidlo u pily jest 56 cm široké a 1,45 m vysoké. Mlýnská vodní kola jsou první 4 metry v průměru a 62 cm široká. Druhé kolo jest 4,85 m v průměru a 70 cm široké. Vodní kolo u pily jest 3,9 m v průměru a 90 cm široké. Průměr mlýnských kamenů obnáší 82 cm. Vodní kola jsou dřevěná a na spodní vodu zařízená...".
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • pila
          • stoupa
            StavZaniklý
            PopisMlýnská kola měla - průměr/šířka 4/0,63m a 4,85/0,7m. Kolo pily 3,9/0,9m. Průměr mlecích kamenů 82 cm. Vodní kola byla dřevěná na spodní vodu.
            StavZaniklý
            PopisMlýnská kola měla - průměr/šířka 4/0,63m a 4,85/0,7m. Kolo pily 3,9/0,9m. Průměr mlecích kamenů 82 cm. Vodní kola byla dřevěná na spodní vodu.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorEmil Smrž
            NázevSoběslavsko
            Rok vydání1930
            Místo vydáníSoběslav
            Další upřesnění
            OdkazStrana 41
            Datum citace internetového zdroje22.1.2017
            AutorEmil Smrž
            NázevSoběslavsko
            Rok vydání1930
            Místo vydáníSoběslav
            Další upřesnění
            OdkazStrana 41
            Datum citace internetového zdroje22.1.2017
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Soběslav
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-S-S-Sobeslav
            Datum citace internetového zdroje4.6.2022
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevSčítání lidu pro čp.87 a 79, města Soběslav
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1skccso&id=604547
            Datum citace internetového zdroje4.6.2022
            AutorPetr Lintner
            NázevPOHLEDY SOBĚSLAVSKÉ
            Rok vydání2010
            Místo vydáníSoběslav
            Další upřesněnídíl druhý, str. 67
            Datum citace internetového zdroje4.6.2022
            AutorMINISTERSTVO VEŘEJNÝCH PRACÍ
            NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12
            Datum citace internetového zdroje4.6.2022

            Místo uloženíStátní okresní archiv Tábor
            Název fondufond okresního úřadu Tábor
            Název archiválieVodní kniha I
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signaturavložka č. 7
            Místo uloženíStátní okresní archiv Tábor
            Název fondufond okresního úřadu Tábor
            Název archiválieVodní kniha I
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signaturavložka č. 7

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            30.7.2015 19:16 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 17.8.2015 14:16