Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn stával pod hrází dávno zrušeného rybníka mezi Dřeveší a Tisovcem již před rokem 1750. Jeho dvě mlecí složení poháněla dvě kola na vrchní vodu o průměru 235 cm a šířce 67 cm. Podle tereziánského katastru byla při mlýně také olejna a pila.
Ze mlýna, dříve nazývaného Nový, pocházela babička hudebního skladatele Františka Škroupa.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlynář Josef Vítek (1834-1891, syn Josefa Witka) mele asi od 1859 do roku 1878 na Tisovci č.12, kdy po protržení hráze rybníka mlýn prodává.
(doplnil Daniel Vítek)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Při prohlídce v roce 1969 se na místě bývalého mlýna pod levou stranou hráze nacházely zbytky zdiva.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vítek
Historie mlýna také obsahuje:
"Mlynář tisovecký povinnen byl na pile co voda dostačila, špalky na prkna dle poručení řezati, od kteréžto práce měl krajiny." (Chrudimsko a Nasavrcko 2, str. 302).
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
O zániku rybníka svým vnukům vyprávěla babička Vodičková (1853 - 1935) z tisoveckého mlýna čp. 4: "Vysokou hráz rybníka zničili vodníci. Bývala tam vidět světýlka a ohnivý muž a nikdo nedokázal se jich zbavit, proto už rybník neobnovili."
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: