Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
R. 1737 náležela obec Libňatov mletím ke mlýnu v Havlovicích a k olejně v Úpici.
Mlýn byl postaven roku 1790, v r. 1815 přestavěn mlynářem Prouzou.
Musel odvádět 6,5 korce výmelného za havlovický mlýn.
1805 se uvádí mlynář Antonín Šafránek. Musel odvádět vrchnostenskou daň ze mlýna 10 fl.
1815 Jan Prouza.
1839 Josef Prouza, mlynářský mistr.
1849 zemřel výměnkář Jan Prouza ve věku 76 let.
1869 zemřel mlynář Jan Prouza ve věku 34 let.
Ve vodní knize je uveden majitel Anton Wik, chybné č. p. 101.
V popisném archu z r. 1900 je uveden Václav Štaffa (*1866). Pocházel z Nemojova u Dvora Králové. Jeho manželka Aloisie (*1870), roz. Kábrtová pocházela z Havlovic. Měli dvě dcery, Ludmilu (*1898) a Růženu (*1900). Ta v r. 1932 převzala mlýn po matce.
První světová válka (1914–1918)
1932 Růžena Štafová převzala mlýn od své matky Aloisie Štafové. Ta je uvedena jako majitelka mlýna v Seznamu vodních děl k r. 1930.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Prouza
- Štaffa
- Vik
- Šafránek
- Wik
Historie mlýna také obsahuje:
1839 Josef Prouza
1930 Aloisie Štafová
1939 - Růžena Štafová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
