Historie
Obecná historie:
Bývalý mlýn byl založen přerovskými měšťany Mikulášem a Janem Hulínským v roce 1508 a patří tak k nejstarším moravským mlýnům. Mlýn prošel několika modernizacemi. V padesátých letech 19. století postavila mlynářská firma bratří Urbánků mlýn na troje složení s americkými stroji. O několik let později odkoupil mlýn v dražbě Ignác Heger, který jej přestavěl a zařídil novým strojním zařízením. V roce 1912 nahradil tři velká vodní kola dvěma Francisovými turbínami. Roku 1923 se stal vlastníkem mlýna Hegerův synovec Karel Kryška, za něhož prošel mlýn dalšími modernizačními zásahy. Mlýn byl v provozu do šedesátých let 20. století. V současné době se zde nachází sportovní a obchodní centrum.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn vznikl roku 1508. Založen byl Mikulášem a Janem Hulinským.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Od roku 1862 byla k mlýnu přistavěna nová pekárna. Mlýn pak vlastnili mlynáři Kulka, Doležel, Dvořák, Ignác a Julius Hegerovi.
1884 Hynek Heger
1891 stárek Josef Beneš rozmačkán mlýnskými koly. (RR)
První světová válka (1914–1918)
K velké rekonstrukci došlo za Julia Hegera v r. 1912, který nahradil tři velká vodní kola Francisovou turbinou o síle 110 HP.
První republika (1919–1938)
V r. 1923 převzal mlýn K. Kryška, ale firma J. Heger zůstala až do roku 1947. Pracovalo zde 18 dělníků a pohonné síly se zvýšily na 166 HP (údaje z r. 1926).
1930 J. Heger a Karel Kryška
Mlýn přestavěn na parní.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Hulinský Kulka Doležel Dvořák Heger Kryška Urbánek Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1830 Josef Urbánek
1884 Hynek Heger
1917, 1939 - J. Heger (RR)
1930 Karel Kryška
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
Hlavičkový (firemní) papír
