Mlýny klepané lépe melí.
(české přísloví)

Čápský, Podčápský, Suchomelů mlýn

Čápský, Podčápský, Suchomelů mlýn
15
116
Sládkova
Zbiroh
338 08
Rokycany
Zbiroh
49° 50' 32.5'', 13° 46' 32.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Čápský mlýn je dochován bez větších přestaveb.
2 km jižně od kostela sv. Mikuláše ve Zbirohu
Zbirožský potok
nepřístupný

Obecná historie:

v r.1651 mlynář Procházka Václav
v r.1661 mlynář Šouša Jiří
v r.1689 mlynář Florian Jan
v r.1770 mlynář Kohout Jan
v r.1780 mlynář Chvátal Jakub

V roce 1839 vlastnil mlýn Welwarský Antonín. (RŠ)


mlynář Šmíd Arnošt nar.3.3.1883
syn Šmíd Arnošt nar.10.6.1911
popraven 13.4.1945 v Lipsku
syn poručík Šmíd Jaroslav nar.30.11.1913
popraven 4.5.1943 v Berlíně

v roce 1930 vlastnil mlýn Arnošt Šmíd. (RŠ)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1526 zmíněn Suchomelů mlejn u Zbiroha, z něhož se platí pouhé 4 groše

1599 mlynář Pavel

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1641-1644 v matrice zmíněna mlynářka Ludmila, manželka mlynáře Jakuba z Podčápského mlýna

1648 Anna, mlynářka pod Újezdcem

1651 (Soupis poddaných podle víry) mlynář Václav Procházka (30 let) s manželkou Dorotou

1652 (nový urbář Zbirožského panství): Podčápský mlýn, u rybníka Podčapelského do něhož šla voda z rybníku Němce, Bechyně, Prostředního, Kovky, Borku a Dvorského, míval kdysi tři kola a jednu stoupu a platíval ročního nájmu 52 strychů žita a dva vepře. Nyní však má dvě moučná kola a dvě ječné stoupy a odvádí ročně nájmu 40 měr žita pražské míry a dále za čtyři vepře 16 kop míšeňských. Měl také pilu a byl povinen pro vrchnost bezplatně zřezat 40 špalků (klád) ročně. K tomuto mlýnu museli jezdit všichni mleči z Mýta, Lhoty (pod Radčem), Siré, z Cekova i z Kařízku.

1656 Hanzl, mlynář Podčápský

1656 mlynář Jan Melhans (Milhans) s manželkou Annou

1657 mlynář Jan Klír (parně totožný s výše psaným), na sv. Vavřince (10. srpna) mlýn vyhořel

1659 česká komora pověřila zbirožského hejtmana, aby vyšetřil příčiny požáru, ukázala se, že šlo o neopatrnost čekajících mlečů. Mlynář Klír musel mlýn opravit vlastním nákladem, hejtman mu ale dodal materiál. Po následné suplice byl mlynáři odpuštěn i dluh 20 strychů neodvedeného žita + 20 strychů panského žita, které shořelo při požáru.

1657-1667 mlynář Jiří Sauza, Sasauer, Šouša

1661 žádá o slevu nájmu z důvodu velkého sucha (dosavadní nájem 40 strychů žita a 16 kop gr. míš. za vepře mu byl zvýšen ještě o 4 strychy pšenice a 1/2 strychu ječmene a on už dlužil 50 strychů)

1663 žádá opět o promuinutí dluhu, neboť se lovily rybníky nad mlýnem a byly vypuštěny. Česká komora rozhodla snížit dluh o 1/3, nájem ale snížen nebyl.

1670 mlynář Jiří Pivoňka přebírá mlýn po Matěji Severkovii: popis mlýna: Vstupní dveře bez pantů s řetězem a skobou. Světnice vystavěna ze dřeva, měla dveře s panty a kličkou, dvě okna prosklená, vsazená do olova, stará bílá kamna, čtyři staré lavice. Do komory se vchází skrz světnici. Chlév starý, jedny dveře. 

Nádobí při témž mlejnu: Kameny mlejnský, běhouny 3, spodní 3, celkem tedy 6, mlejny (složení)  2 se všema všelijakými potřebami k tomu přináležejicími, vřeteny, pánvičkami, kypřicemi a díží, žejbrovna 1, násypka, věrtel, čtvrtce po 1,  kola vodní 2, čepy železné 4, kola paleční 2, kruhův velikých na hřídelích 11, kruhův na kladicích 8 (pila neuvedena)

1671-1673 Kateřina Pivoňková

1672-1673 velká oprava stavidla, vantrok a lednice, mlýn opět delší dobu stojí, Pivoňkovi narůstají dluhy na povinných odvodech

1675 Jan Pivoňka z mlýna odvolán

1676 mlynář Jan Florián Vorel zv. Suchomel s manželkou Rozinou

1696 mlynář Jan Svoboda z Točníku žádá o pronájem mlýna, jelikož Jan Florián je prý neřádný a nedbalý, komora ale nakonec Jana Floriana na mlýně ponechala, jelikož řádně platí nájem,  dostal jen důtku s výstrahou

1696 Jan Florián ml. uvězněn za krádež železa z rumpálu u studny na zámku, z vězení utekl, navíc pytlačí na rybníce i v lese

1698 dopustil se krádeže sladu, který  mlel (patrně zadarmo) pro císařský pivovar ve Švabíně, zatajil svůj nemanželský původ, ukrývá na mlýně bratra, zběhlého z vojny

1699 na mlýně ponechácn

1700 uveden ještě železný kamnovec a pec

1711 syn Jiří Florián

1718 Matěj Kapoun s manželkou Evou

1721 se znovu oženil s Kateřinou Špisovou

1728-1735 Jakub Koutský s manželkou Polyxenou

14.11.1729 mlýn o 2 složeních a 2 stoupách emfyteuticky prodán i s příslušnými pozemky Jakubu Koutskému za 150 zl. (30 zl. hned, roční splátky po 30 zl., sníženy na 15 zl.)

nadále má udržovat mlýn a vantroky na vlastní náklady, vrchnost v případě potřeby poskytne dřevo

1745 Jakub Koutský pro dluh na vrchnostenských dávkách přes 225 zl. vyměnil mlýn s Václavem Vodrážkou za jeho chalupnickou živnost s připojeným mlýnem ve Lhotě

1748 Václav Vodrážka prodal Čapský mlýn s 2 složeními a 1 stoupou Janu Jiřímu Kohoutovi za 500 zl.

1754 Jan Jiří Kohout s manželkou a dětmi přijati do zbirožské obce

po jeho předčasné smrti byli synové ještě nezletilí, mlýn převzal  bratr Jan, mlynář v Žinkovech, tebn ale zkrátko také zemřel, vdova prodala mlýn Jakubu Chvátalovi, mlynáři v Mýtě

přednostní právo na mletí zde mají obyvatelé části Zbiroha a vsí Cekova, Kařízku a Siré

do 1799 Jakub Chvátal

1799 - 1811 Jan Chvátal

1812 Anastázie Sýkorová

1812 Antonín Velvarský s manželkou Anastázií, rozená Sýkorová

1844 Anastázie Velvarská zemřela ve věku 48 let

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1858 převzal Antonín Velvarský ml.

1861 zemřel Antonín Velvarský st. ve věku 65 let

1879-1894 náleží velkostatku Zbiroh

kol. 1880 Alois Hájek

po něm jeho dcera provdaná za mlynáře Šmída

ve mlýně často pobýval básník Josef Václav Sládek, který si nad mlýnem zakoupil pozemek, kde si nechal postavit vilku čp. 224. Dokud se v ní nedalo bydlet, byl odkázán na pomoc zdejších mlynářů.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1930 Arnošt Šmíd s manželkou Aloisií

Mladší syn mlynáře poručík Jaroslav Šmíd (nar. 1913) zde založil odbojovou skupinu, gestapo jej však vypátralo a byl 13. dubna 1943 v Berlíně popraven. Jeho starší bratr Arnošt Šmíd byl popraven 13. dubna 1945. Otec Arnošt Šmíd zemřel na následky mučení 8. února 1948 ve Zbiroze.

(historii doplnil jšk)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1950 ukončen provoz, vdova Aloisie Šmídová darovala mlýn bratranci Miroslavu Lasákovi z Drahoňova Újezda.

1955 Aloisie Šmídová zemřela

1980 Václav a Miroslav Lasákovi, bydlí v novostavbě naproti přes silnici prot neobydlenému mlýnu

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

majitelé bratři Václav a Miroslav Lasákovi, bydlí naproti přes silnici

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Procházka
  • Šouša
  • Severka
  • Pivoňka
  • Florian
  • Kohout
  • Velvarský
  • Šmíd
  • Hájek
  • Suchomel
  • Hanzl
  • Melhans
  • Milhans
  • Klír
  • Vorel
  • Kapoun
  • Koutský
  • Vodrážka
  • Chvátal
  • Sýkora

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
          Žádná položka není vyplněna
          Před rokem 1652 3 kola
          1652 2 kola moučná
          1670 2 složení, 3 páry kamenů
          Zaniklý
          • pila
          • stoupa
          Před rokem 1652 1 stoupa ječná
          Pila k roku 1652 uváděná jako zachovalá, 2 stoupy ječné
          • stavidlo
          • náhon
          • vantroky
          • rybník
          • akumulační nádržka
          • odtokový kanál
          • lednice
          Voda z Čápského rybníka vedena náhonem od jižního konce hráze do nadýmáčku nad mlýnem, odtud na vantroky
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1839: 2 kola
          1879: 2 kola,
          1) prům. 4,42 m, šířka 0,74 m
          2) prům. 3,79 m, šířka 0,78 m
          V roce 1930 zde bylo jedno vodní kolo na svrchní vodu o hltnosti 156 l/s na spádu 5,47 m, o výkonu 6,5 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1839: 2 kola
          1879: 2 kola,
          1) prům. 4,42 m, šířka 0,74 m
          2) prům. 3,79 m, šířka 0,78 m
          V roce 1930 zde bylo jedno vodní kolo na svrchní vodu o hltnosti 156 l/s na spádu 5,47 m, o výkonu 6,5 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • pískovcový kámen | Počet: 3
          • AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníPraha, s. 41
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníPraha, s. 41
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách IV.
            Rok vydání2001
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 55-57
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorEva Svobodová - Dagmar Viletová
            NázevZbiroh na fotografiích
            Rok vydání2019
            Místo vydáníHostivice
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorPetr Rožmberský
            NázevMlýny na Zbirožsku I.
            Rok vydání2014
            Místo vydáníRokycany
            Další upřesněníSborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech 26/2014, s. 2 - 15
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Místo uloženíSOA Praha
            Název fonduVelkostatek Zbiroh
            Název archiválieUrbář
            Evidenční jednotkakniha
            Inventární číslo, signatura1
            Místo uloženíSOA Praha
            Název fonduVelkostatek Zbiroh
            Název archiválieUrbář
            Evidenční jednotkakniha
            Inventární číslo, signatura1
            Místo uloženíSOA v Praze
            Název fonduVelkostatek Zbiroh
            Název archiváliePozemková kniha
            Evidenční jednotkakniha
            Inventární číslo, signatura4815

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            6.10.2012 23:58 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 29.8.2017 21:22
            Piskot 9.1.2013 23:22
            Jiří Smitka (Jiří Smitka) 29.7.2021 19:09