Historie
Obecná historie:
Mlýn (dnes čp. 21) v osadě Malý Mlýnek je doložen po polovině 18. století, roku 1849 jej zakoupil sekerník Josef Kovář a zřídil při něm také pilu a obchod dřívím. Jeho syn Josef (1851–?) jej roku 1890 přestavěl na válcový, poháněný dvěma Francisovými turbínami. Vedle hrázděné mlýnice s východním obytným přístavkem vybudoval také novou, větší pilu, k jejímuž pohonu sloužil (patrně od roku 1902) parní stroj, pro nějž byl přistavěn vysoký tovární komín. Josef Kovář (1884–?), toho jména třetí, rozšířil živnost v moderní potravinářský podnik. V roce 1915 instaloval v nové budově severně od mlýna (parcela 1/1) válcovou sušárnu brambor pro výrobu bramborové mouky, sušil zde také zeleninu. Ve dvacátých letech vyráběl rovněž krmiva a Dra Duffka dětskou moučku, příkrm ze škrobu a mléka.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1735 první písemný záznam o Malém Mlýnku. Je psán jako nový mlýn pod Kochánovem. 29. listopadu 1736 slaví svatbu Kateřina Fialová a Jan Kostelecký z nového mlýna pod Kochánovem (Malý Mlýnek).
3. 11. 1740 Vojtěch Kostelecký, mlynář z Novýho mlejna si vzal poctivou děvečku Annu Procházkovou
1770 Majitel Malého Mlýnku je Václav Petřík
1782 Dalším mlynářem je Václav Pross. Je to začátek pobytu mlynářů Prosových v Malém Mlýnku, které trvalo 51 roků s dvouapůlletou přestávkou v roce 1828.
Josef Pross zapsán jako majitel č.10 od 18.11.1809.
1828 V gruntovní knize je zapsáno, že od 23. 6 do 18. 10. 1828 je majitelem č. 10 zapsán mlynář Georg Palanek.
V letech 1829 až 1833 je v č. 10 zapsané narození tří dětí Jiřího Palánka a jeho ženy Karolíny Palánkové, dcery Antonína Procházky mistra pekařskýho z Lipnice č. 10 a matky Doroty rozené Z[S]etwinové z Lipnice. Přesto podle gruntovní knihy jsou 18. října tohoto roku zapsáni další majitelé č. 10 Martin Anna Prossovi a to ještě na celých pět let.
Od 9. 10. 1833 vlastní mlýn Emanuel Braniš a jeho žena Kateřina, dcera Jozefa Šetka, mlynáře v Kralovicích a matky Barbory.
Od 14. 6. 1834 je dalším majitelem mlýna Johan Wrzák.
Od 31. 5. 1839 Franz Klíma.
1844 Antonín a Antonie Setvinovi.
Podle kupní smlouvy z 20. 3. 1849 jsou novými majiteli Malého Mlýnku č. 10 Josef a Marie Kolářovi. Podle rodinné historie Kolářů přichází před rokem 1850 do Malého Mlýnku u Světlé nad Sázavou z Chrudimska sekerník Josef Kolář.
Od 29. 8. 1877 jsou majiteli Josef (ml.) a Marie Kolářovi.
Podle pozemkové knihy byl 10. 6. 1884 dům čp. 10 v Kochánově na stp. 2/1 přečíslován na dům čp. 21 v Radostovicích. Malý Mlýnek přestává patřit do Kochánova i podle čísla popisného.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1921 Josef Kolář (*20. 7. 1884) vystavěl z Malého Mlýnku na zastávku v Mrzkovicích úzkokolejnou dráhu podél potoka. K tomu musel na vlastní náklady postavit most přes Sázavu, přibližně tam, co je dnes lávka. Tato vlečka o rozchodu 600 mm patřila k nemnoha částem majetku Kolářových, která nepřišla po krachu v 30. letech do dražby a zůstala v jejich majetku.
1930 Josef Kolář, mlýn a pila
1938 získává Rolnické družstvo skladištní pro okresy Ledeč a D. Kralovice v dražbě firmu Josefa Koláře z Malého Mlýnku, ke které náležela parní pila, válcový mlýn, sušárna brambor, výroba dětské moučky, polní hospodářství a lesy.
1942 V Malém Mlýnku byl na stp. č.2/2 na pravém břehu potoka postaven dům čp. 35 s kovárnou a hospodářskými budovami.
1955, 14. ledna, přechází Rolnické družstvo v Malém Mlýnku na stát – krajský výkupní podnik Jihlava. 20. dubna dává MNV svolení ke zřízení skladu Krajského svazu družstev z Jihlavy v bývalé melasárně v M. Mlýnku. 21.dubna je sklad zřízen.
1962 V tomto roce se majitelem budov bývalého mlýna a pily stává Textil Pardubice.
1975 Malý Mlýnek zůstal po nepřetržitém obývání od konce 18. století bez trvalých obyvatel. Č. 10 měl Malý Mlýnek stále do roku 1884. A dále ho lze v souvislosti s Malým Mlýnkem v některých dokumentech nalézt i potom, viz 1912. Některé domy (tam co bývaly kanceláře) si tu časem zakoupili chalupáři. Bývalé byty zůstaly opuštěny a hospodářské budovy používal od roku 1962 jako sklady podnik Textil Pardubice.
1995 V některých budovách bývalého mlýna provozuje svou činnost od devadesátých let myslivecké sdružení Lipnička a mlýnský náhon je využíván pro malou vodní elektrárnu.
Zdroj: http://www.kochanov.estranky.cz
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Petřík
- Pross
- Palánek
- Braniš
- Wrzák
- Klíma
- Stevin
- Kolář
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: