Mlýn Papírna, Benešův mlýn

V Hrušové u Vysokého Mýta byl na řece Loučné mlýn čp. 32 zvaný Papírna nebo také po německu Papiermühle. Původně to skutečně byla výrobna papíru. Vznik papírny můžeme klást před červen 1674, neboť se dochoval pololetní účet za dobu od sv. Jana 1674 do sv. Jana 1675, tedy za rok, na 70 zlatých. Nájem ve stejné výši byl placen vrchnosti na zámek v Litomyšli až do roku 1697, kromě povinnosti odvádět navíc papír.

Roku 1676 se připomíná papírník Adam Kolbe, r.1689 papírník Jan Kroulík. Z 24. října 1695 máme zápis o tom, že Hans Krulich žádal spolu s jinými papírníky královskou komoru o snížení daní (dávek) z papíru.

Roku 1701 je zaznamenán Martin Prays. V roce 1746 je majitelem hrušovské papírny Jan František Ploch.

7.7.1784 koupil Jan Ploch (+1806), syn Františka Plocha od nevl. matky Alžběty  za 2.000 zl.

1806  vdova Cecilie Plochová s tovaryšem Josefem Tůmou.

Roku 1815 zdědil syn Josef Ploch.

V květnu 1829 koupil papírnu Vojtěch (Adalbert) Schütz za 6 180 zl. 45 kr. konvenční mince ve stříbrných dvacetnících. Nový majitel papírnu zvelebil, opatřil ji novými stroji, ale 5. července 1845 v nákladně přestavěném domě hořelo. Opravami se Schütz příliš zadlužil, navíc již nestačil konkurenci mechanizovaných papíren. Jeho konec byl tragický - když se 17. září 1855 večer vracel ze vsi domů, spadl do Loučné a utopil se. 

Hrušovskou papírnu v ceně 16 909 zl. zdědil jeho syn Albert Schütz a 24. února 1865 ji v dražbě prodal. Koupil ji za 23 000 litomyšlský hrabě Thurn-Taxis. Ten papírnu zrušil a přebudoval ji na valchu kůží a později na přádelnu s nájemcem Steinerem.

V roce 1884 bývalou papírnu v Hrušové koupili Jan Beneš z Hrušové a Jiří Sedláček z Bučiny a přestavěli ji na válcový obilní mlýn.

1899 - Jan Beneš, revizor účtů Společenstva mlynářů pol. okr. Vysokomýstkého, (Fr. Duška, Kapesní kalenář mýnů česko.moravských) /HŠ)

V roce 1906 převzal mlýn Papírnu do vlastnictví Jan Beneš. Tento mlynář objekt čtyři roky nato předal svému synovi Janu Benešovi, který tu hospodařil se svojí manželkou Marií, rozenou Fliedrovou, až do roku 1918, kdy zemřel.

Vdovu po Janu Benešovi si vzal Václav Valenta ze statku čp. 7 v Hrušové, který hospodařil na mlýně Papírna až do roku 1930. Tehdy dědicové dosáhli plnoletosti a mlýn převzal Jan Beneš. Ten jej zmodernizoval, v roce 1932 bylo původní vodní kolo mlýnské nahrazeno regulační Francisovou turbínou o výkonu 29 kW. 

1930 Marie Valentová

V roce 1942 byla zřízena nová mlýnice a silo na 15 vagonů obilí.

V roce 1950 byl mlýn znárodněn a jeho činnost ustala v roce 1963. Od roku 1987 byla mlýnská vodní turbína užívána k výrobě elektrické energie i pro sousedství, přestože mlynář Jan Beneš měl již ve 30. letech u turbíny dynamo k výrobě elektřiny pro provoz mlýnské budovy.

V roce 1991 byl mlýn vrácen původnímu majiteli. Mlýn převzala firma Benex Hradec Králové Jana Beneše a mletí bylo obnoveno v březnu 1992. Majitel bohužel po roce zemřel. Po zemřelém bratrovi převzal mlýn Jaromír Beneš, který byl předtím v tomto žitném mlýně stárkem. Ten prodal čtyři mlecí stolice, čímž byl provoz mlýna ochromen a vyřazen z provozu.

V roce 1997 přišla katastrofální povodeň, jakou nikdo z žijících obyvatel Hrušové nepamatoval. Ve mlýně sahala voda až po parapet oken obytné části. Zcela zničila stavidla u náhonu a napáchala další velké škody.