Ochozský mlýn

Mlýn byl postaven v r. 1726./HŠ/

Mlýn nechal vystavět břevnovsko-broumovský opat Otmar v roce 1726 a vrchnost ho pak pronajímala za roční plat 28 zlatých. Dne 16. října 1739 mlýn prodal opat Benno II. Veronice Hartmanové za 280 kop míšeňských. Mlynářka složila hotově 54 zlatých a zbytek měla splácet po 12 zlatých ročně, a tak měl být v roce 1742 mlýn úplně splacen. Jednotlivé body kupní smlouvy z roku 1739 byly stejné pro všechny mlýny ten den prodané.

Dalším držitelem Ochozského mlýna byl Matěj Hartman, pravděpodobně syn Veroniky Hartmanové; není nám známo, kdy mlýn převzal. 

Vdova po mlynáři Hartmanovi Anna prodala mlýn s dvěma malými pozemky dne 16. března 1794 svému synovi Josefu Hartmanovi a jeho manželce Anně za 800 kop míšeňských.

Mlynář Josef Hartman mlýn prodal svému synovi Josefovi dne 20. března 1828 za 1 400 zlatých cís. mince. Po smrti Josefa Hartmana vdova Anna Ochozský mlýn prodala 29. července 1832 Janu Krausovi za 1 400 zlatých cís. mince. Je zajímavé, že zápis o tomto prodeji byl proveden až deset let po jeho uskutečnění.

Od mlynáře Krause koupil mlýn 7. srpna 1843 Josef Košťál za 1959 zlatých 46 krejcarů.

Dalšími hospodáři na Ochozském mlýně byli od 312. prosince 1847 Josef a Agnes Merkelovi, kteří zaplatili 3 000 zlatých cís. mince.

Za tutéž cenu mlýn koupil 24. ledna 1849 Josef Achubert z Gradlitzu / Choustníkovo Hradiště/, ale již 17. července 1850 jej prodal Antonínovi a Anně Baudišovým z Markoušovic za 3 000 zlatých cís. mice. Dále se nám zprávy o mlynářích na Ochozském mlýně ztrácejí. 

Na přelomu 19. a 20. stol. ukončeno mletí, František Krtička zde zřídil zámečnickou dílnu, později i hostinec a veřejný dům.

1920 koupil Václav Šanta, znovu zde zřídil a pekárnu

1930 Václav Šanta

Posledním mlynářem zde byl Vilém Teichman. Za něj byl na mlýně i pekař Antonín Král a oba tu mleli a pekli vyhlášený kvalitní chléb až do 1. září 1958.

To mohu i já osobně potvrdit, protože jsem jako malé dítě v r. 1953 pobývala u strýce a tety v Ledhuji a v létě ve středu večer, když už se šeřilo, jsme s tetou chodily stezičkou od dnešního koupaliště do Ochozu pro chlebíček, který teta nesla ještě teplý na dlani zdvižené pravé ruky domů a obě jsme se těšily, jak si zase pochutnáme.

Tehdy již ve mlýně byla turbína s generátorem na výrobu elektřiny.

Poté nějaký čas ve mlýně bydlela rodina Viléma Teichmana. 

Dědicové Viléma Teichmana mlýn prodali a je dodnes obydlen./EN/