Z mlynářského desatera
1. Jedině u mne mlíti budeš
2. Nevezmeš meliva, dokud nezaplatils.

Bartošův mlýn

Bartošův mlýn
4
Letařovice
463 43
Liberec
Hradčany u Českého Dubu
50° 37' 47.0'', 15° 0' 6.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na samotě v údolí při říčce Mohelce, nedaleko místní silnice z Libíče do Trávníčku. Je známý tím, že zde již od roku 1960 pořádá dětský pěvecký soubor Severáček svá každoroční letní soustředění.
samota
Mohelka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn postavil v roce 1764 Jan Keller (příjmení se psalo také Kheller nebo Köller). Pozemek pro mlýn včetně cesty k budoucímu mlýnu u Mohelky koupil od obce za 10 kop míšeňských. Dále se zavázal platit obci úrok ve výši 10 grošů ročně. Za manželku měl Apolonii Uhlířovou ze Zábrdí, která byla dcerou dubského sládka Jana Uhlíře. Svatba 23.9.1755, spolu měli 9 dětí.

Po něm převzal mlýn jeho syn Jan narozený roku 1765. Ten byl ženat dvakrát, nejprve s Kateřinou Brožovou z Libíče (oo 1787, + 05 1800), po jej smrti s Kateřinou Škodovou z Vlčetína.

Dalším majitelem se stal roku jeho syn Jan narozený 1804 s manželkou Johanou Mikulášovou z Kněžmostu čp. 19.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Jan Keller zemřel kolem roku kolem roku 1855 a mlýn převzal jeho bratr Václav. Ten ale nebyl mlynářem a mlýn pronajal.

V roce 1857 je jako nájemce uveden Petr Rechcígl (*10.1,1819), který pocházel z nedalekého slavíkovského mlýna. Byl ženat dvakrát. S první ženou Františkou Hlavatou (1822-10.12.1857, oo 30.11.1850) měl tři děti, Václava (*1851), Josefa (*1852) a Karla (*1855). Již dlouho před svatbou 11.7.1844 měl s Františkou nemanželského syna Petra, kterého až 1864 (tedy dlouho po její smrti) legitimizoval. Františka se zde 10.12.1857 nešťastnou náhodou v noci utopila. Po její smrti se znovi oženil s Kateřinou Koškovou ze Třtí, s níž měl syna Josefa, pozdějšího mlynáře ve Žďárku. Sestra Kateřiny Anna měla za muže mlynáře ze Třtí.

V pol. 60. let Petr Rechcígl st. zakoupil mlýn pro svého původně nemanželského syna Petra (*11.7.1844 v Hodkovicích nad Mohelkou svobodné Františce Hlavaté). Ten se 36.1.1869 ve Vlastibořicích oženil s Annou Neumannovou z Radimovic. Z tohoto manželství vzešlo několik synů - budoucích mlynářů,: Adolf (*1876) měl mlýn v Chocnějovicích, Zdeněk (*1884) převzal Letařovice a Bohumil (*1888) mlynařil na mlýně v Českém Dubu zvaném „Na Bělidle“. Anna Rechcíglová zemřela 1908 ve věku 59 let, Petr Rechcígl v roc 1917 ve věku 74 let.

Zdeněk Rechcígl, 1. manž. roz. Šimůnková ze Sezemic, 2. manž. Marie, dc. mlynáře Václava Paulů (oo 1908)

Syn Petra Zdeněk Rechcígl se rozhodl v roce 1921 mlýn zmodernizovat. Nahradil stávající vodní kolo Francisovou turbínou o výkonu 1,5 HP. Za tímto účelem podal na okresní hejtmanství do Turnova žádost o započetí vodoprávního řízení a udělení povolení ke stavbě 27. dubna 1921. O tomto řízení existuje zápis, který obsahu popis budovy mlýna, podrobný popis stávajícího vybavení mlýna a popis projektu. Komise mu povolení ke stavbě turbíny udělila. Zdeněk Rechcígl poté provedl na mlýně stavební změny, instaloval turbínu, ale neodstranil staré vodní kolo. Vysvětlil to tím, že si kolo ponechává v záloze pro případ, že bude suchý rok, neboť při nízkém stavu vody v Mohelce by turbína špatně fungovala. V červenci 1921 požádal o kolaudaci, v srpnu proběhlo na mlýně šetření a komise mu udělila povolení k užívání turbíny.

Zrekonstruovaný mlýn dlouho nefungoval, neboť 22. června 1924 ho zachvátil požár. Zdeněk Rechcígl potom odešel do Hořovic u Berouna.

V roce 1925 koupil mlýn jako vyhořelý Karel Bartoš. Rozhodl se jej obnovit a podal žádost o povolení rekonstrukce. V žádosti je popsáno strojní vybavení: tarár, triér, loupačka, dvouválcová stolice žitná, kombinovaná stolice pšeničná, složebí francouzských kamenů na domilku, šrotový hranolový a moučný hranolový vysévač pro žito, rovinný vysévač pro pšenici, reforma, transmise a zásobníky na obilí. Nový mlýnice měla stát na starých základech při obytné budově čp. 4, doplněná o dvoupatrový zděný přístavek, krytý břidliví. V přízemí bylo místo pro turbínu a dolní mlýnici, kde se přijímalo a vážilo obilí. Začínaly zde 2 výtahy. První patro sloužilo k mletí, stála zde loupačka na obilí, jedna žitná stolice, francouzský kámen a šrotovka.  Patrem také probíhaly svody od reformy, rovinného vysévače a tararu. V druhém patře pracoval rovinný vysévač a moučný cylindr, reforma, tarar a cylindr na žito. Elektrickou energii celému domu dodávalo nainstalované dynamo. Veškeré vybavení mlýna bylo od firmy Kohout z Prahy Smíchova. Kolaudace proběhla v lednu 1926.

V roce 1932 je v sousedním domě čp. 32 evidována pekárna s vlastní pekařskou dílnou, která patřila ke mlýnu.

Karel Bartoš mlýn zrekonstruoval, ale zadlužil se (dluh činil 320.000 Kč). V roce 1932 na přelomu února a března musel propustit nejprve stárka  Bohouše Skálu, v červnu pekaře Josefa Soukupa. 26. ledna 1935 měla proběhnout dražba, těsně před ní 23. ledna 1935 budovu mlýna znovu zachvátily plameny. Mlynář byl v té době dokonce „zavřený u soudu“. V listopadu 1938 požádal Karel Bartoš úřady o svolení k používání mlýna. Ministerstvo obchodu v odpovědi konstatovalo, že mlýn není již od roku 1935 v provozu a všechny stroje jsou odmontovány a odvezeny. Proto je živnost považována za zaniklou.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Mlýn fungoval jen jako šrotovník a mlynář požádal o zápis do mlynářského rejstříku. Obilní společnost v Praze v roce 1940 tuto žádost zamítla a mlýn nesměl „… po živnostensku šrotovati obilí a ostatní plodiny ke krmným účelům“.

Od roku 1960 pořádá ve mlýně svá pravidelná letní soustředění dětský pěvecký soubor Severáček z Liberce.

V roce 2006 věnoval Liberecký kraj mlýn Severáčku, přesněji Klubu přátel Severáčku. Tehdejší hejtman zdůvnil rozhodnutí kraje takto:

Světoznámý dětský pěvecký sbor Severáček mlýn využívá již třicet let. Za tu dobu byl objekt udržován pouze z finančních prostředků rodičů, bývalých členů sboru či sponzorských darů. Tím, že se Kruh přátel Severáčku se o nemovitost dobrovolně stará, jeho hodnotu významně zvýšil. Za to si určitě důstojné místo pro svá pěvecká soustředění více než zaslouží, vždyť patří k nejvýznamnějším a nejúspěšnějším dětským pěveckým sborům v celé České republice,“vysvětlil důvody darování hejtman Petr Skokan. (Citaje je z článku "Severáček bude zpívat ve svém mlýně, který mu daroval kraj" z 21.12.2006)

V roce 2013 byla u vstupu do budovy mlýna umístěna pamětní deska věnovaná zakladatelům sboru manželům Uherkovým. Milan Uherek zemřel v roce 2012.

V sobotu 21. září 2013 se v Letařovicích u Českého Dubu uskuteční slavnostní odhalení pamětní desky manželů Jiřiny a Milana Uherkových.
„Pamětní desku umístíme do fasády, budou na ní data narození, fotografie a text, že vzpomínku věnuje Severáček....řekla sbormistryně Silvie Pálková......Nyní se opět sejdou, aby odhalili pamětní desku, která bude zdobit legendární Bartošův mlýn nedaleko Mohelky, kam Severáček jezdí pravidelně od roku 1960 na letní soustředění." (Citaje je z článku "Zakladatelé Severáčku budou mít i svůj vlastní pomník")



Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Keller
  • Rechcigl
  • Bartoš

Historie mlýna také obsahuje:

1764 Jan Keller

1800- Jan Keller ml.

-1855 Jan Keller nejml.

1855- Václav Keller

1857 Petr Rechcígl (nájemce)

1869 Petr Rechcígl ml.

1904-1924 Zdeněk Rechcígl

1925-1940 Karel Bartoš

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • razítko
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    Obytná část budovy má přízemí, jedno patro a podkroví, mlýnice přízemí, 2 patra a půdu.\n

    Syn Petra Zdeněk Rechcígl se rozhodl v roce 1921 mlýn zmodernizovat. Nahradil stávající vodní kolo Francisovou turbínou o výkonu 1,5 HP.


    V letech 1925-1926 obnovuje vyhořelý mlýn nový majitel Karel Bartoš, vybavuje mlýn moderním zařízením.


    1921: Mlýn je budova jednopatrová, zděná, taškami krytá, přízemí mlýna má betonovou podlahu, světlou výšku 2,6 m, dveře navenek a do síně. Do prvního patra vedou dřevěné schody, je 3,3 m vysoké. Do podkroví jdou rovněž dřevěné schody zábradlím opatřené. Všechny prostory mlýna mají dobré denní osvětlení a dají se okenními otvory dobře větrati. S prvního patra jdou navenek dveře a šoupák pro nakládání pytlů přímo na vozy. V podkroví jsou dále dvě 3,6 m vysoké šalandy pro 2 zaměstnané pomocné síly. Umělé osvětlení jest elektrické, pitná voda jest zavedena do domu vlastním vodovodem a ve dvoře mlýna jsou 2 sedadlové záchody (zděné).
    1925 obnova po požáru: nová mlýnice měla stát na starých základech při obytné budově čp. 4, doplněná o dvoupatrový zděný přístavek, krytý břidlicí.
    • dveře
    • okno
    • náhrobky, pamětní desky
        VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
        Popis
        VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
        Popis
        1921: v podkolí paleční kolo a transmise
        1. patro: kámen, šrotovník, válcová porcelánová stolice, trier a loupačka
        v podkroví vysévače
        1925 Karel Bartoš, budoucí strojní vybavení: tarár, triér, loupačka, dvouválcová stolice žitná, kombinovaná stolice pšeničná, složebí francouzských kamenů na domilku, šrotový hranolový a moučný hranolový vysévač pro žito, rovinný vysévač pro pšenici, reforma, transmise a zásobníky na obilí.
        V přízemí bylo místo pro turbínu a dolní mlýnici, kde se přijímalo a vážilo obilí. Začínaly zde 2 výtahy. První patro sloužilo k mletí, stála zde loupačka na obilí, jedna žitná stolice, francouzský kámen a šrotovka. Patrem také probíhaly svody od reformy, rovinného vysévače a tararu. V druhém patře pracoval rovinný vysévač a moučný cylindr, reforma, tarar a cylindr na žito. Veškeré vybavení mlýna bylo od firmy Kohout z Prahy Smíchova. Kolaudace proběhla v lednu 1926.
        1935 stroje demontovány a odvezeny
        Zaniklý
        • pekárna
        Za posledního mlynáře Karla Bartoše fungovala u mlýna v čp. 32 pekárna, tvořená vlastní pekařskou dílnou a předpecím, obojí se zvláštním vchodem.
        • jez
        • náhon
        • odtokový kanál
        380 m dlouhý náhon z pravého břehu Mohelky, vybudován 1764.
        1921: voda na mlýn nahání se z potoka Mohelky jezem, zřízeným na tomto potoce ve vzdálenosti asi 5 minut podle náhonu nad mlýnem. Jez jest betonový a má při levém břehu část pevnou o délce přepadové hrany 3,60 a při pravé straně 2 stavidla, každé o šířce 1,40 se středním sloupem 25 cm, celá délka jezu, t.j. přepadové hrany, obnáší 6,40 m a celková šířka průtočného profilu mezi pobřežními zdmi 7,30 m. Vpouštěcí stavidlo do náhonu má šířku 1,40 m a výšku nade dnem 1,10 m a asi 20 m pod tímto stavidlem jest na náhonu ochranné stavidlo 1,60 m široké a 1,30 m vysoké, které při vysoké vodě chrání náhon a mlýn. Velká voda se pak přelévá z náhonu mezi vpouštěcím a ochranným stavidlem přes levý břeh na sousední louku.
        U mlýnského splavu mezi jalovinou a náhonem nalézá se normální znamení popsané v protokole z 23.5.1876. Jest to vrchol hřebu zasazeného v železné desce, jež pokrývá hlavu kůlu do země zasazeného.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis27.4.1921 podána žádost o nahrazení vodního kola Francisovou turbínou s vodorovnou hřídelí v otevřené betonové kašně o hltnosti 550 l/s a spádu 3,9 m. Ježto se hladina spodní vody prohloubením odpadu sníží, bude výkonnost při účinnost 75% 21,5 HP.
        5.8.1921 vydáno povolení k provozu turbíny.
        Vodní kolo však odstraněno nebylo, jelikož Mohelka měla nízký stav a turbína špatně fungovala.
        1.9.1921 povolen střídavý provoz obou vodních motorů.
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu a 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,5 m3/s, spád 3,75 m, výkon 18,84 HP.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis27.4.1921 podána žádost o nahrazení vodního kola Francisovou turbínou s vodorovnou hřídelí v otevřené betonové kašně o hltnosti 550 l/s a spádu 3,9 m. Ježto se hladina spodní vody prohloubením odpadu sníží, bude výkonnost při účinnost 75% 21,5 HP.
        5.8.1921 vydáno povolení k provozu turbíny.
        Vodní kolo však odstraněno nebylo, jelikož Mohelka měla nízký stav a turbína špatně fungovala.
        1.9.1921 povolen střídavý provoz obou vodních motorů.
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu a 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,5 m3/s, spád 3,75 m, výkon 18,84 HP.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1921: mlýn doposud poháněn vodním kolem na vrchní vodu o průměru 3,1 m, světlé šířce kola 1,55 m a radiální hloubce korečků 0,32 m. Při normálním chodu 10 ot./min. (což odpovídá obvodové rychlosti 1,6 m) má při koeficientu plnění 0,4 spotřebu 320 l/s, při spádu 3,6 m a účinnosti 60% dává výkon 9 HP.
        Vodní kolo však odstraněno nebylo, jelikož Mohelka měla nízký stav a turbína špatně fungovala.
        1.9.1921 povolen střídavý provoz obou vodních motorů.
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu a 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,5 m3/s, spád 3,75 m, výkon 18,84 HP.
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popis1925 pro vlastní osvětlení
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popis1925 pro vlastní osvětlení
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 39
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 39
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorInternet
        NázevSeveráček bude zpívat ve svém mlýně, který mu daroval kraj
        Rok vydání2006
        Místo vydání
        Další upřesněníčlánek
        Odkazhttp://www.kraj-lbc.cz/Severacek-bude-zpivat-ve-svem-mlyne-ktery-mu-daroval-kraj-n62687.htm
        Datum citace internetového zdroje12.9.2016
        AutorInternet
        NázevZakladatelé Severáčku budou mít i svůj vlastní pomník
        Rok vydání2013
        Místo vydání
        Další upřesněníčlánek
        Odkaz: http://ceskolipsky.denik.cz/kultura_region/zakladatele-severacku-budou-mit-i-svuj-vlastni-pomnik-20130920.html
        Datum citace internetového zdroje12.9.2016
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 69-71
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje14.9.2016

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        12.9.2016 13:50 uživatelem cestovatelka

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 5.8.2017 12:13
        doxa (Jan Škoda) 26.4.2024 14:33