Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlýn bez chodu, zvon bez zvuku, ruku bez nadělení,
školu bez dětí nikdo nechce mít.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Hrejkovický mlýn

Hrejkovický mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Hrejkovický mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Hrejkovice

PSČ

398 59

Okres

Písek

Katastrální území

Hrejkovice

GPS

49° 28' 29.3'', 14° 17' 22.8''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn v Hrejkovicích je doložen k r. 1491, kdy jej vlastnil a provozoval Josef Mareš. Od r. 1783 do r. 1951 byl v držení a provozování rodiny Pauknerů. Zakoupil ho Šimon Paukner z Krumlova. Mlýn leží na Hrejkovickém potoku a přívod vody čerpal z Hrejkovického rybníku.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Hrejkovický potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

www.oldhrejkovice.cz/domy-c-p-1-10/c-p-1

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

Mlýn je v Hrejkovicích doložen již roku 1491, kdy byl mlynářem Josef Mareš. Ten je veden za svědka ve sporu Jindřicha ze Švamberka s Barborou z Jetřichovic, majitelkou tvrze Kovářov.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Roku 1617 je jmenován jako majetek panský – pronajatý.

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1737-1746 Jan Králík

Poslední nájemci jsou Hadáčkové.

1766 koupil Simon Paukner

Roku 1783 (snad i dříve) koupil mlýn Šimon Paukner z Krumlova. Téhož roku vystavěl pilu. Mlýn byl malý bez hospodářského stavení. Pak byly vystavěny stáje a nad nimi obývací pokoje.

1830 Antonín Paukner

První republika (1919–1938)

1930 Karel Paukner, mlýn, pila a elektrárna

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Mareš
Paukner
Hadáček
Moravec
Růžička
Králík

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1737-1746 Jan Králík

1766-1783 Šimon Paukner

1830 Antonín Paukner

1930-1939 - Karel Paukner (RR)

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Roku 1928 zboural Karel Paukner starý nízký mlýn a vystavěl nový, o dvou patrech, a opatřil jej moderními stroji.

V roce 1951 Jaroslav Paukner zastavil živnost mlynářskou. V roce 1952 dostává mlýn nového vedoucího, Josefa Hulínka, o pár dní později je Jaroslav Paukner zbaven částečně svéprávnosti, opatrovníkem je stanoven jeho otec Karel Paukner.

V září roku 1953 bylo odstraněno mlýnské kolo a počalo budování nové vodní turbíny. V listopadu 1953 spouští Karel Paukner mlýn. Přes zákaz ONV v Milevsku a MNV Hrejkovice povolení vydaly Jihočeské mlýny. Ještě v listopadu byl přidělen nový vedoucí, Miroslav Hrubý z Dmýštic. Po něm byl vedoucím mlýna Josef Janoušek, který dne 28.12.1956 požádal o propuštění z práce pro Jihočeské mlýny, neboť mlýn byl ve špatném stavu. K jednání o uzavření mlýna byl přizván i již dříve z obce vystěhovaný Karel Paukner a Jihočeské mlýny mu vypověděly nájemní smlouvu. Klíče od mlýna byly předány předsedovi MNV Ant. Zelenkovi. Jaroslav Paukner byl od listopadu 1956 3 měsíce vězněn.

23.2.1957 se do mlýna přistěhoval František Bulíř s rodinou, úředník na Jance. 10.10.1957 byl mlýn předán (bez souhlasu majitelů a po urážlivých výrocích Jaroslava Pauknera) do JZD Hrejkovice. V roce 1959 byla započata adaptace prostor na sklad a garáž na traktory. V roce 1962 byla zahrnut náhon k mlýnskému kolu a upravena cesta k rybníku.

V roce 1962 se z mlýna odstěhovala Věra Bulířová s dětmi, nastěhovala se Anna Kutišová, vedoucí hostince.

Po roce 1989 byl mlýn s polnostmi vrácen v restituci Jaroslavu Pauknerovi, ktertý vše prodal Tollingerovým. Ti ubourali nejstarší část mlýna, aby zjískali prostor pro svou nákladní dopravu.

V současné době zde podniká Jindřich Tollinger a jeho firma Tollmi Milevsko.

Více zde: http://www.oldhrejkovice.cz/domy-c-p-1-10/c-p-1

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

JAN KRÁLÍK - mlynář na Řejvodovském mlýně v Ohaři (1720-1725), mlynář v Těchnicích (1725 -1726), mlynář na Kroupovském mlýně v Kotýřině (1727 -
1736), mlynář v Hrejkovicích (1737-1746) a mlynář v Květově čp. 23 (1747 až 1757)

Narození (m: Pohoří 2/57) *10.3.1692 Řejvodovský mlýn pod Ohaří, okr. Písek

Svatba (m: Pohoří 2/57): 25.11.1721 s Alžbětou Hlažkovou neb Kamlachovou z Lipí (narozena *5.5.1700 Lipí, okr. České Budějovice;

úmrtí 12.2.1766 Květov, okr. Písek); Úmrtí (m: Červená 1/236):

3.9.1757 mlýn Květov čp. 23, okr. Písek. Detail: 1720 - po úmrtí otce Františka, mlynáře na Řejvodově mlýně v Ohaři, byl Jan mlynářem společně s matkou Annou v Ohaři; 11/1721 - Jan se žení s Alžbětou Kamlachovou z Lipí, okr. České Budějovice. (m: Mirovice 2/217)

(doplnila Jitka Kloboučníková)

z mlýna se do dnešních dnů dochovalo “jen pár zdí“ – někdy okolo r. 2015 dokonce zaniklo č.p. 1 a budovy na místě mlýna stojící mají č.p. 109 a 110

1718 https://digi.ceskearchivy.cz/ 50424/176/2696/2268/51/0 tedy před tímto rokem mlel skoro jistě v Hrejkovicích Jan Hadáček

otec zde svého syna –jmenovce o řádek níže

pokud by mu r.1718 bylo např. 65let snadno mohl v Hrejkovicích mlet již od r. 1680

1718 https://digi.ceskearchivy.cz/ 50424/178/2373/2311/64/0 jako NM (náchlebný mlynář = podruh meloucí na vrchnostenském mlýně, něco podobného byl na mlýně pachtýř = ten kdo na mlýně mlel aby mlýn patřil někomu jinému mele) Jan Hadáček co má mj. syna Václava

1730 https://digi.ceskearchivy.cz/ 50433/165/2657/1641/64/0 Jan umírá a s ním jeho 2 děti

1732 https://digi.ceskearchivy.cz/ 50435/170/1436/2482/59/0 mele vdova Anna a pomáhá jí syn Václav jako tovaryš

1734 https://digi.ceskearchivy.cz/ 50437/181/2808/1135/64/0 vdova se prodá za Moravce a pokračují v mletí

aby její čerstvě oženěný syn se u otčíma ještě dovyučil řemeslu

s Václavem se pak jako s NM potkáváme v různých letech mj. na Kroupově, Saníku, Zvíkově i jinde

1738 https://digi.ceskearchivy.cz/ 50441/177/1543/669/65/0 Moravec odchází z mlýna a kdo mele nevíme

1758 https://digi.ceskearchivy.cz/ 50454/187/1430/2821/56/0 tedy máme tu 1. a poslední “díru“ 20 let aby se zde objevil mlynář Václav Růžička

a zde již navážeme přesnějším zdrojem

1759 https://digi.ceskearchivy.cz/ 124870/30/3919/808/39/0 21.05.1759 tento Růžička ledva se ohřeje, tak mlýn kupuje

je mu 40 let, má mladou ženu, děti včetně dědiců,

ale pravděpodobně nestíhá mlýn splácet

1766 https://digi.ceskearchivy.cz/ 124870/32/4065/1213/39/0 01.10.1766 mlýn kupuje Simon Paukner (není tedy 1., kdo mlýn kupuje,

rod zde ale vydrží až do “komanče“)

Simon ( Šimon ) Paukner

Narozen: Asi 1734 Místo: Brukenmühle - Březí - Kamenný Újezd u ČB (po 1770 č.p. 10)

Zemřel: 12. Červen 1801 (ve věku ‎~67‏) Místo: Hrejkovice 1 - mlýn

Simon má 4 syny a 5 dcer a ano, rodí se tak daleko neb jde původem o rod z šumavských Kralováků

aby již jeho otec se rodil na jednom ze 2 králováckých statků v Karlovy Dvory ( Carlshöffen, Karlshöfen ) - Horní Planá

(dnes je v tom místě stejnojmenná chatová osada na levém břehu Lipenského jezera)

1802 https://digi.ceskearchivy.cz/ 124870/32/4015/2660/75/0 27.05.1802 syn Antonín

Antonín I. Jan Nepomucký Tadeáš Paukner

Narozen: 25. Srpen 1766 Místo: Kunclův Mlýn; Brzina (po 1770 č.p. 7), Svatý Jan u Sedlčan

Zemřel: 1. Duben 1847 (ve věku 80) Místo: Hrejkovice 1 - mlýn

Antonín má 3 manželky a s nimi 6 synů a 4 dcery

ano, Antonín I. se nerodí ani v Hrejkovicích, ani na Šumavě a ani na později Zátkově mlýně Březí 10 u ČB, kde mlel jeho děd

otec Simon totiž do Hrejkovic nepřichází od jihu, ale naopak severu neb na dnes Kunclově mlýně mlel 2-3 roky

(aby jej 14 dní po koupi Hrejkovic přenechal ke koupi svému bratru Tomášovi -

za pozornost stojí, že Pauknerovi se stěhují 25km na jih, když Antonínovi není ani 6 týdnů)

1832 https://digi.ceskearchivy.cz/ 124870/35/1778/1149/28/0 15.07.1832 syn Antonín

Antonín II. Tomáš Adam Paukner

Narozen: 26. Prosinec 1796 Místo: Hrejkovice 2

Zemřel: 25. Únor 1876 (ve věku 79) Místo: Hrejkovice 1 - mlýn

měl 8 synů a 3 dcery; Hrejkovice 2 je grunt od mlýna přes Hrejkovický potok, co jeho otec k mlýnu s 1. manželkou přiženil

od r.1787 tak rodu v Hrejkovicích patří i tato usedlost a množí se samozřejmě (ne jen po vsi) dál

(pokud H=Hrejkovice tak (až) v r. 1956 byly z H vystěhovány 4 usedlosti, aby H1 03.07., H2 07.04. Pauknerům přímo patřily

a H6 08.04. a H16 17.01. byly s nimi úzce spřízněny)

1850 https://digi.ceskearchivy.cz/ 124870/92/1870/893/42/0 30.04.1850 syn Jan

Jan Nepomucký Paukner

Narozen: 6. Květen 1828 Místo: Hrejkovice 1 - mlýn

Zemřel: 9. Duben 1894 (ve věku 65) Místo: Hrejkovice 1 - mlýn

měl 4 syny a 4 dcery

předání mlýnu probíhalo většinou ve spojitosti se svatbou dědice a tak v dalším to budeme odvíjet od této

1889 https://digi.ceskearchivy.cz/ 5557/47/1438/1652/57/0 18.06.1889 syn Karel

Karel Paukner

Narozen: 27. Leden 1859 Místo: Hrejkovice 1 - mlýn

Zemřel: 24. Srpen 1921 (ve věku 62) Místo: Hrejkovice 1 – mlýn

měl 2 syny a 2 dcery

bere si roz. Pauknerovou - tetu své neteře, aby i tato neteř roz. Pauknerová si brala Pauknera - syna oné tety

1920 https://digi.ceskearchivy.cz/ 5550/56/1158/1677/84/0 26.10.1920 syn Karel

Karel Václav Paukner

Narozen: 29. Srpen 1893 Místo: Hrejkovice 1 - mlýn

Zemřel: Místo: Jistebnice

měl jediného syna

Jaroslav ( Slávek, Sláveček, " paragraf", " právník" ) Paukner

Narozen: 1924 Místo: Hrejkovice 1 - mlýn

Zemřel: 1995 (ve věku ‎~71‏) Místo: Jistebnice

tento pak ale ve skutečnosti mlýn nikdy nepřevzal.- pokud vůbec kdy mlel, pak k nelibosti otce často prý špatně a lidi na mouce šidil

také se nikdy neoženil – jak výše psáno 03.07.1956 byl z mlýna s rodiči vystěhován – pár let žili u tety (sestry otce) na Micáskově mlýně,

aby pak rodina dožívala v Jistebnici - byl rozporuplnou osobností rodu

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1930 mlýn, pila a elektrárna

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,25 m3/s, spád 5 m a 4,68 m, výkon 10,53 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,25 m3/s, spád 5 m a 4,68 m, výkon 10,53 HP

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet:

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 15

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 15

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ostatní

Mlýn je v Hrejkovicích doložen již roku 1491, kdy byl mlynářem Josef Mareš. Ten je veden za svědka ve sporu Jindřicha ze Švamberka s Barborou z Jetřichovic, majitelkou tvrze Kovářov. Roku 1617 je jmenován jako majetek panský – pronajatý. Poslední nájemci jsou Hadáčkové. Roku 1783 (snad i dříve) koupil mlýn Šimon Paukner z Krumlova. Téhož roku vystavěl pilu. Mlýn byl malý bez hospodářského stavení. Pak byly vystavěny stáje a nad nimi obývací pokoje. Roku 1928 zboural Karel Paukner starý nízký mlýn a vystavěl nový, o dvou patrech, a opatřil jej moderními stroji. V roce 1951 Jaroslav Paukner zastavil živnost mlynářskou. V roce 1952 dostává mlýn nového vedoucího, Josefa Hulínka, o pár dní později je Jaroslav Paukner zbaven částečně svéprávnosti, opatrovníkem je stanoven jeho otec Karel Paukner. V září roku 1953 bylo odstraněno mlýnské kolo a počalo budování nové vodní turbíny. V listopadu 1953 spouští Karel Paukner mlýn. Přes zákaz ONV v Milevsku a MNV Hrejkovice povolení vydaly Jihočeské mlýny. Ještě v listopadu byl přidělen nový vedoucí, Miroslav Hrubý z Dmýštic. Po něm byl vedoucím mlýna Josef Janoušek, který dne 28. 12. 1956 požádal o propuštění z práce pro Jihočeské mlýny, neboť mlýn byl ve špatném stavu. K jednání o uzavření mlýna byl přizván i již dříve z obce vystěhovaný Karel Paukner a Jihočeské mlýny mu vypověděly nájemní smlouvu. Klíče od mlýna byly předány předsedovi MNV Ant. Zelenkovi. Jaroslav Paukner byl od listopadu 1956 3 měsíce vězněn. 23. 2. 1957 se do mlýna přistěhoval František Bulíř s rodinou, úředník na Jance. 10. 10. 1957 byl mlýn předán (bez souhlasu majitelů a po urážlivých výrocích Jaroslava Pauknera) do JZD Hrejkovice. V roce 1959 byla započata adaptace prostor na sklad a garáž na traktory. V roce 1962 byl zahrnut náhon k mlýnskému kolu a upravena cesta k rybníku. V roce 1962 se z mlýna odstěhovala Věra Bulířová s dětmi, nastěhovala se Anna Kutišová, vedoucí hostince. V současné době zde podniká Jindřich Tollinger a jeho firma Tollmi Milevsko.