Historie
Obecná historie:
Obilný mlýn s pilou se nacházel na severním konci obce Grafengrün a dostával vodu s potoka Wonschabach (Kosový potok). První zmínka je z r. 1713. Mlelo do roku 1945.
Obec měla do odsunu obyvatel 54 domů a 4 mlýny. Dnes zbylo 6 domů a místo se jmenuje Háj.
Na celém potoku bylo 12 mlýnů, které zanikly.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V Teresianském katastru je mlýn r.1713 zmíněn jako "Obere Mühle" (Vrchní mlýn). Mlynář se jmenuje Valentin Feuerstein.
V Josefském katastru je jmenován "Brett Schneid Mühl" (pila s katrem), mlynář Johann Georg Konhäuser.
Roku 1840 je mlynář Johann Konhäuser a mlýn je zvanný Folter Mühle.
Roku 1847 je zmínka mlýn s pilou.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
10.2.1903 přebírá mlýn a zemědelství Andreas Pfreimer s manželkou Maria, roz. Steinmüller z obce Grafengrün 21 od Josef a Rosina Pfreimer. Jejich syn Ernst se dožíje jen 11 měsíců.
Předávací smlouvu sepsal advokát dr.Wilhelm Gruss z Kynžvartu a potvrzená c.k. okresním soudem v Kynžvartu.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
Manžel Andreas musí narukovat do I. světové války. Manželka Maria sama zpravuje mlýn.
První republika (1919–1938)
Po válce podporoval mlýn obyvatelé z Grafengrün, z okolí a Mariánských Lázní při velikém hladu. Mlýn mlel přes den a noc.
Zemědelské stroje, jako mlátička, byly poháněny vodní sílou.
Mlýn byl v bezvadném stavu.
Roku 1926-27 se stavý vodovod pro Mariánske Lázně.Připojují se prameny a potok Wonschabach (Kosový potok) z kterého dostává mlýn vodu. Kvůly nedostatku vody staví tesař Peter nové vodní kolo.
1930 Ondřej Pfreimer
Mlynář Andreas Pfreimer umírá r.1935.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Na mlýně se mele do konfiskace r.1945.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vdova mlynáře Maria Pfreimer umírá 1969.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Feuerstein Konhäuser Pfreimer Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1713 Feuerstein
Konhäuser
1909-1935 Andreas Pfreimer
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více
Heimatbuch Marienbad Stadt und Land, 2 díly, 1977
Nejblíže u obce byl Schneiderův mlýn. Majiteli byli Pfreimerovi, odtud i poslední jméno mlýna "Pfreimerův". Původně bylo stavení čp.19 samostatný mlýn-pila (čp.19). Když byl mlynář Andreas Pfreimer za první války na frontě, mlela ve Schneiderově mlýně mlynářka Marie Pfreimerová - ve dne v noci pro domácí i mariánskolázeňské a mírnila hlad mezi lidem. Za první republiky sloužil mlýn jako pila, ale po vybudování Dyleňského vodovodu zbylo v Kosím potoce málo vody a mlýn, ač měl právě nové kolo, ztratil pohon a byl za to odškodněn městem Mariánské Lázně.
1. Oprava: Mlýn patřil obci Grafengrün a měl číslo 18. Pila (do 19. století) měla číslo 19. Oba mlýny původně patřily společně mlynářské rodině Konhäuserů, která byla v okolí rozšířena. Tito pak zůstali pouze v čp. 19 až do odsunu v roce 1946.
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
