Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je vyobrazen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768.
mlynář František Matěj Perner (1769-1837), syn hostinského Ondřeje Pernera z Litošic (1735-1807)
Ve stabilním katastru v roce 1839 je uváděn Oktavian Krátký.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
dcera Kateřina Pernerová Bížová * 3.11.1804 (1812) † 24.8.1884, manžel Jan Bíža * 10.5.1802 † 31.1.1879 (1849?) majitel mlýna v Sovoluské Lhotě 6
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl majitelem Jan Blíža. (V Seznamu je překlep, mlynář se jmenoval Bíža)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlynář Jan Blíža mlel za války na černo. Dozvědělo se o tom gestapo, které mělo místní sídlo v obci Litošice. Tam byl mlynář vyslýchán a za trest poslán na práce do Německa. (informace od současného majitele).
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlynář Jan Blíža obnovil po válce činnost mlýna. Instaloval zde plynosací motor jako pomocný pohon k turbíně. Mlýn mlel do roku 1953. (informace od současného majitele).
Vývoj po roce 1989
Majitelem nemovitosti je příbuzný posledního mlynáře Jana Blíži. Dle informace od něj se v mlýnici zachovalo veškeré strojní vybavení mlýna.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
-1837 František Matěj Perner
1839 Oktavián Krátký
-1879 Jan Bíža
1930 - ? Jan Bíža
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Dne 12. května 1852 se zde narodila moje přímá příbuzná (-4) Antonie Marie Švencnerová vnučka Jana Bíži (* 11.5.1802 Sovolusky 24 v té době zdejší mlynář) a jeho manželky Kateřiny rozené Pernerové.
Podle práce Matouše Žmolila https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/162187/ byl zde před tím mlynářem František Perner otec Kateřiny.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
