Co mlynář nasype, zlé nebo dobré, to mlýn mele.
(německé přísloví)

Malostranský, Radenovský, Tlaškovský, Býčkův mlýn, Benešovy vltavotýnské mlýny

Malostranský, Radenovský, Tlaškovský, Býčkův mlýn, Benešovy vltavotýnské mlýny
45
Písecká
Týn nad Vltavou
375 01
České Budějovice
Týn nad Vltavou
49° 13' 27.7'', 14° 24' 44.5''
Mlýniště bez mlýna
Jediný mlýn na levém břehu Vltavy v Týně, založený koncem 13. stol. za Tobiáše z Bechyně. Radikálně přestavěn a modernizován na konci 19. stol. a po velkém požáru 1938, jako poslední z týnských mlýnů přežil i napuštění Orlické přehrady v letech 1960-1962, zbořen až po dokončení nádrže Kořensko v roce 1990.
1 km sz od kostela sv. Jakuba v Týně nad Vltavou
Vltava
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

založen kol. 1280 za biskupa Tobiáše z Bechyně

1378 mlynář Raden, mlýn měl tři složení, vrchnoisti platí 76 korců žita a má vykrmit 2 vepře

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1600 mlynář Hašek, platí úrok 4 kopy, 5 grošů a 8 denárů

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1654-1677 Pavel Tlašek

mlýn patrně poškozen

1687 zakoupila týnská obec, uveden jako obnovený Radinovský mlýn

nájemci:

1687-1691 Pavel Zmrhal nebo Petr Pavel Bejčovec

na mlýně dále  rodina Velinských a Jan Hrdlička

poč. 18. stol. mlýn uváděn opět jako Tlaškovský v majetku týnské obce, primátor Týna nad Vltavou měl výsadu každoročně dostávat z mlýna jednoho krmného vepře nebo náhradou 12 zlatých v hotovosti

nájemcii:

před 1707 Jakub Planer

1707-1721 Bartoloměj Šiškovský

1721 Jakub Vacek (Valek)

1721 zakoupil Viktor Vodička, hospodařil však špatně a neplatil uloženou kontribuci

11. září 1721 nařízena exekuční dražba od 2000 zl., pro nedostatek zájemců odkoupila zpět týnská obec

nájemci

1722-1726 Šimon Řežábek, platí 150 zl. a 2 str. pšenice

v okolí mlýna vypukl požár, shořela olejna a pekárna, mlýn byl však zachráněn

1726-1747 Tomáš Mezera, purkmistr Týna n/V

mlýn zpustl

1747 zpustlý mlýn zakoupil za 1.960 zlatých Štěpán Janda, hospodařil zde do roku  1752

1772-1785 František Janda

1787-1806 Tomáš Samec

1806 zakoupil Vojtěch Voneš za 25.500 zl.

1806-1807 Jakub Měřička s manželkou Eleonorou (vdova po mlynáři Jakubu Honsovi z protějšího Bellhovského mlýna)

1809 Jan Košák (manžel dcery Měřičkových Mariany) zakoupil mlýn za 25.000 zl., které mu daroval otec. Na mlýně hospodařil do roku 1815.

1815-1817 Josef Ledvinka

1817 zakoupili Vojtěch a Barbora Žižkovští za 35.700 zl.

1819-1828 Vojtěch Žižkovský

1828-1846 Jáchym Rybička a manž. Mariana (dcera Tomáše Samce z Podmosteclého mlýna) , za mlýn zaplatili 25.000 zl.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1848-1858 Martin Rybička, majitel Panského mlýna

1858-1868 Jáchym Rybička (otec Martina)

1868-1889 František Samec, manžel Josefiny Rybičkové

mlýn přestavěn

1873-1891 Fr. Samec  starostou Týna

1889-1891 poslancem Zemského sněmu

9.12.1894 obdržel Zlatý záslužný kříž s korunou

1889-1904 František Samec společně se synem Vojtěchem Samcem

1890 mlýn poničen velkou povodní, v celém objektu vyrvány podlahy, zničeny zásoby obilí a mouky, dobytek na poslední chvíli zachráněn vybouraním zdi

1889-1892 mlýn přestavěn a modernizován

ve mlýně 2 mlynářští, 2 čeledíni, 3 služebné, chová se 4-5 koní, 16 ks hov. dobytka, 7 prasat

07 1903 Fr. Samec zemřel

1903-1918 Vojtěch Samec (*1870)

26.7.1904 u mlýna povoleno zřídit skladiště dříví, vaziště a splaz

10 1904 sh hods.ořel stoh obilí u mlýna

10 1907 v 8 hod. večer začal hořet mlýn, shořela celá mlýnice, pila a obytné stavení zachráněny, částečně kryto pojistkou

požár ale zastavil plánovaný prodej mlýna anglické společnosti, ktrá zde chtěla zřídit mechanickou přádelnu.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1918-1931 Tomáš Býček z Holkovic na Horažďovicku

Vojtěch Samec se přestěhoval do Prahy Vršovic, kde si 1929 zřídil půjčovnu lešení

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1919 instalovány turbíny

1930 majitel Tomáš Býček

1931 Tomáš Býček s dcerami Emilií a Květuší

mlýn zkrachoval

25. února 1938 prodán v exekuční dražbě i s pozemky Jaroslavu Benešovi z Ejpovic za 924.465 Kč

17. března 1938 vypukl v mlýnici požár, z mlýna zůstaly jen holé zdi

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Obchodní

Mlýn obnoven a modernizován

17. srpna 1940 o půl jedné v noci ve výtahové věži ve mlýně opět vypukl požár, včasným zásahem hasičů se jej ale podařilo lokalizovat, škoda činila 40.000 K

Syn předchozího mlynáře Tomáš Býček odjel za prací do Německa, v květnu 1940 ilegálně přešel do Švýcarska, v červnu vstoupil do čs. armády ve Francii, bojoval na frontě, získal medaili Za chrabrost a byl povýšen na svobodníka. V červenci odplul do Anglie, 1943 se přihlásil k plnění zvláštních úkolů na území Protektorátu. Byl zařazen do skupinu Barium, začátkem dubna 1944 jako člen tříčlenné skupiny a šifrař seskočil nedaleko Vysolé nad Labem. Jejich skupina měla provádět zpravodajskou činnost pro Londýn s pomocí radiostanice. Ačkoliv jim bylo Gestapo na stopě, podařilo se jim ve východních Čechách vybudovat rozsáhlou odbojovou síť (cca 400 členů).  Na konci roku 1944 byla skupina prozrazena, Tomáš Býček ale uprchl na Trutnovsko a jako jediný ze skupiny přežil. V listopadu 1939 vyznamenán Čs. válečným křížem 1939. Po únoru vyšetřován StB, podařilo se mu uprchnout do Anglie, kde 1988 zemřel.

Zmíněný mlynář Jaroslav Beneš byl udán pro rozšiřování zpráv ze zahraničního rozhlasu - zatknut gestapem 2. září 1940 a odsouzen ke 14 měsícům káznice. Mezitím byl na mlýn dosazen spolupracovník udavače Pisingera Vilém Brun. Benešovu manželku Marii navíc zatkli v létě 1941 kvůli černému mletí. Beneš byl po odpykání trestu předán gestapu, ale propuštěn nebyl - 15. října 1941 byl v Praze popraven (manželka zůstala až do konce války v KL Ravensbrück). Jaroslavu Benešovi byl udělen in memoriam Čs. válečný kříž. Marie Benešová se s podlomeným zdravím vrátila do vypleněného bytu (Vilém Brun odvezl veškerý nábytek, co nedokázal odvézt, to zničil, mlýn nebyl  provozuschopný)
(PK via Jan CIGLBAUER, Hrdelní případy Mimořádného lidového soudu České Budějovice 1945-1948. Potrestání kolaborantů, udavačů a válečných zločinců z Českobudějovicka, Jindřichohradecka a Českokrumlovska, Praha 2018, s. 349-350.)

duben 1948 na mlýn uvalena národní správa

Marie Benešová po jednání s národním správcem raněna mozkovou mrtvicí, které podlehla

červenec 1948 podnik  "Benešovy vltavorýnské mlýny a pila" znárodněn, v srpnu zařazen pod n.p. Jihočeské mlýny

ponecháno jen cca 11 ha pozemků pro obživu Marty a Jaroslava Benešových

1949 z mlýna vystěhováni

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Obchodní

1960 po vzdutí hladiny po  napuštění Orlické přehrady zrušena turbína, mlýn převeden na elektrický pohon

31. prosince 1962 zastaven provoz, budovy nadále slouží jako velkoobchodní sklady

1964 objekt zasažen povodní

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1990 po dokončení vodní nádrže Kořensko mlýn demolován

dnes je zde zahrádkářská kolonie

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Beneš
  • Býček
  • Raden
  • Hašek
  • Tlašek
  • Zmrhal
  • Bejčovec
  • Velinský
  • Hrdlička
  • Planer
  • Šiškovský
  • Vacek
  • Vodička
  • Řežábek
  • Mezera
  • Janda
  • Samec
  • Košák
  • Měřička
  • Ledvinka
  • Žižkovský
  • Rybička
  • Brun
  • Voneš

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
neexistuje
02 2018
    městský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      vícepodlažní
      Obytná část třípatrová v novogotickém stylu s cimbuřím a věžičkami na štítu, mlýnice pop požáru 1938 v industriálním funkcionalistickém stylu.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1378 tři složení
          1908: 2 žitné dvouválcové stolice o déůlce 700 mm, 3 o délce 600 m
          1 šrotovací čtyřválcová stolice o délce 475 mm
          porcelánka o déůce 600 mm
          1 český a 1 francouzský kámen
          loupačka
          celk. potřebný příkon by činil 40-45 HP, dokud byl mlýn poháněn koly o výkonu 26 HP, nemohly být spouštěny všechny stroje najednou
          Zaniklý
          • pila
          • pekárna
          • olejna
          1722 olejna a pekárna shořely
          1889 rekonstruována dřevěná pila
          před 1925 měla pila rozměry 26,8 x 11,5 m, byly zde 2 rámové pily a u stěny omítací pila
          1925 žádáno o povolení rozšíření o dřevěnou část o rozměrech 12 x 15 m, kde měl být instalovaná kyvadlová pila a třístranný hoblovací stroj
          pila stála na železné konstrukci nad odpadním kanálem, opatřená dřevěnými stěnami a lepenkovou krytinou. Nyní prodloužena o 15 m směrem po vodě, aby lícovala s hlavní starou budovou pily a její štítovou zdí, aby tak byla chráněna před dřenicemi, proti nárazu ledových ker zřízeno ochranné železné zábradlí
          v poschodí zřízena bednárna o rozměrech 8 x 4 m s třemi cirkulárkami
          dokončeno 12 1926, dle stavebního povolení mohla být v případě regulace řeky vyvlastněna bez náhrady
          1930 mlýn a pila
          • jez
          Společný jez tvaru V s Belhovským mlýnem, zatopen vzdutím Orlické přehrady v roce 1962
          původně 2 žlaby ke kolům mlýna, 1 žlab ke kolu pily, 4. žlab jalový, každý opatřen stavidlem
          žlab k pile se může otevírat jen když voda teče přes jez
          1908 2 mlýnské žlaby spojeny v jeden o dvojnásobné šířce (2,86 m)
          při levé straně řeky vorová propusť o šířce 6.3 m
          mlynáři Tomáši Býček a František Štěrba vedli spor ohledně zahrazování propusti, původně se měli střídat po půl roce, nakonec ale bylo dohodnuto, že Štěrba bude za každé zahrazení platit 2,50 Kč
          1935 propusť hrozila zřícením, dřevo bylo shnilé
          náklad na rekonstrukci 206.000 Kč uhradil Státní vodohospodářský fond při Ministerstvu veřejných prací, rekonstrukci provedla firma Lanna, propusť byla přitom rozšířena na 6,5 m
          1951 Jihočeské mlýny požádaly o zvýšení jezu o 32 cm prostřednictvím tzv. náplatků, které se sestavily pomocí prken o délce 6 m, opřených o tyče z páskového železa zasazené do koruny jezu. Za vyššího průtoku se tlakem vody sklopily. Tím byl zasažen výše položený Podmostecký mlýn, který však tou dobou již nebyl v provozu.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1919 zažádáno o zřízení 2 turbín, každé o výkonu 65 HP a spádu 1,5 m, jedna k pohonu mlýna, druhá pily
          1930: 2 turbíny Francis
          1) hltnost 4,35 m3/s, spád 1,5 m
          2) hltnost 4,35 m3/s, spád 1,5 m
          celkový výkon 130 HP
          celk. hltnost 8,7 m3/s byla o 2,2 m3/s vyšší než dosavadní celková hltnost kol, což si vyžádalo zvýšení dosavadního vodního práva do odvolání, ale nanejvýš na 60 let, pokud voda klesne pod korunu jezu, musí se jedna turbína zastavit
          1960 po vzdutí hladiny nad Orlickou přehradou turbína zastavena
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1919 zažádáno o zřízení 2 turbín, každé o výkonu 65 HP a spádu 1,5 m, jedna k pohonu mlýna, druhá pily
          1930: 2 turbíny Francis
          1) hltnost 4,35 m3/s, spád 1,5 m
          2) hltnost 4,35 m3/s, spád 1,5 m
          celkový výkon 130 HP
          celk. hltnost 8,7 m3/s byla o 2,2 m3/s vyšší než dosavadní celková hltnost kol, což si vyžádalo zvýšení dosavadního vodního práva do odvolání, ale nanejvýš na 60 let, pokud voda klesne pod korunu jezu, musí se jedna turbína zastavit
          1960 po vzdutí hladiny nad Orlickou přehradou turbína zastavena
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1378 3 kola
          1880: 3 kola na spodní vodu ve dvou žlabech k pohonu mlýna,
          4. kolo o prům. 6,06 m, šíři lopatek 1,6 m a hloubce 0,75 m, hltnost 2,1 m3/s k pile
          1908: počet kol snížen ze 3 na 2, postavená za sebou
          horní kolo: prům. 4,85 m, šíře lopatek 2,7 m, hloubka 0,26 m, 12 otáček/min.
          spodní kolo: prům. 5,9 m, šíře lopatek 2,65 m, hloubka 1 m, 6-7 ot./min.
          celk. hltnost 4,36 m/s, celk. výkon 26 HP
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1960-1962 čistě na elektrický pohon
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1960-1962 čistě na elektrický pohon
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 02 (České Budějovice), s. 38
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 02 (České Budějovice), s. 38
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách V.
          Rok vydání2002
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 87-88
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMartina Sudová - Lubomír Procházka
          NázevVltavotýnsko (Zmizelé Čechy)
          Rok vydání2007
          Místo vydáníPraha - Litomyšl
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMartina Sudová - Lubomír Procházka
          NázevVltavotýnský poutník
          Rok vydání2007
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 122-125
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslava Pixová
          NázevKdyž Vltava zpívala I., Od Týna po Rejsíkov
          Rok vydání2022
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 117 - 128

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          14.2.2018 11:11 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 21.5.2021 21:59
          Radomír Roup 23.6.2018 10:09
          pkhistory (Petr Kozel) 21.2.2019 13:09