1553 z mlýna se platil nájem brandýské vrchnosti o sv. Jiří a sv. Havlu po půldruhé kopě grošů a navíc 3 slepice a 15 vajec ročně
1508 mlýn získali sourozenci Johanka a Konrád Krajířové z Krajku
1547 po nezdařeném stavovském povstání Arnoštovi Krajíři z Krajku mlýn konfiskován, komise přitom konstatovala jeho chatrný stav, císař Ferdinand I. nařídil okamžitou opravu.
zima 1550-1551 udeřily tuhé mrazy, dokonce zamrzlo vodní kolo, hejtman Oprštorf opět hlásí špatný stav mlýna
24. července 1556 císař Ferdinand I. píše svému synovi arciknížeti Ferdinandu Tyrolskému: ".. při brandýském zámku je krásný mlýn, který zajisté nezahálí a směšné jest, když udává se roční jeho příjem na 260 tolarů a udržování na 213 tolarů; to bylo lépe mlýn nedržeti..."
1560 mlýn přestavěn, mlynář Toman se dohodl s brandýskými konšely ".. co se vedení vody po trubách do města dotýče, že mu mají být do roka dodány dvě kopy pražských grošů..."
1564 z mlýna se odváděla náhrada za krmné vepře 33 kop grošů
1570 mlynář Viktorín Houser, zkoušený v inženýrském umění, po celém brandýském panství řídil stavby na vodě
1587 Viktorín Houser navrhl purkrabímu Václavu Čelakovskému opravu mlýna, který utrpěl povodněmi, patrně k ní ale nedošlo
1594 o mlýn se uchází Lukáš Želivský, mlýn je však tak sešlý, že se Česká komora přiklonila ke stavbě nového
17. března 1595 velká povodeň na Labi, brandýský hejtman Šimon z Vidrštorfu píše: "... most přece ještě stojí ... mlýnu toho starého již pokuse ubývá ... dám jej přece pomalu bořiti a stroje od dřeva i od železa do pustého mlýna pod Vrábí voziti..."
1595 a znovu 1596 mlynáři Houserovi uloženo, aby navštívil všechny panské jezy na Labi a Jizeře a snížil jejich jezy. Houser se tomu bránil a dokazoval nemožnost takového díla.
