Historie
Obecná historie:
V roce 1727 koupil mlýn Václav Koráb po zemřelém otci Floriánovi za 100 fl. Florián Koráb mlýn vystavěl. Dalším mlynářem byl František Römer, po něm Antonín Müller. Oba mlýn koupili za 200 fl. Jan Müller mlýn koupil od otce roku 1790 za 600 fl. Ten jej roku 1818 postoupil synovi Antonínu za 544 fl 13 kr. Od něho mlýn kupuje Josef Štangler za 4550 zl. Mlýn byl s jedním složením. Štangler zbořil valchu při mlýně a postavil kvelbík, kde zamýšlel krupařit. Roku 1870 Josef Pavel přestavěl stodolu a chlév. Mlýn roku 1870 koupili Josef a Tekla Pávkovi z Trutnovska za 5 160 zl. Mlýn je uváděn jako malý, ve kterém se moc obilí nesemlelo a aby se vůbec rodina uživila, musela mít hospodářství. V roce 1908 mlýn převzal syn Jan. Po smrti Josefa Pávka v roce 1912 prodala jeho dcera Anna mlýn Josefu Machovi ze Lhotky. V roce 1915 mlýn koupil švec Josef Pivoňka z Kouřimi a roku 1921 jej prodal Františku Večerníkovi. Seznam vodních děl z roku 1930 uvádí mlýn o jednom kole na svrchní vodu na spádu 4, 50 m o výkonu 4 KS. Mlynářem byl František Večerník.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Večerník
- Koráb
- Römer
- Müller
- Štangler
- Pavel
- Pávek
- Mach
- Pivoňka
Historie mlýna také obsahuje:
-1727 Florián Koráb
1727- Václav Koráb
František Römer
-1818 Antonín Müller.
1790-1818 Jan Müller
1818 Antonín Müller
Josef Štangler
1870 Josef Pavel
1870-1908 Josef Pávek
1908-1912 Jan Pávek
1912 Josefu Mach
1915-1921 Josef Pivoňka
1921-1939 - František Večerník (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
