Historie
Obecná historie:
Stával téměř 2 km západně od centra obce, měl jeden byt, mlýn s pilou a stodolou, velká ovocná zahrada, pozemek 4,63 ha. Stál už v roce 1615.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Podle informace o historii obce stál už v roce 1615.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
roku 1789 byl nově vystavěn. Žil zde například Johann Binhack, který mlýn prodal roku 1794 dceři Barbaře a Josefu Schlöglovi z Postřekova. 1838: větší spalná budova, na vodním toku přístavek, pila, před mlýnem rybníček, roku 1840 byl přepsán na desátníka Johanna Schlögla, syna vdovy Barbary.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1862 vyhořel. Roku 1890 převzal mlýn syn Georg Schlögl, tesař, ale roku 1894 jej vrátil matce. Pila byla v provozu. Roku 1899 převzala mlýn dcera Marianne s manželem Karlem Fleischmannem, synem nadučitele ze Štírar.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
Marianne s manželem Karlem Fleischmannem
První republika (1919–1938)
Marianne s manželem Karlem Fleischmannem, který zemřel roku 1927. Roku 1927 převzala mlýn dcera Theresia a Johann Neubauer ze mlýna Eichelmühle u Poběžovic. Seznam vodních děl republiky Československé v roce 1930: Bílý potok – Josef Neubauer – mlýn a pila – 2 kola na svrchní vodu – 0,068-5-2,9. Johann Neubauer v roce 1932 již není uváděn mezi mlynáři. Nepodařilo se dohledat sčítání obyvatel, je trošku zmatek se jménem Jan ( Johann ) nebo Josef, spíše bude nepřesné jméno v seznamu vodních děl z roku 1930 a správně bude Johann ).
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1945: Johann Neubauer již uváděn pouze jako zemědělec. Rodina žila po vysídlení v Sendenu v Německu, syn Oswald ve Stutgarttu.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Po vysídlení mlýn zchátral.
Vývoj po roce 1989
Dnes stojí z budov mlýna část kamenné zdi, v místě je pastvina pro dobytek pod rybníkem,obehnaná oplocením a nepřístupná.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Binhack Schlögl Fleischmann Neubauer Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
