Historie
Obecná historie:
Dřívější městys, dnes obec Mutěnín leží na úpatí Českého lesa. Osídlení tohoto místa je prastaré, původně české. Cesta, která jím prochází, patří k nejstarším přechodům z Čech do Bavorska a první obyvatelé se usazovali právě při ní. První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1253. V jedno období bylo v Mutěníně 5 mlýnů. Všechny ležely na Goldbachu - Zlatém potoku a trpěly při suchém počasí nedostatkem vody. Mutěnínský panský mlýn stál ve statku, kde byl i zámeček či pivovar. Většina budov v areálu je zbořena.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Kdy byl založen se nepodařilo zjistit, první písemná zmínka uvádí, že v roce 1786 byl prodán. Císařský povinný otisk a skica stabilního katastru v roce 1838: malá nespalná budova jako součást vrchnostenského areálu, zakresleno jedno kolo, na delším náhonu, který pokračuje přes dvůr. Na II. vojenském mapování - Františkově 1836-1852 není zakreslen, stejně tak není na mapě kultur z let 1834-1844.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V letech 1920 – 1945 mlynářem Franz Weidner *1876 Mutěnín. V seznamu vodních děl republiky Československé z roku 1930 není uveden. V kronice obce uváděn v roce 1932 jako mlynář Franz Weidner.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V letech 1920 – 1945 mlynářem Franz Weidner *1876 Mutěnín. kniha Bezirk Hostau v roce 1945 uvádí v č. 19 mlynáře Franze Weidnera. Budova je zřetelná i na leteckém snímku z roku 1947 a 1949.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Většina původního německého obyvatelstva obce byla součástí odsunu. Následně budova začala chátrat, stala se zdrojem stavebního materiálu až úplně zanikla.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Vývoj po roce 1989
01 2013: Sladovnický mlýn stál ve statku, kde byl/je i zámeček či pivovar. Většina budov v areálu je zbořena, nedaleké pivovarské sklepy v rozvalu a v létě metrové kopřivy či divoká, nepokosená tráva.
Zbořeno vše kromě obytné části dvora. Tento zbytek pomalu likvidují současní "obyvatelé".
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Weidner
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
