Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
K mlýnu Teich náleží tři rybníky, odleva: kapří, prostřední a krajní. Mlýnský náhon byl přes střední rybník z Ruprechtického potoka.
V urbáři Ruprechtic z roku 1676 je zakreslen mlýn se dvěma rybníky. Mlýn nechal postavit Broumovský klášter. Z textu v urbáři se dozvídáme, že snopní mlýn, od času mlýn na mouku, 1636 koupil opat Johann Benno od Martina Bürkeho, ruprechtického svobodného sedláka. V době války koupil mlýn včetně rybníků za 200 míšeňských grošů. Mlýn byl přebudován podle plánů Kiliana Ignaze Diezenhofera. V první polovině 19. století byl mlýn ještě v provozu.
Mlýn, který již nebyl schopen života, byl v dražbě najat firmou Anselm Heinzel. Tím firma získala na všech rybnících i vodní právo.
První světová válka (1914–1918)
Po první světové válce si od firmy pronajal rybníky klášter. V kronice Hynčic se píše, že z rybníků se od nepaměti dodávali do kláštera kapři a líni. Chov ryb byl časem převeden z pomalu rostoucích kaprů na rychle rostoucí pstruhy duhové. Aby voda byla dostatečně provzdušněná, zřídila firma Anselm Heinzel patentované rybolovné zařízení na přívod čerstvé vody.
V letech hospodářské krize byly rybníky vybagrovány a rozšířeny. Byl to zdroj nouzové práce.
V chovu pstruhů se pokračuje dodnes.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Martin Bürke, svobodný sedlák
Benediktinský klášter Broumov
Anselm Heinzel
Benediktinský klášter Broumov
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
1676 Hesseliův urbář: Koželužna. R. 1636 odkoupil p. opat Johan Benno od Martina Bürckeho zvaného Vorwerksman (Dvořák), tehdy stojící a v době války zaniklou pilu a mlýn spolu s přilehlým rybníkem a nad ním ležícími rolemi za 200 kop. R. 1670 bylo toto mlýnské místo vrchností a městskými koželuhy přestavěno na valchovnu kožešin, jež byla koželuhům přenechána za určený poplatek, tj. 10 kop.
Koželuh odvádí nyní poplatky městu.
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
