Jeho mlýn klape z poslední vody.
(německé rčení)

vodní mlýn ve Slupi

vodní mlýn ve Slupi
31
94
Slup
671 28
Znojmo
Slup
48° 47' 0.6'', 16° 12' 1.8''
Mlýn s vodním kolem
Mlýn se nachází asi 15 kilometrů jihovýchodně od Znojma. Objekt je pozoruhodnou renesanční stavbou velkomlýna se čtyřmi funkčními vodními koly a mlýnským náhonem. Svým rozsahem a architektonickým ztvárněním je opravdu ojedinělou a zajímavou technickou památkou. Vzhledem k rekonstrukčním pracem v interiéru a tvorbě nové expozice byla pochůzková trasa upravena. Těžiště prohlídky spočívá ve vlastních prostorách mlýna, kde si návštěvník může prohlédnout v ukázkovém provozu čtyři kompletní výrobní celky – staročeské mlýnské složení, kašník, amerikánské a válcové mlýnské složení.
Mlýn se nachází v těsné blízkosti obecního úřadu a kostela
Dyje
17009/7-6735
veřejně přístupný

Obecná historie:

První zpráva o mlynáři ve Slupi (do roku 1949 se obec nazývala Čule), a tím také o nepochybné existenci mlýna, pochází z roku 1512. Je to listina zdejšího zádušního mlynářského bratrstva. Mlýn zde však nejspíš stál již dříve, neboť krhovicko–jaroslavický náhon, jehož vody mlýn využívá, je zmiňován v listině z roku 1302. Stavitelem mlýna a jeho majitelem byl ženský cisterciácký klášter v Oslavanech, který se stal vlastníkem vsi Slup již v roce 1228. Po zániku kláštera v první třetině 16. století přebírali ves a mlýn majitelé panství Jaroslavice. V období 1541 až 1810 to byli páni z Kunštátu, Krajířové z Krajku, páni z Hardeka, z Collalto a Berkové z Dubé. Nejdéle bylo jaroslavické panství v držení hrabat z Althanu (1609–1790). Do současné pozdně renesanční podoby byl mlýn přestavěn nejspíše v poslední čtvrtině 16. či na samém počátku století následujícího. Mlýn přešel roku 1810 od zadlužených pánů z Althanu do vlastnictví svobodných mlynářů. Postupně se v jeho držení vystřídali Hollí, Steimetzové a Machové. Tyto mlynářské rody v letech 1810 až 1938 provedly na mlýně i kolem něj rozsáhlé stavební úpravy. Byly postaveny nyní již neexistující hospodářské budovy a stáje pro mleče. Modernizováno bylo i strojní zařízení. Po polovině 19. století bylo tzv. české mlýnské složení nahrazeno dokonalejším „amerikánským“ (uměleckým či umělým), které zajišťovalo výrazně vyšší produktivitu mletí. Ta byla dále znásobena a zkvalitněna přestavbou na válcový mlýn v osmdesátých letech 19. století. V meziválečných letech byla místo mlýnských kol instalována vodní turbína. Před druhou světovou válkou se mlýn dostal do německých rukou a proto byl roku 1945 zkonfiskován a spravován národním správcem. Ten jej nabídl zemědělskému družstvu, které mlýn využívalo do roku 1951 k mletí, do roku 1957 ke šrotování obilí. V tomto období došlo zanedbáním údržby k devastaci stavby a demontáži zařízení. V roce 1970 získal mlýn československý stát a o šest let později jej jako kulturní památku převzalo do správy Technické muzeum v Brně. To zde za přispění dalších institucí a osob vybudovalo a roku 1983 otevřelo expozici mlynářské techniky. V roce 1995 se objekt slupského mlýna stal národní kulturní památkou.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1619 nájemci z řad novokřtěnců

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Nájemci:

1621 novokřtěnci

1659 Martin Schreiner

1695 cechmistr Mathias Schlosser

1753-1757 Johann Georg Kainz

1768-1770 Anton Tilschmann

1771 Mathias Holly

květen 1772 mu byl mlýn emfyteuticky odprodán, bude platit 1000 zl. ročního nájmu ve 4 splátkách a 40 zl. náhradou za 2 vykrmená špeková prasata

1797 Mathias Holly odchází na mlýn v Jaroslavicích, zdejší mlýn  přebírá Johann Holly

17.5.1810 Johann Holly zemřel, mlýn  o 6 složeních a s kašníkem oceněn na 46.800 zl., mlýn přebírá syn Mathias Holly

1824 Matěj Holý

12.8.1853 mlýn koupil zeť Karl Steinmetz, manžel Mathiasovy dcery Agnes

6.10.1862 v dobrovolné licitaci vydražili mlýn Jakob a Juliana Daningerovi, mlýn spláceli do roku 1886

13.1.1890 zemřel Jakob Daninger, mlýn oceněn na 32 000 zl., aktiva činí 18 356 zl., pasiva 17 846 zl.

27.11.1902 zadlužený mlýn koupila spořitelna v Laa

6.5.1904 od spořitelnu koupili Albin a Wenzesline Machovi

22.3.1917 zemřela Wenzesline Mach, mlýn oceněn na 25 000 K, celek převzal Albin Mach

1930 mlýn a dynamo Albín Mach

23.11.1938 od Albina Macha koupili Friedrich a Marie Müllerovi (podílníci mlýnů v Rabensburgu a Bohumilicích) za 36 000 RM (hotově 24 000 RM, zbytek ve splátkách)

24.5.1945 národní správa - Jaroslav Kejda z Jaroslavic

 o retistuci žádá Josefa Machová, že jí byl mlýn údajně vyvlastněn

nový národní správce František Juračka s manželkou

1951 provoz ukončen

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Schreiner
  • Schlosser
  • Kainz
  • Tilschmann
  • Holly
  • Steinmetz
  • Mach
  • Müller
  • Kejda
  • Juračka
  • Daninger
  • Holý

Historie mlýna také obsahuje:

Nájemci:

1659 Martin Schreiner

1695 Matěj Schlosser

1753-1757 Jan Jiří Kainz

1768-1770 Antonín Tilschmann

1771 Matěj Holly

Majitelé

1772-1797 Matěj Holly

1797-1810 Jan Holly

1810-1853 Matěj Holly ml.

1853-1862  Karel Steinmetz

1862-1890 Jakub Daninger

1890-1902 Juliana Daningerová

1902-1904 Spořitelna v Laa

1904-1938  Albín Mach

1938-1945 Friedrich Müller

1945 Jaroslav Kejda

1946-1951 František Juračka

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • osobní pečeť mlynáře
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    vrchnostenský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • předbělohorské období do roku 1620
    • baroko do roku 1800
    zděná
    vícepodlažní
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • okno
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • schodiště
    • prostup pro hřídel vodního kola
    • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
    • klenba
    • krov

    ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
    mlýnicestropní průvlak ve druhém patře1631 - 46
    mlýnicestropní trám v patřepo 1545
    mlýnicekrov - krokevpo 1565
    mlýnicenosný sloup v patře mlýnice1736 - 43
    mlýnicenosný sloup v podkolí1733 - 43
    mlýnicepodkolí průvlakpo 1583
    mlýnicesloup mlýnské hranicepo 1727
    • existující obyčejné složení
    • existující umělecké složení
    Do mlýnice byla v rámci rekonstrukce uměle přinesena zařízení tzv. českého složení (též obyčejného složení) převezeného na Moravu ze Zábrdí u Prachatic (1874–1877), tzv. kašové složení – kašníku či jahelky – z Drozdovic na Prostějovsku (kolem r. 1940) a dvě francouzská složení umělého mlýna, sestávající ze součástí mlýnů zátopové oblasti vodní nádrže Dalešice z počátku 20. století. Tato zařízení byla instalována na návodní straně mlýnice a každé složení pohání vlastní vodní kolo na spodní dopad vody. Přenos síly z hřídelí vodních kol na mlýnská složení probíhá pomocí dřevěných ozubených soukolí – palečných a cévových kol. Celek uměleckého (či též amerikánského) mlýna tvoří mimo mlecích složení i korečkové výtahy, spádové trubky a hranolové vysévače.
    U průčelní strany mlýna je instalován válcový mlýn používající místo mlecích kamenů k drcení a šrotování mlecí válce. Základ válcového mlýna tvoří tři mlýnské válcové stolice. Dvě z nich, určené pro mletí žita a ke šrotování pšenice, jsou patentované výrobky blanenských železáren z let 1907–1910 (tehdejší závod Breitfeld–Daněk, systém konstruktéra Steckla). Třetí mlýnská stolice je určena k mletí zvláště jemných a jasných pšeničných mouk [provádí tkzv. luštění krupice - oddělení zbytku otruby od krupic a krupiček pro další mlecí chod pro rýhovanou stolici] – má mlecí válce z porcelánu. Konstruktér tohoto typu mlýnských stolic, švýcarský mlynářský technik Friedrich Wegmann z Curychu, byl zakladatelem této technologie a jeho výrobky ve spojení s továrnou Ganz získaly světovou proslulost již v 80. letech 19. století. I tyto stroje převezli muzejníci do mlýna ve Slupi odjinud; válcové stolice systému Steckl z mlýna v Holštejně v Moravském krasu, porcelánovou stolici systému Wegmann z mlýna ve Strenicích u Mladé Boleslavi. Strojní zařízení válcového mlýna doplňuje výrobně mladší loupačka na obilí továrny Moravec v Úpici.

    Ve mlýně také uvidíte funkční čistící a třídící stroj krupic i krupiček pomocí saného větru a žejbra - tzv. Ssavku (fa. J. Hübner, K. Opitz Pardubice). Dále pak rovinný vysévač, hranolové vysévače moučné a krupičné k třídění rozemletého produktu na sorty, čistící zařízení, jakož je triér (koukolník) nebo skluzavku na pytle a další...
    VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
    VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
    VýrobceFriedrich Wegmann, Vídeň a Zürich
    VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice
    Zaniklý
    • výroba elektrické energie
    1930 mlýn a dynamo
    • náhon
    • odtokový kanál
    V současnosti 31,6 kilometrů dlouhé vodní dílo (známé taky jako Dyjsko-mlýnský náhon, Mlýnská strouha), na kterém je slupský mlýn postaven, vzniklo před rokem 1302. Písemné záznamy praví: 25. května 1302 Václav z Micmanic vyrovnal své dluhy Eufemii z Olbramkostela polovinou mlýna a půl lánem. CDM V, č. 132, 133.
    Dodnes slouží k zavodňování rybníků a pohonu několika mlýnů a elektráren. V průběhu staletí byl náhon postupně prodlužován a umožnil vznik mlýnů v zaniklé vsi Neslovice, v Micmanicích, Slupi, Oleksovičkách, Jaroslavicích, Laa a Ruhhofu.
    Současné podoby nabyl ve třicátých letech 19. století při rozsáhlých úpravách všech souvisejících vodních děl, kdy zároveň vznikl spolek českých a rakouských mlynářů využívajících náhon. Spolek nazývaný „Lávská konkurence“ - podle rakouského města Lava nad Dyjí (německy Laa an der Thaya), které bylo jedním z velkých uživatelů náhonu, upravoval pravidla užívání tohoto významného zdroje vodní síly. Krhovicko–jaroslavický náhon je významnou technickou památkou.
    Typvodní kolo na spodní vodu
    StavDochovaný
    VýrobceJosef Kudrna, Kunžak
    Popis1930: 6 kol na spodní vodu, hltnost 3,5 m3/s, spád 2,2 m, výkon 30 HP
    Mlýn je v současné době vybaven čtyřmi koly na spodní dopad vody, tzv. lopatníky či hřebenáči. Tato kola pohánějí jedno české (či obyčejné) mlýnské složení, dvě umělecká (či amerikánská) a tzv. kašové složení. Dále je zde instalován válcový mlýn se stroji na předčištění meliva, loupačkou, trojicí válcových stolic, vysévači na čištění mouky a korečkovými výtahy na dopravu meliva. Všechna tato zařízení jsou předváděna v ukázkovém provozu.
    Typvodní kolo na spodní vodu
    StavDochovaný
    VýrobceJosef Kudrna, Kunžak
    Popis1930: 6 kol na spodní vodu, hltnost 3,5 m3/s, spád 2,2 m, výkon 30 HP
    Mlýn je v současné době vybaven čtyřmi koly na spodní dopad vody, tzv. lopatníky či hřebenáči. Tato kola pohánějí jedno české (či obyčejné) mlýnské složení, dvě umělecká (či amerikánská) a tzv. kašové složení. Dále je zde instalován válcový mlýn se stroji na předčištění meliva, loupačkou, trojicí válcových stolic, vysévači na čištění mouky a korečkovými výtahy na dopravu meliva. Všechna tato zařízení jsou předváděna v ukázkovém provozu.
    Typturbína Girardova
    StavDochovaný
    Popis
    Typplynosací motor
    StavDochovaný
    Výrobce
    Popis
    Typplynosací motor
    StavDochovaný
    Výrobce
    Popis
    Typdynamo
    StavNezjištěn
    Popis
    Historické technologické prvky
    vícenásobná
    • pískovcový kámen | Počet:
      • Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v dřevěné skříni
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
      • periodická
      • válcový
      • moučný vysévač | Počet:
      • jiný | Počet: předvysévač
        • jednoskříňový
        • autokap
        • šnekový dopravník | Počet:
        • kapsový výtah | Počet:
        • pytlový skluz - exteriér | Počet:
          • pemrlice
          • špičák
          • oškrt
          • líhy
          • pachole
          AutorJaroslav Jásek
          NázevVodní mlýn ve Slupi
          Rok vydání1984
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníin: Heraldická ročenka, str. 75-77
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslav Jásek
          NázevVodní mlýn ve Slupi
          Rok vydání1984
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníin: Heraldická ročenka, str. 75-77
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorM. Kloiber - T. Kovář - O. Merta - M. Rybníček
          NázevDendrochronologické datování stavebních prvků vodního mlýna ve Slupi
          Rok vydání2007
          Místo vydáníBrno
          Další upřesněníIn: Archeologia technica 19, str. 125-142
          Odkazhttp://www.starahut.com/AT/at19/at19-14.pdf
          Datum citace internetového zdroje30.3.2015
          AutorMerta Ondřej
          NázevVodní mlýn ve Slupi
          Rok vydání2002
          Místo vydáníVysoké Mýto
          Další upřesněníSborník referátů ze semináře Vodní mlýny
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMartin Markel
          NázevK posloupnosti mlynářů ve Slupi
          Rok vydání2003
          Místo vydáníZnojmo
          Další upřesněníRočenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2003, s. 36-458
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 11

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          28.2.2013 15:30 uživatelem Marie.Gilbertová (Marie Gilbertová)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 5.4.2024 20:02
          David Veverka (David Veverka) 13.5.2014 12:44
          Helena Špůrová 12.5.2014 22:24
          Radim Urbánek 24.12.2018 12:52
          doxa (Jan Škoda) 15.7.2023 23:20
          kolssteyn 30.3.2015 14:22