Ne všechna voda přijde na náš mlýn,
také něco odteče pryč.
(německé přísloví)

Stropešínský, Vlasákův mlýn

Stropešínský, Vlasákův mlýn
27, 31
Stropešín
675 55
Třebíč
Stropešín
49° 10' 3.6'', 16° 4' 49.7''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn při pravém břehu řeky Jihlavy v katastru obce Stropešín. Lokalita zatopena při vzdutí Dalešické přehrady. Při očíslování (1771) dostal číslo 27.
Severně od obce Stropešín v těsné blízkosti obce Hartvíkovice (jihozápadně 500m)
Jihlava
volně přístupný

Obecná historie:

Vlasákův mlýn, (Stropešínský).  Mlýn byl poháněn kolem na tzv. horní vodu, vybaven kamenným mlýnským složením a mlel pšenici i žito, také šrotoval obilí. Při mlýně bývala i pila. Jako vedlejší činnost měl mlynář Vlasák těžbu písku v jezu na řece Jihlavce.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Na tomto mlýně byl ve druhé polovině 18. století Jan Josef Prinz a po něm ho v roce 1797 převzal Kašpar Prinz.

1825 Matěj Borovička

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Šmarda Matyáš/Matěj /1812 – 1884/ - kupuje v r.1859 mlýn ve Stropešíně
Františka Serafína Šmardová/ 1849 – 1918/ se r.1872 vdává za Rudolfa Pyrochtu mlynáře v Třebenicích u Valče

Šmarda Matěj /1855 – 1895/ - mlynář, po jeho smrti vdova Aloisie se v r.1896 vdá - mlynář Jan Vlasák z Pikovic – mlýn mění majitele, syn Matěje, Jaroslav/ 1895 – 1968/, zde pouze pracuje do 20-let 20.st.

(doplnil Petr Šmarda)

1930 Jan Vlasák, mlýn a pila

Stropešínský mlýn přesto sloužil svému účelu po 2. světové válce

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

zbořen byl v roce 1970.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Prinz
  • Vlasák
  • Šmarda
  • Borovička

Historie mlýna také obsahuje:

1760 Jan Josef Prinz

1797 Kašpar Prinz

1825 Matěj Borovička

1890 Matěj Šmarda

1930 Jan Vlasák

 

1676 - Melichar Šotek, syn Pavla Šotka ze Stropešína (lán. rejstřík Dalešice)
1714 - Martin Šotek
Václav Šotek, zemř. 1738 ve Valči, syn Václava Šotka, mlynáře, původně lánníka ze Starče, viz lán.rejstřík Stařeč
Karel Šotek 1714 -1792, syn Václava Šotka.
Jeho syn Jan Šotek působil na mlýně do roku 1774, syn Karel sňatek r.1769 s Františku Prinz (Dukovany), Franc si vzal vdovu po Matěji Tkaném 1779 a poté hospodařil na Maňkově mlýnu u Naloučan.

(příspěvek od qvakorakussflv@gmail.com, neověřeno-pep)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    08 2020
      venkovský
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            Dochovaný
            • olejna
            1930 mlýn a pila
            • náhon
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 4 kola na svrchní vodu, hltnost 0,217, 0,202, 0,106 a 0,1 m,3/s, spád všech 3 m, celk. výkon 13,7 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 4 kola na svrchní vodu, hltnost 0,217, 0,202, 0,106 a 0,1 m,3/s, spád všech 3 m, celk. výkon 13,7 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 12
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 12

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Vytvořeno

            4.8.2020 15:59 uživatelem rosičák

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 29.8.2020 18:14
            doxa (Jan Škoda) 23.10.2023 11:23
            pepino 30.1.2024 10:07