Uživatel

Hledat

| Sign up

Velký mlýn se malou vodou neroztočí.
(digorské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn Olšák; Erlenmühle

mlýn Olšák; Erlenmühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

427

Bývalé čp.

426

Ulice

Frenštátská

Lokalita (vesnice, město)

Příbor

PSČ

74258

Okres

Nový Jičín

Katastrální území

Příbor

GPS

49° 37' 34.6'', 18° 8' 58.8''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Druhý mlýn v Příboře, připomínaný k roku 1581, 1900 zde zřízena továrna MUNDUS na výrobu ohýbaného nábytku. Zbořen v roce 1945, na jeho místě rodinný domek.

Poloha vůči obci

2 km jižně od kostela Narození P.Marie v Příboře

Vodní tok

Lubina

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1581 urbář Hukvaldský: Mikuláš Olšový, mlynář, z mlýnu moučnýho o sv. Jiří i za krmení vepře 3 1/2 zl. 10 gr., o sv. Václavu též. Roboty k zámku nebo k dvoru, co se jemu rozkáže, povinen jest dělatí sekyrú 4 dny.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1629 od Jiřího Olšovského zakoupilo za 1000 zl. město Příbor

30.6.-1.7. 1667 za velké povodně mlýn těžce poškozen

1756 Tomáš Cahel, zároveň cechmistrem v Příboře

1812 uveden jako valcha

1833 Jan Raschka

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1866 Jan Raschka žádá o povolení přestavět mlýn na umělecký a nadstavět I. patro

13.12.1886 Josefu Niesnerovi uděleno povolení ku zřízení parního stroje a parního kotle

1887 mlýn vyhořel, opraven

1892 zakoupil Ignác Schustala, syn zakladatele kopřivnické kočárovky

1899 nechal mlýn přestavět pod vedením stavitele Bedřicha Karlsedera

1908 firma Schlossar a Hückel

1909 zřízena továrna firmy MUNDUS na výrobu ohýbaného nábytku

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1930 strojírna a pila, Karel Vantuch

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1945 zakoupil Rudolf Wojcik, ješte téhož roku nechal zbořit

Události

Zánik budovy mlýna

Vývoj po roce 1989

2024 - Pavla Wojciková

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Olšový
Olšovský
Cahel
Macha
Bernátek
Soukup
Raschka
Niesner
Schustala

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1581 Mikuláš Olšový

-1629 JIří Olšovský

1629- město Příbor

1756 Tomáš Cahel

1814 Matěj Macha

1830-1832 Tadeáš Bernátek

1832 Terezie Bernátková (vdova)

1833 Jan Raschka

1848 Jan Soukup

1848-1874 Jan Raschka

1886 Jisef Niesner

1892 Ignác Schustala

1908 Schlosser & Hueckel

1909 fa. MUNDUS

1925 Karel Vantuch

1945 Rudolf Wojcik

2024 - Pavla Wojciková

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

11 2016

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
kovoobráběcí dílna
dřevoobráběcí dílna

Doplňkové a další provozy – popis

1909: výroba ohýbaného nábytku
1930: pila a strojírna

Cesta vody ke mlýnu

náhon
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon začínal u drnholeckého splavu (Lubina-Holota), tekl přes Olšovský mlýn k ulici Frenštátské, tady se pod mostem vléval do Kopřivničky a pokračoval na druhou stranu silnice podél ulice Na Hrázi, spojil se s bezejmenným potokem ze stadionu a pokračoval kolem starého koupaliště a kluziště (dnes tenisové kurty). Zatímco bezejmenný potok pokračoval mezi domy čp. 583 a 421 přes Frenštátkou ulici ke splavu, odpojil se mlýnský náhon a kolem zmíněného koupaliště pod železniční tratí pokračoval k ulici Štramberské, Pivovarní ulicí pod pivovar, dále tekl podzemním kanálem pod Sklípkem do mlýna a přes Flussovu soukenickou továrnu zpět do Lubiny.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1930: 2 kola na svrchní vodu
1. pro pilu: hltnost 0,17 m3/s, spád 2,75 m, výkon 4 HP (2,96 kW)
2. pro strojírnu: hltnost 0,35 m3/s, spád 3 m, výkon 9 HP (6,66 kW)

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1930: 2 kola na svrchní vodu
1. pro pilu: hltnost 0,17 m3/s, spád 2,75 m, výkon 4 HP (2,96 kW)
2. pro strojírnu: hltnost 0,35 m3/s, spád 3 m, výkon 9 HP (6,66 kW)