Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
V r. 1424 a obec měla 13 lánů, 2 podsedky (zahradníky) a 2 mlýny
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn zpustošen během třicetileté války a nebyl obnoven. Zůstalo pouze selské stavení.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vítek
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více
Vodní mlýny podle Pamětní knihy obce Ponědrážka
Nejstarší jmenovitý výkaz úročních platů je z r.1424 a obec měla 13 lánů, 2 podsedky (zahradníky) a 2 mlýny. Mlynáři platí pololetně po 40ti groších a držely je Bicek a Okrouhlík, v r.1433 jsou uváděni mlynáři Mikuláš a Okrouhlík. V r. 1437 při sv. Jiří jsou uvedeni Mikuláš a Okrouhlice. Léta 1441 z mlýnů drží jeden Okrouhlice, druhý Křížek.
V polovině 16. století měla Ponědrážka 13 hospodářů a 2 mlýny, celkem tedy 15 osedlých.
Hron z Janova mlýna pod Ponědraží (nyní čp.19) se dvěma syny Janem kovářem a Havlem propuštěn z poddanství panství Třeboňského pánu z Hradcem listem poselacím skrze pana hejtmana i se vší spravedlností v úterý den Nalezení sv. Kříže léta 1547.
V urbáři panství Třeboňského z let asi 1518-1519 jsou jako osedlí uváděni Jan mlynář na jednom a Šíma na druhém.
Z roku 1553 máme zachován tzv. šacunk k berni čili peněžitý odhad jednotlivých usedlostí, jenž byl základem k vyměřování zemské berně. V vsi Ponědrážce dopadl šacunk následovně... Vávra Mlynář jinak Vítek (čp.21) šacován sumou 180 kop, učiní berně 2 kopy 9 grošů 5 denárů. Hron mlynář (čp.19) odhadnut na 160 kop, z čehož vypadá berně 1 kopa 55 grošů 2 denáry.
Urbář Třeboňského panství z roku 1557 vykazuje v Ponědrážce zase jako dříve 13 hospodářů a 2 mlýny...
Urbář sepsaný na rozhraní 16. a 17. století vypočítává berni – Vít mlynář na zahradě (Vohnoutka – čp.21) živnost v šacunku 180 kop, Michal mlynář na zahradě (čp.19) živnost v šacunku 175 kop.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
