Historie
Obecná historie:
V roce 1916 Amylon v Přibyslavi odkoupil od Karla Pokorného škrobárnu a mlýn v ulici U Barevny, které v roce 1921 přestavěl na dvoukatrovou pilu. Budovy jsou dnes značně přestavěné, dobře je dochována hala čp. 99, kterou si však v areálu postavilo až Textilní družstvo Vzor ze Ždírce někdy v šedesátých letech.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1598 Hartvík Zejdlic ze Šenfeldu potvrdil mlýn v držení města za 50 kop gr. čes. ročního platu
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
po Bílé hoře připadl vrchnosti
30.6.1769 emfyteuticky prodán Ignáci Jelínkovi, cechmistru poctivého cechu mlynářského a pekařského v Přibyslavi za 1400 zl. a 150 zl. roční činže
povinně zde mleli poddaní z Německé Jablonné, Dobré a Modlíkova, mlynář byl povinen bezplatně mlít přibyslavským právovárečníkům slad, ti mu za to dávali půl vědra piva z každé várky.
1838 Antonín Jelínek
1876 Josef a Anna Peškařovi
1883 Karel Pokorný, později 1/2 manželka Kateřina
1913 zakoupila a.s. Amylon, provozuje zde mlýn, škrobárnu a lihovar
poté přebudován na pilu
První světová válka (1914–1918)
1920 zabrán čs. státem, 1925 navrácen společnosti Amylon
V roce 1930 patřila pila Zemské akciové společnosti Omylon - Amylon.
Zemědělské akciové továrny Amylon Ronov n/S
1948 na pilu uvalena národní správa
1950 Amylon n.p. Havlíčkův Brod
barvírna Vzor Ždírec
tkalcovna a.s. Papillon Sobiňov
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1598 město Přibyslav
vrchnost
1769 Ignác Jelínek
1838 Antonín Jelínek
1876-1883 Josef Peškař
1883-1913 Karel Pokorný
1913 a.s. Amylon,
1930 - a.s. Amylon - Omylon
1939 - Amylon, zemědělské akciové továrny (RR)
1950 Amylon n.p. Havlíčkův Brod
Vzor Ždírec
1990 a.s. Papillon Sobiňov
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
