Válcový mlýn Čeňka Novotného, mlýn Brůdek

Mlýn vznikl pravděpodobně až po roce 1842, neboť je zakreslen pouze na Indikační skice. Na Císařském otisku stavba chybí.

Mlýn byl postaven v roce 1845 boleslavským měšťanem Josefem Hybnerem, který pocházel z mlynářské rodiny Hybnerů ze Strenic. (MH)

V roce 1861 převzal mlýn Antonín Hybner, syn Josefa Hybnera, s manželkou Barborou. Krátce po převzetí mlýna přikoupili okolní louky a současně s mlýnem zde provozovali hospodářství, u mlýna byla též pekárna. (MH)

Za Antonína Hybnera byl mlýn normován, cejch byl osazen do skály u mlýna nad náhonem. (MH)

V listopadu 1877 se Antonín Hybner dohodl s pivovarem v Podkováni o dodávkách ledu. Prokopal hráz potoka, pouštěl vodu na své louky a nechal ji zde zmrznout. Mlynáři v níže položených mlýnech, Josef Beran z Dolního Cetna a Václav Kučera z Podčejku, si stěžovali na snížení přítoku vody na své mlýny a požadovali náhradu škody. Spor se táhl po celou zimu, po půl roce jim okresní soud v Mnichově Hradišti přiřkl náhradu. Většina náhrady však padla na výdaje za najatého advokáta. (MH)

V roce 1888 postoupili Antonín a Barbora Hybnerovi mlýn svému synovi Emanuelovi a zůstali zde na výměnku. Emanuel Hybner zmodernizoval strojní vybavení mlýna, vyměnil vodní kolo za nové a nechal vyměnit pec na pečení chleba za větší a modernější. Na mlýně však sám nehospodařil. Stal se ředitelem cukrovaru v Domažlicích a mlýn pronajal Janu Folovi, mlynáři z Heřmanova Městce. (MH)

V roce 1903 koupili mlýn Štěpán a Marie Vidnerovi a pronajali ho mlynáři Floriánovi Kuntošovi ze Strážiště. O pekárnu při mlýně se staral František Kalík. (MH)

Posledním mlynářem byl Čeněk Novotný, kteří sem přišel z pronajatého mlýna v Mlčení v Kokořínském dole na Pšovce. S manželkou Marií koupili mlýn v roce 1918. (MH)

Mlynář Čeněk Novotný přistavěl zděnou lednici a do ní nechal instalovat Francisovu turbínu o průměru 370 mm s horizontálním hřídelem, spád 2,4 m, průtok vody 170 l/s a výkon 4,2 HP. Při kolaudaci bylo zjištěno, že přitékající množství vody v náhonu má menší průtok a turbína musela být přivírána. (MH)

V roce 1921 přistavěl Čeněk Novotný na mlýnské budově jedno patro, čímž budovu zvýšil. Doplnil také strojní vybavení. Vedle mlynářského řemesla a malého hospodářství provozoval Čeněk Novotný také pecnářství. Na skále nad mlýnem si vybudoval malou dílnu, kde si v případě potřeby sám opravoval mlynářské vybavení. (MH)

V roce 1925 zakoupil mlynář spalovací motor, kterým řešil častý nedostatek vody v potoce. (MH)

V roce 1930 byl majitelem mlýna Čeněk Novotný.

Čeněk Novotný provozoval mlýn do konce 40. let, pak ho postoupil dceři Marii Šípkové, která se provdala za řídícího školy v Dolním Cetně Josefa Šípka. Mladší syn František Novotný se sice vyučil mlynářem, ale na mlýně nezůstal. Starší syn Čeněk byl okresním školním inspektorem. (MH)

Šípkovi ve mlýně bydleli, Josef Šípek si v prvním patře zřídil učitelský pokoj. Koncem 70. let se odstěhoval do Dolního Cetna, mlýn zůstal opuštěný a lákal bezdomovce, kteří pravděpodobně způsobili požár v bývalém učitelském pokoji, kde shořel nábytek a podlaha. Oheň byl naštěstí brzy uhašen, takže budova mlýna byla zachráněna. V roce 1983 koupil usedlost Roman Kynčl, chtěl ji využívat k rekreaci. Na místě bývalé mlýnské zahrady vybudoval rybník pro chov ryb. Ryby, které zde vysadil, mu však kradli zloději, proto od záměru upustil. (MH)

V roce 2007 prodal Roman Kynčl mlýn s Jitce a Petrovi Ziegelheimovým. Ti zbourali stodolu, začali s renovací mlýnské budovy, zpevnili příjezdovou cestu, položili ke mlýnu elektrický kabel a zkusili zprovoznit turbínu s generátorem za účelem výroby elektrické energie. Pro trvalý provoz turbíny je však v náhonu nedostatek vody, po jejím spuštění začne voda v náhonu klesat a po několika hodinách je náhon bez vody. Majitelé mají další plány pro využití mlýna. (MH)