Historie
Obecná historie:
Na místě dnešní osady Sedlišťě stávala ve středověku vesnice Sedlíšťky, která se poprvé připomíná s lesy, rybníky a mlýnem roku 1389. Přestože ves přežila až do současnosti v podobě enklávy, tvořené několika domy, mlýn se po roce 1389 v pramenech vůbec nepřipomíná. To může znamenat, že zanikl během husitských válek. Jeho polohu, vybavení ani tehdejší vodní pohon a jména mlynářů neznáme. Pro své stáří nejsou mlýn ani rybníky zakresleny v novověkých historických mapách.
Poloha GPS je přibližná, vložená do prostoru zaniklé rybniční hráze na Chotýšském potoce. Přesná poloha mlýna není známa.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1389 - Mlýn je poprvé a naposledy zmíněn v česky psané pergamenové listině vydané 25. října 1389 v Českém Brodě, kterou uchovává Národní archiv v Praze ve fondu Archiv České koruny pod signaturou 1285.
V listině se Mikeš Lipanský z Lipan jako dědic a syn zemřelého Maršíka z Lipan zavázal (pod pokutou 500 kop českých grošů a dvoutýdenním ležením na Starém městě Pražském), že dodrží výpověď rozhodců Ješka ze Střimelic a Ješka z Chotouně v tom smyslu, že vykonavatel poslední vůle Mikeš Vrbík z Tismic výšeuvedenému dědicovi Mikešovi z Lipan postoupí tvrz v Lipanech, ves Sedliště s lesy, rybníkem a mlýnem „y Sedlysstek té wsy s lesy y s rybnyky y s mlynem y s tú se vší volí jak ty k tej vsi přísluší“, ves Močedník s lesy a kaplanství s platem ve Viticích, kromě farářova člověka z Vitic, vitického podsedka (osedlého) s zahradníkem patřící pod rychtu ve Hřibech a vypuštěného rybníka u Hřib.
Na česky psaném pergamenu bylo původně přivěšeno sedm pečetí – nabyvatele statku Mikuláše čili Mikše z Lipan, rozhodců Ješka ze Střímelic a Ješka z Chotouně a čtyř svědků Jana z Klučova, Hynka z Říčan, Vitolda ze Kšel a Zbraslava z Pašiněvsi (dnes Pašinka). Pečeti se nedochovaly.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
