Historie
Obecná historie:
Zdejší mlýn na řece Moravě je zmiňován již ve 14. století. V roce 1893 jej získala Občanská záložna z Dubu (v té době se zpracovávalo 25 q obilí denně při vodní síle 120 HP). Roku 1908 bylo ustaveno družstvo rolníků z Bolelouce, Věrovan a Dubu, mlýn odkoupilo a rekonstruovalo. Poté se denní výrobní kapacita mlýna zvýšila na 70 q, nově instalovaná Francisova turbína o výkonu 120 HP vyráběla elektřinu pro okolní obce. Počátkem roku 1910 již elektrárna zásobovala čtrnáct obcí a její výkon musel být navýšen na 270 HP zakoupením naftových motorů. Dne 29. prosince 1925 mlýn do základů vyhořel, zůstala jen elektrárna. Na témže místě do roka postavila prostějovská firma Konečný & Nedělník novou čtyřpatrovou mlýnici se železobetonovou konstrukcí, kterou vybavila elektrickými válcovými stolicemi blanenská pobočka Akciové společnosti strojírny, dř. Breitfeld, Daněk & spol. V říjnu 1926 byl mlýn uveden do provozu a denně semílal 200 q obilí. Elektrárnu v roce 1929 družstvo odprodalo společnosti SME v Přerově. Roku 1937 bylo v místě starého skladiště vybudováno železobetonové silo na 135 vagonů obilí. Podobně jako rok před tím v Olomouci a Uničově je projektoval Otto Friedrich Theimer (1893–1983), syn brněnského inženýra a stavitele Johanna Theimera a od roku 1930 podílník jeho stavební firmy. Strojní zařízení dodal pardubický podnik Josefa Prokopa synové. Mlýn i silo jsou v dobrém stavu, v roce 2009 budovy prošly rekonstrukcí.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
První zmínky o mlýnu pocházejí ze 13. století, kdy patřil k tovačovskému panství.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1848 rodina Hranáčů, aktivně se účastnili revolučních bojů
Do r. 1893 byl majitelem mlýna mlynář Kalabis. V tomto roce koupila mlýn v exekuční dražbě občanaská záloža v Dubě n. M., která mlýn prodala rolnickému družstvu.
výkon tehdy činil pouze 25 q/24 hod., ačkoliv vodní síla činila 120 HP při spádu 167 cm
1908 ustaveno rolnické družstvo s cílem zásobovat elektřinou 9 sousedních obcí, předseda Metoděj Hlávka, stakář z Bolelouce, ředitel Julius Páleník z Dubu nad Moravou
V roce 1908 byl mlýn zrekonstruován firmou Josefa Prokopa z Pardubic, která postavila stolice a válce namísto dosud sloužících mlýnských kamenů. Nové vybavení mlýna navštívila exkurze carské rodiny z Ruska.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První světová válka (1914–1918)
V roce 1925 mlýn vyhořel do základů. V roce 1926 byl znovu vybudován.
1928 zásobuje elektřinou 28 obcí ve 4 okresech
1929 elektrárna sloučena se SME
V roce 1930 mlýn patřil Rolnickému družstvu.
V roce 1936 bylo přistavěno silo na uskladnění 150 vagónů obilí.
1936 výkon 5 vagonů/24 hod., mlýn má vlastní laboratoř a nákladní automobily
družstvo čítá 1018 členů s 1,891.000 Kč závodních podílů
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Za 2. světové války byla ve mlýně ubytována německá jednotka, po osvobození bylo ve mlýně velitelství technické jednotky Rudé armády.
V roce 1953 byl znárodněn a patřil pod podnikové ředitelství Severomoravské mlýny Olomouc.
Při povodní v roce 1997 byl zasažen velkou vodou, mlýn byl několik let mimo provoz.
V roce 2000 došlo ke znovuzprvoznění mlýna firmou MALITAS s.r.o.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1833 Jan Hranáč
1848 Hranáč
Do r. 1893 byl majitelem mlýna mlynář Kalabis.
1893 - občanská záložna v Dubě n. M.
1893 - Rolnické družstvo
1930 - Rolnické družstvo
1939 - Rolnické mlýny, nákupní družstvo (RR)
1953 - Severomoravské mlýny Olomouc.
2000 - firma MALITAS s.r.o.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: