Voda šumí a mlýny melí.
(srbské přísloví)

mlýn Brozany

mlýn Brozany
405
75
Palackého náměstí
Brozany nad Ohří
411 81
Litoměřice
Brozany nad Ohří
50° 27' 11.0'', 14° 8' 40.1''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Vodní mlýn pod tvrzí dal v letech 1516 až 1528 postavit tehdejší majitel Brozan Jaroslav z Vřesovic.
Dnes je mlýn využíván jako malá vodní elektrárna.
Mlýn se nachází na břehu řeky Ohře pod tvrzí v Doksanech.
Ohře
31303 / 5-1944
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

 Mlýn vznikl na tzv. mlýnské strouze, umělém rameni Ohře, postaveném v letech 1516-28. První zprávou o strouze je povolení probošta doksanských premonstrátek k její stavbě z roku 1516. Stavbu prováděli v rámci svých robotních povinností poddaní brozanského panství. Strouha začíná na hostěnickém jezu a po přibližně čtyřech kilometrech ústí zpět do Ohře pod Brozany. Vodní mlýn pod tvrzí dal v letech 1516 až 1528 postavit tehdejší majitel Brozan Jaroslav z Vřesovic, hejtman Litoměřického kraje a od roku 1529 dokonce zemský hejtman.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1617 Brozany připojeny k roudnickému panství LObkoviců, na mlýně se střídali pachtýři.

1631 Brozany vydrancovány a vypáleny saským vojskem pod velením saského kurfiřta Jana Jiřího, mlýn zcela zničen

1747 mlynářka z Brozan Alžběta Purmanová měla přejít na mlýn v Polepech "jakmile se opětně za způsobilého mlynáře provdá"

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1873 Jan Fabián namísto vodních kol instaloval 2 Girardovy turbíny 

26.8.1874 nájemce Jan Fabián (1841-1916, předtím pachtýřem mlýna v Liběchově čp. 5) s manž. Annou roz. Řeháčkovou  (1868-1932)

(z.formanek@seznam.cz): Ke dni narození Václava Táborského (28.12.1874) je v matrice evidován jeho dědeček, Josef Táborský, měšťan pražský a mlynář z Brozan č.75.

 

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1914 přestavěn na kapacitu 100 q obilí za 24 hodin, instalována Francisova turbína a elektrárna, zásobující mlýn i obec

Jan Fabian ml. (1885-1953) s bratrem Václavem  (1896-1938)

1930 Jan Fabian, mlýn a elektrárna

1936 Jan Fabian a syn

1943 dle obálky Jan FABIAN a syn

poslední mlynář Jan Fabián nejml. (*1922, syn Václava Fabiána)

1949 mlýn znárodněn

V 50. letech mletí zastaveno

mlýn přestavěn na výrobnu plastikových drenážních rour

hlavní budova přestavěna pro potřeby archivu Hydrologického ústavu a protější sattek se zrušenou pekárnou a prodejnou na kanceláře obecního úřadu, pošty a spořitelny

 

Dnes je mlýn využíván jako malá vodní elektrárna. MVE je osazena dvěma turbínami HYDROHROM 600S a asynchronními generátory MEZ Frenštát F225M08 o celkovém výkonu 0,038 MWh

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Fabian
  • Táborský
  • Purman

Historie mlýna také obsahuje:

1747 Alžběta Purmanová

-1874 Jan Fabián

1930-1936 Jan Fabian

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice je součástí dispozice domu
      zděná
      vícepodlažní
      Původní renesanční budova ze 16. stol. byla jednopatrová obdélníkového půdorysu zdobená sgrafitovou omítkou na všech čtyřech stranách. Pod hlavní římsou byl jednoduchý vodorovný pás zdobený polokruhovým ornamentem.
      x x x
      Objekt mlýna z konce 16. století umístěn v jihovýchodní části obce. Obdélná patrová budova s mansardovou střechou a příčným obdélným přístavkem strojovny při jihovýchodním průčelí nad náhonem. Fasády hlavní budovy zdobeny psaníčkovými sgrafity.
      Chráněné památkové hodnoty domu spočívají (po posledních stavebních úpravách) v jeho hmotovém výrazu a v zařazení v urbanistickém členění této části historického jádra městečka. Při posledních stavebních úpravách došlo k nenávratnému odstranění autentických konstrukcí (krov, korunní římsa, sgrafitová úprava průčelí, negativní zásahy prodělal i interiér). Z historického objektu se tak dochovalo patrně pouze obvodové zdivo s rozvržením otvorů.
      Dvoupatrový objekt mlýna, na obdélném půdorysu s delší stranou orientovanou ve směru severozápad-jihovýchod a zapuštěným přízemím pod okolní terén, kryje valbová střecha kombinovaná s mansardou. K severozápadní polovině severovýchodního průčelí mlýna přiléhá obdélný přízemní přístavek s delší osou orientovanou ve směru severozápad-jihovýchod krytý pultovou střechou. K jihozápadní straně jihozápadního průčelí byl přistavěn obdélný objekt vodní elektrárny s delší osou orientovanou ve směru severovýchod-jihozápad a krytý sedlovou střechou. Objekt elektrárny je situovaný nad bývalým mlýnským náhonem. Průčelí: Hlavní (jihovýchodní) průčelí se pohledově uplatňuje ve třech plánech. První plán, hlavní průčelí mlýna, je dvouosé. Levou osu tvoří pouze ve druhém patře obdélný okenní otvor vyplněný do líce osazeným dřevěným dvoukřídlým oknem s křídly dělenými příčlemi do třech tabulí. Pravou osu v přízemí představuje obdélný dveřní otvor s pískovcovým ostěním s okosenou hranou ukončenou náběžným štítkem s hranami šikmými do líce i do špalety. Otvor je vyplněn dvoukřídlými dřevěnými rámovými dveřmi dělenými rámem na spodní čtvercové a horní obdélné pole, která jsou vyplněna nakoso kladenými švartnami. Okenní otvory pater pravé osy jsou shodné i s výplněmi s levou osou. Všechna průčelí mlýna jsou tektonicky nečleněná a zdobená jehlancovou sgrafitovou bosáží, která imituje původní úpravu. Nároží jsou zdobena iluzivním kvádrováním, dveřní otvor a otvory okenní jsou opatřena plochým neprofilovaným pásem šambrány. Střešní rovinou valbové střechy kombinované s mansardou prostupuje pouze výlezový otvor. Střešní krytinu tvoří pálená taška bobrovka. Druhým plánem, hlavním průčelím severovýchodního přístavku, prostupuje pouze obdélný dveřní otvor vyplněný dvoukřídlými dřevěnými rámovými dveřmi dělenými rámem na dvě obdélná pole. Třetí plán, hlavní průčelí západní přístavby vodní elektrárny, je vertikálně rozčleněn plochými lizénami do tří polí. Každé pole je vyplněno obdélnou slepou arkádou se segmentovým záklenkem, kterou prostupuje obdélný horizontálně položený okenní otvor s obdélným, v hrubé omítce provedeným, polem v parapetu. Výplň tvoří jednokřídlé plastové okno dělené „falešnými“ příčlemi do dvaceti čtyř tabulí. Lizény, které se pravoúhle zalamují na vlysu z hrubé omítky, nesou subtilní římsu profilovanou zespodu lesbickou kymé, na kterou navazuje lišta a ukončuje sima. Průčelí s prostým soklem z hrubé omítky postrádá okapní římsu. Sedlovou střechou, pokrytou plechovými šablonami, neprostupuje žádný prvek. Pravé (severovýchodní) průčelí je dvouplánové. Přední plán, severovýchodní průčelí severovýchodního přístavku, prostupují dva otvory. Levý představuje obdélný okenní otvor vyplněný jednokřídlým nečleněným dřevěným oknem ve špaletě, pravý je tvořen obdélným dveřním otvorem, jehož výplň není pro nepřístupnost patrná. Pultovou střechou pokrytou plechovými šablonami neprostupuje žádný prvek. Zadní plán, severovýchodní průčelí mlýna, prostupují čtyři osy okenních otvorů shodných s otvory hlavního průčelí, jen výplně jsou děleny příčlemi do čtyř tabulí. První dvě osy zleva prostupují pouze přízemím a druhým patrem, všechny podlaží prolamují jen okenní otvory ve třetí ose zleva. Čtvrtou osu zleva tvoří pouze okenní otvor ve druhém patře, přízemí a patro jsou zde zakryté předním plánem. Spodní rovinou valbové střechy prostupuje pět střešních oken, mezi čtvrtým a pátým z leva prostupuje komín. Levé (jihozápadní) průčelí je dvouplánové. Přední plán, jihozápadní průčelí západní přístavby vodní elektrárny, má tři mělce vystupující rizality dosahující výše hlavního průčelí s výjimkou prostředního, který je vyšší. Levý rizalit vymezený zleva lizénou je zdoben spodním štukovým výškově položeným polem a horním štukovým obdélným horizontálně položeným polem o velikosti jedné třetiny pole spodního. Prostřední rizalit je ze stran vymezen subtilními lizénami, které nesou přímé úseky říms, které jsou shodné profilace s římsou hlavního průčelí a přecházejí i na hrany rizalitu. Prostřední a levý rizalit zdobí shodná horní obdélná pole jako u levého rizalitu, spodní u obou chybí. Pravým rizalitem navíc prostupuje obdélný dveřní otvor vyplněný dvoukřídlými dřevěnými rámovými dveřmi dělenými rámem na dvě obdélná pole. Štít sedlové střechy je prolomen třemi obdélnými sdruženými okenními otvory, z nichž prostřední je vyšší. Od poloviny výše okenních otvorů bylo vytvořeno štukové střechovitě ukončené pole, pod nímž byly zhotoveny čtyři čtvercové obrazce z hrubé omítky. Stejnou omítkou bylo vytvořeno i obdélné pole s ušima pod okenními otvory. Sklony štítu jsou zdobeny zubořezem. Průčelí je horizontálně členěné prostým soklem a vlysem z hrubé omítky přecházejících společně se subtilní profilovanou římsou z hlavního průčelí. Římsa je však na rozdíl od vlysu rizalitem přerušena. Zadní plán, jihozápadní průčelí mlýna, má v patře tři a v druhém patře dvě okenní osy shodné s okenními osami hlavního průčelí. Pod prostřední osou patra se nachází čtvercový okenní otvor přízemí zasahující svou polovinou do soklu. Výplň tvoří do líce osazené dřevěné dvoukřídlé okno s křídly dělenými příčlí do dvou tabulí. Spodní rovinou valbové střechy prostupuje pět střešních oken, horní rovinou prostupuje jeden výlezový otvor. Zadní (severozápadní) průčelí se uplatňuje ve třech plánech. Prvním plánem, severozápadním průčelím severovýchodního přístavku, prostupuje pouze čtvercový okenní otvor vyplněný do líce osazeným dřevěným dvoukřídlým oknem s křídly dělenými příčlí do dvou tabulí. Druhý plán, severozápadní průčelí mlýna, má dvě okenní osy v patrech se shodným rytmem, přízemím neprostupuje žádný otvor. Obdélné okenní otvory jsou shodné s otvory hlavního průčelí, dřevěná dvoukřídlá okna v patře mají křídla dělená do tří a v přízemí do čtyř tabulí. K pravému nároží přisedá opěrák do úrovně prvního patra. Spodní rovinou valbové střechy prostupuje jedno střešní okno. Třetí plán, severozápadní průčelí jihozápadní přístavby vodní elektrárny, je koncipován shodně s jejím hlavním průčelím.
      • sgrafito, rytá výzdoba
      • krov
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • pekárna
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1914 postavena elektrárna o výkonu 55 kW
        1930 mlýn a elektrárna
        MVE: jde o drobnou stavbu, která je přistavěna v jihozápadní části historické budovy mlýna. Objekt je obdélného půdorysu se sedlovou střechou a pravděpodobně dvojicí turbín. V interiéru jsou obě stavby propojeny.
        Vodní elektrárna byla k mlýnu postavena podle mapových podkladů po roce 1843 (na této mapě ještě není zakreslena), ale na Reambulaci Originální mapy stabilního katastru z roku 1877 je již zakreslena.
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • turbínová kašna
        • turbínový domek
        náhon z Ohře dlouhý 4 km s průtokem 7 m3/s
        Hydrohrom
        Popis
        Hydrohrom
        Popis
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1843: 5 kol
        1873 nahrazena dvojicí Girardových turbín
        Typturbína Girardova
        StavZaniklý
        Popis2 turbíny Girard instalovány 1873
        1914 nahrazeny Francisovou turbinou
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Popisinstalována 1914
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 7 m3/s, spád 2,5 m, výkon 175 HP
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popis1914 výkon 55 kW
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popis1914 výkon 55 kW
        Historické technologické prvky
        Autor
        NázevVodní mlýn v Brozanech
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníČlánek z internetu
        Odkazwww.brozanynadohri.cz
        Datum citace internetového zdroje7.8.2013
        Autor
        NázevVodní mlýn v Brozanech
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníČlánek z internetu
        Odkazwww.brozanynadohri.cz
        Datum citace internetového zdroje7.8.2013
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 23
        AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
        NázevČeskoslovenské mlynářství
        Rok vydání1936
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 215
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách VIII.
        Rok vydání2003
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 139-142

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        19.8.2013 14:53 uživatelem Aleš Lacina

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 14:04
        doxa (Jan Škoda) 11.8.2024 22:37
        rodopis.valenta (Jan Valenta) 7.2.2023 20:22